Autor souhlasí s názory profesora Kotulána na rizika chystaného programu Zdraví 2020 publikovanými v Hygieně č. 2/2015 a připomíná další aspekty, zejména skutečnost, že v hygienické službě, která by měla být významným aktérem realizace programu, dnes pracuje jen malý počet lékařů, kteří patří ke starší generaci. Zmiňuje hlavní zaměření práce lékařů v hygienické službě. Probírá pak zkušenosti s prevencí kuřáctví a s dalších rizikových faktorů a akcentuje preventivní aktivity vycházející ze specifických lokálních podmínek., The author agrees with the opinions of Professor Kotulán apropos the pitfalls of the upcoming Health 2020 programme, as published in Hygiena no. 2/2015. He points out further related aspects, in particular the fact that there are very few old-school physicians active in the public health service which as such is to be a major contributor to the realisation of the programme. The commentary mentions the main specializations of doctors in public health, discusses experiences with prevention of smoking and other risk factors and emphasizes the importance of preventive activity based on specific local conditions., František Kotěšovec, and Literatura
Z 99 378 nových karcinomů kolorekta (KRK) u mužů a 78 977 u žen, evidovaných v registru nádorů ČR v letech 1976–2005, bylo 14 860 (15 %) KRK u mužů a 11 142 (14,1%) u žen spojeno s výskytem jiných zhoubných novotvarů (ZN). Po 6 504 primárních KRK u mužů následovalo 7 406 ZN, po 4 342 KRK u žen 4 798 následných ZN. Naopak 8 356 následným KRK u mužů předcházelo 10 152 primárních ZN, 6 800 KRK u žen předcházelo 7 829 ZN. Počet vícečetných KRK se zvýšil ze 141 v roce 1976 na 1 534 v roce 2005. V letech 1996–2005 dosáhly primární KRK 57 % časných, 30 % pokročilých a 13 % neznámých stadií, následné KRK 43,5 %, 34 % a 22,5 %. Vícečetné KRK byly u mužů nejpočetnější ve věku 50–69 let, u žen 70–79 let. Průměrná doba vzniku následného novotvaru po primárním KRK u mužů byla 5,1 roku, u žen 5,4 roku. Po primárních KRK byly nejpočetnější ZN GIT, kůže, pohlavních orgánů a močového systému. Ze synchronních ZN byla téměř polovina nádorů trávicích cest. Z 12 204 následných ZN bylo 19 % zjištěno v pokročilých stadiích z toho asi polovina ZN trávicích cest. Víc než třetinu primárních nádorů před 17 981 následnými KRK tvořily karcinomy kůže. U 1 715 (26,4 %) mužů a 1 206 (27,8 %) žen, přežívajících v roce 2007 s primárním KRK, byl vyšší podíl časných stadií než s následným KRK; naopak u 6 646 (79,5 %) mužů a 5 291 (77,8 %) žen, zemřelých v roce 2007 s následným KRK, byl vyšší podíl pokročilých stadií než s primárním KRK. Z uvedených dat se odhaduje, že z 8 265 KRK hlášených v roce 2010 bylo téměř 1 700 (21 %) vícečetných KRK, z toho 260 primárních a 1440 následných případů. Každé páté onemocnění KRK bylo spojeno s výskytem dalšího ZN. I když je obtížné odhadnout počet vícečetných případů mezi 53 340 přežívajícími s KRK v roce 2010, jejich pokračující trend zvyšuje zátěž diagnostických a léčebných kapacit., Among the total of 99,378 new colorectal cancers (CRCs) in males and 78,977 in females, based on the Czech Cancer Registry in 1976–2005, there were 14,860 (15 %) CRCs in males and 11,142 (14.1 %) in females associated with the other malignant neoplasms (MNs). The primary 6,504 CRCs in males were followed by 7,406 subsequent MNs, the primary 4,342 CRCs in females by 4,798 subsequent MNs. On the contrary before the subsequent 8,356 CRCs in males were registered 10,152 primary MNs, 6,800 CRCs in females 7,829 MNs. The number of multiple CRCs increased from 141 in 1976 to 1,534 in 2005. In 1996–2005 the primary CRCs reached 57 % of early, 30 % advanced and 13 % unknown clinical stages, respectively the subsequent CRCs of 43.5 %, 34 % and 22.5 %. The occurrence of all multiple CRCs were highest in the age group of 50–69 years in males, and of 70–79 years in females. The average interval between primary CRCs and subsequent MNs was 5.1 years in males and 5.4 years in females. The most frequent MNs following primary CRCs were cancers of the gastrointestinal tract, skin, genital organs and urinary tract. Nearly half of synchronous MNs after primary CRCs were cancers of the gastrointestinal tract. There were 19 % cases diagnosed at advanced stages from the total 12,204 subsequent MNs, one half of those in patients with gastrointestinal cancers. More than one third of primary MNs preceded by 17,981 subsequent CRCs were cancers of the skin. Among 1,715 (26.4 %) males and 1,206 (27.8 %) females survived up to 2007 with primary CRCs, there were higher early stages than with subsequent CRSc; on the contrary among 6,646 (79.5 %) males and 5,291 (77.8 %) females, died up to 2007 with subsequent CRCs, were higher advanced stages than with primary CRCs. By the above mentioned data is estimated that among a total of 8,265 CRCs registered in 2010 were nearly 1,700 (21 %) multiple CRCs, i.e. 260 primary and 1,440 subsequent cases. Every fifth CRC was associated with the occurrence of the other MNs. Although it is difficult to estimate the number of multiple cases among 53,340 survivors with CRCs in 2010, their ongoing trend will increase the burden of diagnostic and therapeutic capabilities., and Edvard Geryk, Petr Dítě, Radim Štampach, Teodor Horváth, Jiří Kozel
Z 20 855 nádorů hlavy a krku (HNC), uvedených v registru nádorů ČR v letech 1976–2005 bylo 4 912 vícečetných případů, z toho 3 679 (74,9 %) u mužů a 1 233 (25,1 %) u žen, tj. ze všech hlášených HNC bylo 17,6 % případů u mužů a 19,5 % u žen spojeno s výskytem dalšího nádoru. U mužů bylo 56,3 % primárních a 43,7 % následných HNC, u žen 43,8 % a 56,2 %. Počet primárních HNC rostl během první dekády a pak klesal, počet následných HNC trvale rostl. Ze 14 krajů se vyskytlo 51,6 % vícečetných HNC v pěti krajích (Moravskoslezský, Jihomoravský, Praha, Jihočeský, Středočeský). Nejvíce bylo 28,8 % vícečetných nádorů rtů, 11,9 % tonzil a 11,1 % příušní žlázy. Po primárních 2 070 HNC u mužů se vyskytlo 2 436 následných novotvarů za průměrnou dobu 6,7 roku, po primárních 540 HNC u žen 649 dalších novotvarů za 6,9 roku. Z 425 synchronních případů bylo nejvíc nádorů dýchacího systému, kůže a jiných HNC, z 2 660 metachronních případů nádory kůže, dýchacího a trávicího systému. Následným 2 302 HNC předcházelo 2 858 jiných novotarů, nejvíce kůže, dýchacího systému a jiných lokalizací HNC. Očekávané nižší zastoupení pokročilých klinických stadií se nepotvrdilo. Z 2 436 následných novotvarů u mužů a 649 u žen bylo hlášeno po primárních časných stadiích HNC 16,1 % mužů a 18,6 % žen v následném stadiu I, II, 10,7 % mužů a 7,8 % žen ve stadiu III, IV; po pokročilých primárních stadiích HNC bylo 8,2 % mužů a 6,5 % žen v následném stadiu I, II, 8,9 % mužů a 5,2 % žen ve stadiu III, IV; nehlášená stadia představovala u mužů 56,1 %, u žen 61,9 %. Všech 729 dalších pokročilých nádorů (606 mužů, 123 žen) představovalo 3,5 % nemocných s primárním HNC, evidovaných v registru za 30 let, což bylo asi 1 540 nemocných s HNC, postižených dalším pokročilým nádorem z 43 850 HNC za 50 let. K říjnu 2007 přežívalo z primárních HNC 14,7 % mužů a 20,6 % žen a zemřelo 85,3 % mužů a 79,4 % žen. V roce 2015 bude v ČR léčeno téměř 8 tisíc přežívajících s HNC, část z nich s vícečetnými nádory. Naplní se jejich očekávané počty?, A total of 20,855 head and neck cancers (HNC), based in the Czech Cancer Registry in 1976–2005, there were notificated 4,912 multiple cancers, of which were 3,679 (74.9 %) in males and 1,233 (25.1 %) in females, i.e. 17.6 % cases in males and 19.5 % in females of total HNC, affected by other neoplasms. There were 56.3 % primary and 43.7 % subsequent HNC in males, 43.8 % and 56.2 % in females. The number of primary HNC incerased during the first decade and then decreased, the number of subsequent HNC increased steadily. A total of 14 Czech regions were distributed 51.6 % multiple HNC in five regions (Northern and Southern Moravia, Prague, Southern and Central Bohemia). The most frequent were 28.8 % multiple cancers of lips, 11.9 % of tonsils, 11.1 % of parotid gands. The primary 2,070 HNC in males were followed by 2,436 other neoplasms in the average interval 6.7 years; the primary 540 HNC in females were followed by 649 other neoplasms in males in the average interval 6.9 years. The most frequent diagnoses of 425 synchronous cases were cancers of respiratory tract, skin and other HNC, of 2,660 metachronous cases were cancers of skin, respiratory and digestive tract. The subsequent 2.302 HNC were preceded by 2.858 other neoplasms with the most frequent cancers of skin, respiratory tract and other HNC. The expected low representation of advanced clinical stages was not confirmed. Of 2,436 subsequent neoplasms in males and 649 in females were registered after early HNC stages in 16.1 % males and 18.6 % females of stages I, II, in 10.7 % males and 7.8 % females of stages III, IV; after advanced HNC stages were in 8.2 % males and 6.5% females of stages I, II, in 8.9 % males and 5.2 % females of stages III, IV; the unknown stages represented 56.1 % in males and 61.9 % in females of subsequent neoplasms. All 729 subsequent advanced cancers (606 males, 123 females) represented 3.5 % of total registered cases of HNC during 30 years and about 1,540 patients with HNC affected by other subsequent cancer of 43,850 HNC based in the Czech Cancer Registry during half-century. Up to Oct. 2007, of the primary HNC 14.7 % males and 20.6 % females survived, and those 85.3 % males and 79.4 % females died. Nearly 8,000 patients is estimated to be treated for HNC, some of them with multiple cancers, in the Czech Republic in 2015. Will be reached their expected numbers? clinical stages., Edvard Geryk, Jiří Kozel, Theodor Horváth, Petr Kubíček, and Literatura 30
Současná diagnostika nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) se nemůže opírat pouze o určení, že se jedná o NSCLC bez bližší specifikace. Nutná je přesná morfologická klasifikace NSCLC a zařazení do jednotlivých podtypů (adenokarcinom, velkobuněčný karcinom, spinocelulární karcinom...) a nutné je i genetické testování. V případě přesného stanovení morfologické a molekulárně genetické diagnózy je možno podat nemocným s NSCLC ihned po stanovení diagnózy preparáty, jejichž účinnost při splnění určitých kritérií dává předpoklad delšího přežití. Jedná se o léky ze skupiny cytostatik i o léky biologicky cílené léčby. V našem sdělení se věnujeme preparátům, které mají v České republice stanovenou úhradu pro léčbu v první linii NSCLC. Jsou to bevacizumab, pemetrexed a gefitinib., Current diagnosis of non-small-cell lung carcinoma (NSCLC) cannot rest merely on the determination that it is NSCLC without providing any further specification. Accurate morphological classification of NSCLC and classification into individual subtypes (adenocarcinoma, large-cell carcinoma, squamous-cell carcinoma…) as well as genetic testing are all required. When the morphological and molecular genetic diagnosis has been accurately established, patients with NSCLC can receive agents whose efficacy, while meeting certain criteria, offers a chance of improved survival. They include both drugs from the cytostatic group and those for biologically targeted therapy. The paper deals with those agents for which the amount of reimbursement for the first-line treatment of NSCLC has been determined in the Czech Republic. They are bevacizumab, pemetrexed and gefitinib., Jana Skřičková, and Literatura 9
Regionální úkol "Nutriční hodnota školního stravování – výsledky regionálního úkolu Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze" byl realizován v roce 2013 v návaznosti na pilotní etapu úkolu "Laboratorní stanovení výživové a energetické hodnoty pokrmů školního stravování" z roku 2011. V rámci regionálního úkolu byl proveden odběr pokrmů v zařízeních školního stravování ve Středočeském kraji v 5 po sobě následujících dnech. Celkem byl odběr proveden ve 12 stravovacích zařízeních – 4x ve školní jídelně základní školy, 4x ve školní jídelně mateřské školy a 4x ve stravovacím zařízení poskytujícím celodenní stravu. U vzorků byl stanovován obsah sacharidů, bílkovin, tuků, soli, vlákniny a vitaminu C, dále byla stanovována energetická hodnota a trojpoměr bílkovin, tuků a sacharidů. Z výsledků provedených analýz vyplynulo, že průměrné energetické hodnoty pokrmů ve sledovaném období po započítání nejistoty měření ve většině případů odpovídaly daným referenčním hodnotám pro danou skupinu strávníků. Většina stanovovaných ukazatelů však neodpovídala referenčním hodnotám pro dané živiny. U analyzovaných pokrmů převládalo především nadměrné zastoupení bílkovin a soli a nízký obsah vitaminu C. Dle výsledků analýz tedy děti a žáci přijímají dostatečné a přiměřené množství energie, ovšem zastoupení živin, které tuto energii vytvářejí, není zajištěno ve správných poměrech dle současných výživových doporučení., The Regional task "Nutritional value of school meals" was performed following the pilot phase of the task called "Laboratory determination of nutritional and energy value of school meals" performed in 2011. The Regional task comprises sampling of meals served within school catering in the Central Bohemian Region in 5 consecutive days. Sampling was performed at 12 catering establishments – 4 school canteens in elementary schools, 4 school canteens in kindergartens and 4 school canteens in establishments providing daily diet. Carbohydrates, proteins, lipids, salt, fiber and vitamin C content were determined in the analysis of the samples as well as the energy value and ratio of proteins, lipids and carbohydrates. The results of the analyses revealed that the average energy value of meals within the observed period in most cases corresponded to the reference values for the group of diners. Most of the indicators, however, did not correspond to the reference values determined for individual nutrients. Most of the samples reported a high content of proteins and salt and a low content of vitamin C. According to the analysis results, children and students receive an adequate and reasonable amount of energy, but the ratio of the nutrients that make this energy is not provided in the right proportions according to current dietary recommendations., Iveta Devátá, Lilian Rumlová, Jana Tomicová, and Literatura
Obezita je chronické onemocnění, které od 60. let minulého století vykazuje zvyšující se prevalenci nejprve v ekonomicky vyvinutých, nyní již i v rozvojových zemích. Je doprovázena řadou komorbidit, které zkracují délku a zhoršují kvalitu života. Léčba a nepřímé náklady vynakládané společností v souvislosti s obezitou narůstají a jsou ekonomicky zatěžující. V současné době se začínají objevovat první data svědčící pro zastavení nárůstu prevalence obezity ve společnosti. Nepřímo je tak prokazována účinnost specifické komunitní intervence v rámci primární prevence. Probíhající intervenční programy jsou v oblasti individuální zodpovědnosti založeny na aktivní mobilizaci obyvatelstva ke zdravému životnímu stylu, tj. praktikování zdravé výživy a zvýšení fyzické aktivity. V oblasti veřejné zodpovědnosti dominuje snaha vybudovat antiobezitogenní fyzické prostředí, které činí jedinci zdravou volbu snáze dosažitelnou. Práce přináší popis současně užívaných strategií k jeho vybudování v podmínkách EU i ČR., Obesity is a chronic disease with increased prevalence since the 1960s and is now widespread in not only in developed countries, but developing countries as well. Obesity with its co-morbidities reduces life expectancy and life quality. Treatment and the indirect costs of obesity are increasing. At present there are fresh signs supporting the effectiveness of specific community-based preventive intervention. Existing intervention programmes are based on individual responsibility and active population guidance towards a healthy lifestyle eg. increased physical activity and healthy diet. The primary effort is to make healthy lifestyle choices easily accessible. The article describes current strategies to achieve these ends in the European Union and the Czech Republic., Dana Müllerová, and Literatura 6
Selen, který tvoří významnou komponentu řady enzymů, je pro lidský organizmus esenciálním prvkem. Jeho nedostatečný přívod má vliv na funkčnost prakticky všech tkání. Cílem naší práce bylo stanovit distribuci obvyklého přívodu selenu stravou, porovnat zjištěné hodnoty s výživovými doporučeními a stanovit nejvýznamnější expoziční zdroje selenu v české dietě. K tomuto účelu byla využita aktuální data o obsahu selenu v potravinách (2010/2011), která byla čerpána z výsledků projektu sledování dietární expozice realizovaného v rámci programu Monitoringu zdraví a životního prostředí. Údaje o spotřebě potravin byly pořízeny v národní Studii individuální spotřeby potravin (SISP 04) uskutečněné v letech 2003–2004 na reprezentativním vzorku populace České republiky (2590 mužů a žen ve věku 4–90 let). Pro každou osobu ve výběru byl vypočten aktuální přívod selenu a následně byla určena distribuce obvyklého přívodu v definovaných skupinách populace. Z výsledků vyplynulo, že ve skupinách dětí (4–14 let), dospívajících a dospělých mužů (15–59 let) se jeví přívod selenu stravou u většiny osob jako dostatečný. Naopak nejvíce rizikovými skupinami z hlediska nízkého přívodu selenu byly dospívající dívky (15–17 let), dospělé ženy (≥18 let) a starší muži (věk 60 let a více). Přibližně u 60 % dospívajících žen a 75 % dospělých žen neodpovídal zjištěný přívod selenu doporučeným hodnotám. Dietární zdroje selenu se lišily v závislosti na věku a pohlaví, obecně však převažovaly zdroje živočišné, které tvořily přibližně 70 % z celkového přívodu. Vyšší přívod selenu běžnou stravou by bylo možné zajistit především vyšší konzumací mořských ryb a rybích výrobků, které představují bohatý a v naší populaci stále v nízké míře přijímaný zdroj selenu., Selenium is an essential element and component of many enzymes in the human organism. Deficiency can affect the function of virtually all tissues. The main objective of this article is to present the distribution of usual selenium intake in the Czech population, to compare the obtained values with available dietary recommendations and to determine the most important dietary sources of selenium. For this purpose current analytical data (2010/2011) on the selenium content in foodstuffs from the project of Environmental health monitoring in the Czech Republic and data on food consumption originated from the national survey SISP 04 (Study of individual food consumption) were used. SISP 04 was carried out between 2003–2004 on a representative sample of the Czech population (2,590 men and women aged 4–90 years). Actual intake of selenium was calculated for each subject in the sample and subsequently usual intake distributions were estimated in defined population subgroups. The results indicated that selenium intake appears to be sufficient in groups of children (4–14 years) and young and adult men (15–59 years). Population groups with increased risk of low selenium intake were identified as teenage girls (15–17 years), adult women (≥18 years) and elderly men (60 years and over). Approximately 60% of teenage girls and 75% of adult women did not meet the intake recommendations for selenium. Dietary sources of selenium varied depending on age and gender, but generally animal sources prevailed, accounting for approximately 70% of the total intake. Higher consumption of fish and fish products, as a rich source of selenium, can be recommended to increase selenium intake from natural sources, especially when its consumption in our population is still very low., Zlata Kapounová, Jitka Blahová, Marcela Dofková, Jiří Ruprich, Irena Řehůřková, and Literatura
Z 213 179 nových onemocnění karcinomy štítné žlázy (TC) ve světě v roce 2008 bylo podle údajů Globocan (IARC) 46,1 % případů ve vyspělých a 53,9 % v méně vyspělých zemích, 33 599 v EU a 934 v ČR; z 35 383 zemřelých na TC bylo 27,3 % ve vyspělých a 72,7 % v méně vyspělých zemích, 3 581 v EU a 81 v ČR. V roce 2030 mohou očekávaná nová onemocnění dosáhnout ve světě více než 310 tisíc TC, s nárůstem o 17,1 % u mužů a 7,1 % u žen ve více rozvinutých, o 58,7 % u mužů a 56,5 % u žen v méně rozvinutých zemích, respektive o 14,1 % a 7,2 % v EU, o 20,4 % a 7,9 % v ČR. Celosvětově byl u žen 3,3krát vyšší počet nových případů a 2,2krát vyšší počet zemřelých než u mužů. Z 184 zemí dosáhli muži i ženy ČR v roce 2008 hrubou incidencí TC 14. nejvyšší hodnoty, z 20 zemí Evropy 9. a 7. hodnoty. Ve věku 65 a více let bylo v roce 2008 ve světě 21,9 % nových případů TC u mužů a 18,5 % u žen, respektive 30,6 % a 26,4 % v ČR, s očekávaným nárůstem o 97 tisíc případů ve světě a 100 případů v ČR v roce 2030. Varující počty TC a ostatních novotvarů by měly podpořit osobní odpovědnost, směřující ke snížení očekávaných statistických údajů., Of the worldwide 213 179 new cases of thyroid cancer (TC) based in Globocan 2008 (IARC) are estimated 46.1 % cases in more developed and 53.9 % in less developed regions, 33 599 in the European Union and 934 in the Czech Republic in 2008; of the worldwide 35 383 deaths there were 27.3 % in more developed and 72.7 % in less developed regions, 3,581 in the European Union and 81 in the Czech Republic. In 2030 the expected new cases can reach more than 310 thousands of TC in the world, increased by 17.1 % in males and 7.1 % in females in more developed, by 58.7 % in males and 56.5 % in females in less developed regions, respectively by 14.1 % and 7.2 % in the European Union, by 20.4 % and 7.9 % in the Czech Republic. The worldwide new cases of TC were 3.3 times higher and deaths 2.2 times higher in females than in males. The Czech males and females reached 14th highest values by crude rate of TC among 184 countries, respectively 9th and 7th among 20 European countries in 2008. The worldwide new cases of TC aged 65 years and over were 21.9 % in males and 18.5 % in females in 2008, respectively 30.6 % and 26.4 % in the Czech Republic with expected increasing by 97 thousands cases in the world and 100 cases in the Czech Republic in 2030. Alarming numbers of TC and other neoplasms, should promote personal responsibility for reducing the expected statistical data., and Edvard Geryk, Teodor Horváth, Petr Kubíček, Radim Štampach
Příspěvek se zabývá problematikou chřipky a možnostmi její prevence, k nimž patří také očkování, z pohledu vzorku seniorské populace. Práce nabízí základní přehled informací o očkování proti chřipce a primární poznatky týkající se všeobecně očkování se specifickým zaměřením na seniorskou populaci. Vlastní empirické šetření je zaměřeno na názory seniorské populace na problematiku očkování proti chřipce pomocí analýzy výsledků dotazníkového šetření. Zařazeno bylo 176 osob nad 60 let; 68 z nich žijících v přirozeném sociálním prostředí a 108 v institucionální péči. Bylo zjištěno, že názory seniorů na význam očkování se liší dle úrovně vzdělání, naopak pohlaví a věk respondentů neovlivňují názor na důležitost očkování. Místo pobytu seniorů ovlivňuje statisticky významně názor na význam očkování proti chřipce. Byla také zjištěna statisticky významná souvislost mezi věkem respondentů a jejich rozhodnutím nechat se očkovat. Jedním z cílů práce je poskytnout srozumitelným způsobem pravdivé a nezkreslené informace o očkování proti chřipce, na základě kterých se mohou senioři rozhodovat samostatně o vhodnosti absolvování očkování proti chřipce, samozřejmě s adekvátní podporou a informacemi od profesionálních zdravotníků a pečovatelů., Příspěvek se zabývá problematikou chřipky a možnostmi její prevence, k nimž patří také očkování, z pohledu vzorku seniorské populace. Práce nabízí základní přehled informací o očkování proti chřipce a primární poznatky týkající se všeobecně očkování se specifickým zaměřením na seniorskou populaci. Vlastní empirické šetření je zaměřeno na názory seniorské populace na problematiku očkování proti chřipce pomocí analýzy výsledků dotazníkového šetření. Zařazeno bylo 176 osob nad 60 let; 68 z nich žijících v přirozeném sociálním prostředí a 108 v institucionální péči. Bylo zjištěno, že názory seniorů na význam očkování se liší dle úrovně vzdělání, naopak pohlaví a věk respondentů neovlivňují názor na důležitost očkování. Místo pobytu seniorů ovlivňuje statisticky významně názor na význam očkování proti chřipce. Byla také zjištěna statisticky významná souvislost mezi věkem respondentů a jejich rozhodnutím nechat se očkovat. Jedním z cílů práce je poskytnout srozumitelným způsobem pravdivé a nezkreslené informace o očkování proti chřipce, na základě kterých se mohou senioři rozhodovat samostatně o vhodnosti absolvování očkování proti chřipce, samozřejmě s adekvátní podporou a informacemi od profesionálních zdravotníků a pečovatelů., Andrea Pokorná, Jana Lacíková, and Literatura 12