Sbírka lyrických veršů z pera pražského, německy píšící židovského spisovatele a básníka, poprvé vydaná roku 1928., Hugo Salus využívá i v této sbírce všech průvodních znaků, které ve své době učinily jeho poezii nesmírně přitažlivou a populární. Hlásí se hned v úvodu ke svému romantickému okouzlení, v údivu se rozhlíží kolem sebe a pozoruje svět stvořený Bohem, v němž se sice ozývá pláč utlačovaných i hlad, ale také naděje, víra a láska, které mohou zprostředkovat a přiblížit tóny "božích harf". Salus dokáže také zachytit podvečerní náladu v zasněné metropoli, ticho majestátních domů v centru města, panorama s hradem i podmanivou krásu kamenného mostu. V jeho básních se také objevují sociální a přírodní motivy, zobrazující například podzimní atmosféru nebo téměř posvátné lesní ticho., and Poezie v němčině.
Monografie zpracovává téma vývoje židovského osídlení ve Vídni., Frontispice (Römer- oder Juden-Thurm auf der Elend-Bastei)., Mimokřesťanská náboženství, and Židovské náboženství
Román německy píšícího židovského spisovatele a žurnalisty evropského formátu, narozeného v jihomoravském Šafově, se zabývá podobně jako jeho celé dílo problematikou židovství., Román, napsaný již v průběhu dvacátých let minulého století, je považován za jeden z nejznámnějších Winderových příspěvků k otázce židovství. Vypráví příběh Alberta Wolfa, syna až dogmatického vyznavače talmudu, který se vzbouří proti komunitě, v níž žije a prchá z ní do víru velkoměsta. Ani tady však nenachází štěstí, vrací se proto zpět do původní pospolitosti, aby znovu zjistil, že v ní nedokáže existovat. Rozporuplné vazby k dodržovaní a lpění na židovských zvycích, tradicích a konvencích jsou pak připomenuty v samotném titulu, který přibližuje konkrétní nedorozumění v židovské obci, jehož předmětem se staly právě varhany. O možné využití tohoto hudebního nástroje v synagogách mezi sebou totiž kdysi vedly spor ortodoxní i přizpůsobiví členové židovského společenství., Beletrie v němčině, and Tištěno švabachem