Pískovcová busta mladé ženy, účes z vlnitých vlasů, tělo zahaleno v tuniku a palllium., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta muže (krátké zvlněné vlasy, vousy, pancíř, paludamentum )., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (účes ze zvlněných vlasů), je oblečená do tuniky sepnuté na ramenou butony, přes ní má přehozené pallium, které na prsou tvoří volný uzel., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se inspiroval rytinou bysty z vily Doria-Pamphilj v Římě, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 79). Portrétní busta se nedochovala, možná po ní zůstalo bezhlavé torso z doby okolo roku 200, jež je dnes v Musei Capitolini (Calza 1977 č. 384 tab. CCXX). Podle nápisu na rytině soudě byla busta mylně považována za portrét Crispiny Augusty, velice záhy zapuzené manželky císaře Commoda (178-182).
Pískovcová busta mladého muže, nakrátko ostříhané vlnité vlasy, krátce střižený knír a vous., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se inspiroval rytinou podle antické portrétní busty z vily Doriia-Pamphilj, které vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 76), busta ze druhé poloviny 2. století je dnes v Palazzo Doria v Římě (Calza 1977, č. 361 tab. ICC). V konvolutu rytin tato busta není označena jménem zobrazené postavy.
Pískovcová busta ženy (věnec na hlavě, krátké vlasy rozdělené uprostřed, tunika sepnutá na ramenou, pallium)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se inspiroval rytinou podle antické portrétní busty ženy z vily Doria-Pamphilj ze začátku 4. století, která je dnes v Palazzo Doria (Calza 1977, č. 376 tab. CCXIV). V konvolutu rytin, které vytvořil D. Barriere, je označena nápisem "Heroina." Název je důsledkem nedorozumění, cop krytý síťkou byl totiž interpretován jako věnec.
Pískovcová busta Římanky (krátké vlasy rzodělené uprostřed, tunika, pallium)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta mladého muže (vlasy rozdělené uprostřed, sčesané dopředu tak, že kryjí uši), plášť, velké spony na obou ramenou., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se inspiroval rytinou podle antické busty, která byla kdysi ve vile Doria-Pamphilj v Římě, dnes je ztracena (Calza 1977 č. 15 tab. XII). Hlava byla původně součástí nějaké ŕímské klasicistní sochy z 1. stol. př. Kr., kroměřížský sochař z ní však převzal v podstatě pouze vlnité vlasy kryjící uši a velkou sponu pláště, kterou zopakoval i na druhém rameni. V konvolutu rytin D. Barriera podle soch z vily Doria-Pamphilj, kterým se Mandík inspiroval, je portrét označen jako Antinous (110-130), milenec císaře Hadriána.
Pískovcová busta císaře Lucia Vera (vlnité vlasy, vousy, pancíř a pauladentum)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se patrně inspiroval kresbou podle antické portrétní busty císaře Lucia Vera ze sbírky Doria-Pamphilj, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, pl. 66): pancíř a plášť jsou pojaty obdobně a shodné jsou rovněž kudrnaté vlasy sahající až téměř k obočí, vousy rozdělené na dvě poloviny, takže pod rty je trojúhelník holý, v obou případech rovněž kníry nejsou spojeny s vousy. Busta, podle níž vznikla rytina a Mandíkova socha, byla vytvořena kolem roku 160. V Museo Capitolino v Římě je exemplář velmi podobný Barrierově rytině, ale prokazatelně se nejedná o tutéž sochu, protože byl objeven až roku 1701.