Půlkruhový záklenek s profilovaným ostěním lemovaným vejcovcem, v těžišti je listová konzola. Edikula je tvořená sloupy s kompozitními hlavicemi, dříky jsou kanelované s píšťalami. Ve cviklech je plošně uspořádané listoví, na levé straně uprostřed prázdný medailon. Kladí je zalamované, horní římsa je oddělená od kladí vejcovcem a zubořezem., Hořejší 1979#, s. 46., Krčálová 1989#., Hlobil, Perůtka 1999#, 235-238., and První doklad architektonického portálu v českých zemích, který byl inspirovaný antickými edikulami. Nápis je raným dokladem recepce renesanční kapitály, která byla na základě antických vzorů vytvořena v Itálii okolo poloviny 15. století.
Mramorové ostění okna s vnitřním dělícím křížem a renesanční profilací, nahoře nastavené vlysem krytým římsou. Ve vlysu ornamentální dekorace. Ze stejné stavební fáze je i bosovaný portál věže, který typický pro florentskou architekturu 15. století., Hlobil, Petrů 1992#, s. 112., and První doklad okna nastaveného nahoře vlysem s reliéfní dekorací.
Půlkruhový záklenek s profilovaným ostěním lemovaným vejcovcem, v těžišti je listová konzola. Edikula je tvořená sloupy s kompozitními hlavicemi, dříky jsou kanelované s píšťalami. Ve cviklech je plošně uspořádané listoví, na levé straně uprostřed prázdný medailon. Kladí je zalamované, horní římsa je oddělená od kladí vejcovcem a zubořezem., Hořejší 1979#, s. 46., Krčálová 1989#., Hlobil, Perůtka 1999#, 235-238., and První doklad architektonického portálu v českých zemích, který byl inspirovaný antickými edikulami. Nápis je raným dokladem recepce renesanční kapitály, která byla na základě antických vzorů vytvořena v Itálii okolo poloviny 15. století. Podle Hlobila (Hlobil, Petrů 1992, 110) portál inspirován Budínem.
Fragmenty medailonu byly nalezeny v roce 1971. Zobrazen je levý profil Elišky z Melic (+1494), manželky moravského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka (+1494)., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 316., and Nejstarší doklad recepce italských renesančních norem v plastice střední Evropy, kromě Uher, odkud Ctibor z Cimburka patrně povolal nějakého zde činného italského umělce. Tento typ portrétů byl inspirovaný antickými numismatickými památkami.
Fragmenty medailonu nalezeny v roce 1971. Zobrazen je levý profil Elišky z Melic (+1494), manželky moravského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka (+1494)., Hlobil-Perůtka 1999#, s. 316., and Nejstarší doklad recepce italských renesančních norem v plastice střední Evropy, kromě Uher, odkud Ctibor z Cimburka patrně povolal nějakého zde činného italského umělce. Tento typ portrétů byl inspirovaný antickými numismatickými památkami.
Štít ve věnci, po stranách přilby pojaté jako symboly Ctibora Tovačovského a Elišky z Melic., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 298, obr. s. 387., and Okolo štítu je girlandový věnec s plody napodobující antické vzory.
Novoklasicistní nárožní čtyřpodlažní nájemní dům. V obloucích nad okny ve 3. patře fiktivní portréty v medailonech. Na fasádě do Régi posta utca ležící nahá žena s labutí (Léda), ležící polonahý mladík v okřídleném klobouku a střevících, v ruce drží berlu (Merkur), ležící nahý mladík, pije z pohárku, v pravé ruce drží láhev, za ním putto a sud s vinnou révou (Bakchus), ležící nahá žena v levé ruce drží bubínek, s ní dva putti, jeden hraje na píšťalu, druhý drží thyrsos (Ariadné). Reliéfy do Váci utca byly sejmuty a uloženy do sbírek budapeštského městského muzea: nahý muž s orlem - Jupiter; nahý muž ležící na lví kůži, drží kyj a tři jablka - Herkules; ležící nahá žena s kyjem - Omfalé; nahá žena jedoucí na delfínovi, v ruce má dýku (?) - Amfitríté; okřídlený chlapec s lukem a toulcem se šípy - Amor; nahý muž s lukem a toulcem se šípy, drží pochodeň, za ním sluneční kotouč - Apollón., Szőké -Kissné Szemerédy, 2001, s. 12., and Jedna ze sochařsky nejambicioznějších budapešťských fasád z počátku 19. století. Reliéfy zobrazovaly nejznámější antická božstva s typickými atributy a fiktivní antikizující portrétní hlavy, mezi nimi patrně také hlavu filosofa a Alexandra Makedonského. Původně byla fasáda zdobena deseti reliéfy, dnes na místě zůstaly jenom reliéfy do průčelí Régiposta utca. Ostatní výjevy z původní výzdoby jsou dnes uloženy v Kiscelli muzeu v Budapešti - Jupiter, Herkules, Omfalé, Amfitríté, Amor, Apollón.
Novoklasicistní nárožní čtyřpodlažní nájemní dům. V obloucích nad okny ve 3. patře fiktivní portréty v medailonech. Na fasádě do Régi posta utca ležící nahá žena s labutí (Léda), ležící polonahý mladík v okřídleném klobouku a střevících, v ruce drží berlu (Merkur), ležící nahý mladík, pije z pohárku, v pravé ruce drží láhev, za ním putto a sud s vinnou révou (Bakchus), ležící nahá žena v levé ruce drží bubínek, s ní dva putti, jeden hraje na píšťalu, druhý drží thyrsos (Ariadné). Reliéfy do Váci utca byly sejmuty a uloženy do sbírek budapeštského městského muzea: nahý muž s orlem - Jupiter; nahý muž ležící na lví kůži, drží kyj a tři jablka - Herkules; ležící nahá žena s kyjem - Omfalé; nahá žena jedoucí na delfínovi, v ruce má dýku (?) - Amfitríté; okřídlený chlapec s lukem a toulcem se šípy - Amor; nahý muž s lukem a toulcem se šípy, drží pochodeň, za ním sluneční kotouč - Apollón., Szőké -Kissné Szemerédy, 2001, s. 12., and Jedna ze sochařsky nejambicioznějších budapešťských fasád z počátku 19. století. Reliéfy zobrazovaly nejznámější antická božstva s typickými atributy a fiktivní antikizující portrétní hlavy, mezi nimi patrně také hlavu filosofa a Alexandra Makedonského. Původně byla fasáda zdobena deseti reliéfy, dnes na místě zůstaly jenom reliéfy do průčelí Régiposta utca. Ostatní výjevy z původní výzdoby jsou dnes uloženy v Kiscelli muzeu v Budapešti - Jupiter, Herkules, Omfalé, Amfitríté, Amor, Apollón.
Kašna završená sochou Merkura. Nahý mladík, levá noha stojící na globu, pravá zakročená, v levé ruce drží podél těla berlu, kaduceus, pravá je zdvižená vzhůru. Na hlavě má okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce (talaria)., Rajna 1989, 182; Buza 1994, p. 50; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 6., and Autor této sochy boha obchodu, bohatství a cestovatelů, se patrně inspiroval renesančním sochařstvím ovlivněným archeologickými nálezy antických soch. Inspirací může být některá z plastik Merkura od Willema Van Tetrode (1525-1580), nebo některá z variant bronzové plastiky sochaře Giambologna (1529-1608), například varianta z roku 1565 (dnes v soukromé sbírce ve Švédsku, srov. Avery 1993, obr. 128). Tento autor vytvořil pod vlivem antických soch několik variací božstva. Nejznámější je alegorie Severního větru jako Merkur (mladík vylétající z úst Zefyra, 1580, dnes Muzeo Bargello, Florencie); byla velmi slavná již v 16. století a později inspirovala několik dalších tvůrců. V roce 1665 daroval Cosimo de Medici jednu její bronzovou verzi v životní velikosti císaři Maxmiliánovi II. (drobná verze je dnes ve Vienna Kunstkammer, KMV, inv.no. 5898, bronzová kopie v životní velikosti - Balboa Park, Timken Museum of Art, San Diego). V 19. století byla podle této sochy vyrobena řada replik, do pravé ruky božstva byl přidán váček na peníze a v různých velikostech byly pak plastiky umisťovány do interiérů (jsou dodnes na starožitnických trzích, novodobé současné repliky v životní velikosti jsou též umísťovány do veřejných parků).