This article presents the little known diary entries of the priest P. Václav Vojtěch Berenklau († 1699) primarily from the Kladruby period of his activities (1675-1677). An attempt is also made to compare his diary with a fragment from 1662-1663 of a priest's diary belonging to P. Jan Manner in Prague and the as yet largely unexamined diary specimens from the famous P. Bartoloměj Michal Zelenka from the time he was active in Brandýs nad Labem. In addition to these diaries, the diary is also compared with notes made by the distinguished Baroque preacher and writer O. F. De Waldt.
Stať se zaměřuje na zkoumání příčin rostoucí mimomanželské plodnosti. Vychází z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství (SEPM) provedeného v roce 2006 v Sociologickém ústavu AV ČR. Tato data umožňují na mikroúrovni poodkrýt důvody, jakými neprovdané matky vysvětlovaly svoji vlastní rodinnou situaci při narození prvního dítěte. Analýza identifikovala tři typy motivací neprovdaných matek: nesouhlas/ absence partnera, liberální postoje a pragmatické (ekonomické) důvody. Jednotlivé skupiny neprovdaných matek se lišily nejen postoji k manželství, ale i tím, jak vnímaly budoucnost vztahu s otcem dítěte. Příslušnost k jednotlivým skupinám souvisela s tím, jestli žena v době narození prvního dítěte žila v nesezdaném soužití s jeho otcem, s výší vzdělání a jejím věkem při narození prvního dítěte. Skupiny neprovdaných matek mají navíc rozdílné vyhlídky do dalšího rodinného života. V druhé části se příspěvek zaměřuje na to, jaké partnerské uspořádání považují neprovdané matky za ideální. Data SEPM ukazují, že velká část neprovdaných matek preferuje manželský svazek po předcházejícím nesezdaném soužití.
This contribution deals with the manuscripts of the Wrocław University Library, in which works by the English reformer John Wyclif († 1384) are recorded. It shows that besides one known manuscript dating from the second half of the 15th century, Sg. IV F 7, and containing the work De universalibus, there are two copies of Wyclifˇs letter to the pope Urban VI (in the manuscripts dating from the first half of the 15th century, Sg. I F 594 and I F 707), and that in the former of the manuscripts mentioned a text dealing with the preparation for taking the Eucharist is recorded too, which otherwise survives in two Viennese manuscripts and is an item of the list of Wyclif´s works regarded as dubium. Moreover, the article mentions two Wyclifi an spuria (Sg. I F 733 and I F 570). All these copies came into being as marginalia of the reception of Wyclif´s work in Bohemia.
This contribution deals with the manuscripts of the Wrocław University Library, in which works by the English reformer John Wyclif († 1384) are recorded. It shows that besides one known manuscript dating from the second half of the 15th century, Sg. IV F 7, and containing the work De universalibus, there are two copies of Wyclifˇs letter to the pope Urban VI (in the manuscripts dating from the first half of the 15th century, Sg. I F 594 and I F 707), and that in the former of the manuscripts mentioned a text dealing with the preparation for taking the Eucharist is recorded too, which otherwise survives in two Viennese manuscripts and is an item of the list of Wyclif´s works regarded as dubium. Moreover, the article mentions two Wyclifi an spuria (Sg. I F 733 and I F 570). All these copies came into being as marginalia of the reception of Wyclif´s work in Bohemia.
Review of Donald Burrows – Rosemary Dunhill: Music and Theatre in Handel’s World. The Family Papers of James Harris (1734–1780), Oxford University Press, Oxford 2002, 1256 s.
This study presents for the first time in detail two manuscripts dealing with the beginnings of the Unitas Fratrum which are in the holdings of the Benedictine Library in Seitenstetten in Austria. Manuscript 72, dating from the beginning of the nineties of the 15th century, contains Latin translations of five letters written by the Czech Brethren to Jan Rokycana from 1489, which have been unknown till now and excerpts from five introductory chapters of the Síť víry (The Net of Faith) by Petr Chelčický, also translated into Latin in 1477. Manuscript 302 contains a copy of the record of an interrogation of four prominent Brethren in Kłodzko in 1480. This article indicates the possibilities of studying these texts, focusing on three main points: on their possible contribution to text tradition research, on research of the circumstances of the origin of their translations, and on the person of the scribe who made the collection. From the possible persons the inquisitor Jindřich Institoris has been excluded as his autograph doesn´t correspond with the writing of the scribe being looked for.