Schisandra čínská neboli klanopraška čínská (Schisandra chinensis) se využívá v tradiční čínské medicíně pro své antimikrobiální, antivirové, antimykotické a antioxidační účinky. Hlavní účinnou složkou této rostliny jsou dibenzocyklooktadienové lignany. Bylo zjištěno, že tyto lignany blokují membránové ABC-transportéry, které jsou zodpovědné za mnohočetnou lékovou rezistenci při léčbě nádorů cytostatiky., Schisandra chinensis has been used in traditional Chinese medicine for its antimicrobial, antiviral, antimycotic and antioxidative effects. The main active compounds are dibenzocyclooctadiene lignans, which inhibit membrane ABC-transporters, responsible for the multi-drug resistance of cancer cells during their treatment by cytostatics., Ondřej Vymazal, Iva Slaninová., and Práce vznikla v rámci projektu AV ČR Otevřená věda
Článek popisuje tzv. závislý způsob zakládání kolonie u mravenců. Ten má několik stupňů závislosti - od závislosti na cizím mraveništi pouze v počátku vzniku kolonie (dočasná závislost) až po trvalé soužití dvou mravenčích druhů. To má několik stupňů, počínaje prostým hostováním (xenobióza) a konče příležitostným (fakultativním) otrokářstvím - tzv. inkvilinie, nebo trvalým (obligatorním) otrokářstvím - tzv. duloze. Trvalé otrokářství je spojeno s nutností pořádat otrokářské výpravy za plodem pomocných mravenců (otroků). Mimo jiné je jich využito i pro založení nové kolonie otrokářů., Dependent ways of nest foundation in some ant species are described. These include various types of social parasitism ranging from temporary parasitism to both optional and obligatory slavery. The latter is the strongest form of dependence of the slave-making ant on its slaves and is accompanied by the inability of the slaver species to survive without its slaves. On the other hand, slave-making ants are famous for their orientation in the field and movement over long distances. These abilities are used, e.g., by the European Amazon Ant (Polyergus rufescens) in its special strategy of nest foundation based on cooperation between workers and the freshly inseminated queen during a slavery raid., and Pavel Amcha.
Městské parky, dřeviny a byliny kolem cest a v zahradách. Za vznikem tohoto historického dědictví stáli britští obchodníci s vínem a cukrem z cukrové třtiny, kteří v 18. a 19. stol. zakládali zahrady kolem svých farem a sídel. Později se izolované zahrady spojily a vznikaly první větší zahradní celky kolem hotelů. Ve 20. stol. se zakládaly parky již přístupné veřejnosti. Vznikaly tematické sbírky tropických rostlin, kaktusů a jiných sukulentů. Parků, zahrad a ostatních zelených ploch je jen v hlavním městě Funchalu přes 450 ha. Téměř každý dům, hotel a restaurace má zahrádku. Jsou zde k vidění i keře a stromy prakticky z celého světa. Většinu z nich lze v našich podmínkách pěstovat pouze ve sklenících. Exotické rostliny byly vysazeny i ve volné krajině. Některé druhy jsou velmi agresivní a nekontrolovaně se šíří po ostrovech., In the 18th and 19th centuries, British merchants set up gardens around their settlements. Later, larger gardens appeared around hotels, and in the 20th century, parks were established, maintaining also collections of tropical plants or succulents. Almost 450 ha of these green spaces in the capital city of Funchal host trees and bushes from all over the world. Exotic species were planted even in open countryside. Some of them are invasive, spreading rapidly across the islands., and Miloslav Kuklík, Václav Zelený.
V návaznosti na výzkum botaniků a malakozoologů se na unikátních prameništních mokřadech Západních Karpat rozběhlo v posledních letech také intenzivní studium vodních bezobratlých zaměřených rovněž na skupiny mikroskopických korýšů - lasturnatek (Ostracoda) a plazivek (Harpacticoida). Podařilo se nám objasnit jejich distribuci na prameništích, nalézt 8 nových druhů pro Českou a Slovenskou republiku a rozšířit znalosti o jejich ekologii., In connection with research by botanists and malacozoologists at unique spring areas in Western Carpathian marshland, intensive study has taken place over the last few years into water invertebrates and groups of microscopic crustaceans - ostracodes (Ostracoda) and Harpacticoida. We have succeeded in clarifying their distribution in the spring areas, finding eight new species for the Czech and Slovak Republics and expanding knowledge of their ecology., and Marie Zhai, Dana Hřívová, David Výravský.
Nejvyšší africké hřebenové pohoří Rwenzori (též Ruwenzori) leží na pomezí Ugandy a Demokratické republiky Kongo. Po období nepokojů a příhraničních bojů se v posledních letech území stalo poměrně bezpečnou částí Afriky pro místní obyvatele i zahraniční návštěvníky. Mezi jeho vrcholy patří třetí nejvyšší hora v Africe a nejvyšší africký vrchol nesopečného původu (Mt. Margherita, 5 109 m n. m.). Nejvyšší vrcholy pohoří pokrývají ledovce, které však ustupují vlivem klimatické změny - za posledních 100 let se ledovce zmenšily asi o 80 %. Na svazích pohoří najdeme rostlinná společenstva, která vytvářejí různé vegetační stupně (vysokohorské deštné lesy, vysokohorské bambusové a vřesovcové lesy, subalpínská a alpínská travinná a dřevinná společenstva, subnivální a nivální pustiny). Pohoří na ugandské straně chrání národní park Rwenzori rozkládající se na rozloze bezmála 1 000 kilometrů čtverečních, pro svou výjimečnost se stal součástí světového přírodního dědictví UNESCO. NP Rwenzori představuje ostrov málo narušeného přírodního prostředí v kulturní krajině, které lze poznávat na dvou základních turistických trekových okruzích., The highest peaks of the Rwenzori mountains (including Mt. Margherita, 5 109 m a. s. l.) are covered by glacier. Over the last 100 years 80 % of the glacier has disappeared due to climate change. The slopes are covered by plant communities forming distinct vegetation zones (montane rainforest, bamboo and ericaceous forest, subalpine and alpine grassland and woodland, subnival desert, nival zone). The national park (1 000 km2) can only be explored using two major walking trails, and is surrounded by a cultural landscape., and František Pelc, Libor Ambrozek.
V článku autor upozorňuje na velmi rychlý ústup krasce Eurythyrea quercus (Buprestidae) z jeho donedávna nejrozsáhlejších lokalit v České republice, a to v dolní části jihomoravského luhu. Až do začátku 90. let minulého století se jeho zdejší metapopulace zdála být dostatečně stabilní. Po rozsáhlých vodohospodářských úpravách zdejší krajiny však výrazně poklesla hladina spodní vody. A poněvadž tak většina velmi starých solitérních dubů letních (Quercus robur), jeho zdejší jediná živná rostlina na nivních loukách, rychle uschla, ocitl se tak stejně rychle i tento brouk na hranici vymření. Pro jeho záchranu v tomto luhu proto autor doporučuje urychleně vyzkoušet oslunění starých dubů dosud uzavřených v okolních souvislých porostech, a tím vytvořit pro E. quercus nové biotopy., The article warns of the very rapid disappearance of the beetle Eurythyrea quercus (Buprestidae) from the lower section of the South Moravian meadowland, until recently the most extensive sites of the species in the Czech Republic. Until the beginning of the 1990s its local metapopulation seemed to be sufficiently stable. However, after extensive water regime alterations, the groundwater level sank considerably. As the majority of very old solitary Pedunculate Oaks (Quercus robur), its only local host plant on alluvial meadows, are quickly drying up, this beetle has found itself on the brink of extinction., and Mladen Kaděra.