Vývoj pěstování hudby v Praze v 19. stol. jako ohlasy Mozartových návštěv, činnost pěveckého Spolku sv. Cecilie (zal. 1840), rozvoj pražské hudební kritiky, činnost B. Smetany, návštěvy R. Wagnera a vzpomínky J. Portheima na hudební salony. Přehled zdůrazňuje německé hudební podniky, takže vynechává např. činnost pěveckého spolku Hlahol a při popisu vývoje hudební kritiky se výlučně zabývá osobností Franze Gerstenkorna (1834 Praha -1910 Praha) (s.36-40). - Kniha je provázena fotografiemi a faksimilemi rukopisů skladatelů a doplněna vzpomínkami průmyslníka Josefa von Portheim na hudební salony, které pořádala jeho rodina (s.65-67).
Pamětní spis k 50. výročí Stavovského polytechnického ústavu (předchůdce Českého vysokého učení technického) popisuje vývoj ústavu v l. 1806-1856 a uvádí životopisy jeho bývalých i v r. 1856 na škole působících profesorů. Stavovský polytechnický ústav navázal r.1806 na činnost České stavovské inženýrské školy (zal. 1707; s. 3-5). Kromě životopisů v době vydání knihy (1856) již zesnulých profesorů (s. 191-235) a soudobých profesorů (s. 236-256) ústavu a abecedního seznamu všech posluchačů ústavu (s. 260-338) publikace obsahuje i program oslavy 50. jubilea trvání ústavu, pořádané 10. listopadu 1856. - 1 rytina: portrét Františka Josefa rytíře Gerstnera.
Německé vydání Historie českého divadla a dramatu, které pod jménem Leo Blass vydal v roce 1877 Karel Sabina. Knížka pojednává o dějinách českého divadla a dramatu od jeho počátku do 19. stol.
Dějiny Musea Království českého, dnešního Národního muzea v Praze, v letech 1818-1841. Přehled jeho publikační činnosti. Zpráva o jeho činnosti v roce 1842. Výroční zpráva Musea Království českého (dnešního Národního muzea v Praze) z roku 1842 obsahuje jeho dějiny v letech 1818-1841, přehled vědecké činnosti členů Společnosti Musea Království českého v letech 1818-1822, stanovy Společnosti Musea Království českého, přehled jejích členů v roce 1842 a seznam přírůstků muzea v roce 1841. Přehled zakladatelů a členů Společnosti Musea Království českého zemřelých do roku 1842.
Německý text církevního oratoria pro sóla, sbor a orchestr dvorního kapelníka z Dessau F. Schneidera. V textu pojednávajícím o Posledním soudu vystupují sólisté (4 archandělé, Marie, Eva, Satan) a sbory andělů, pekelníků a lidí. Tištěno švabachem. Dílo bylo poprvé provedeno 6.3.1820 v lipském Gewandhausu.