Zdravotnictví je vysoce riziková oblast, protože nežádoucí účinky vyplývající z léčby mohou vést k úmrtí, vážným komplikacím a poškození pacienta. Jednou z možností, jak snížit rizika, je zvyšovat bezpečnost a kvalitu poskytované péče jejím vyhodnocováním a to pomocí indikátorů kvality. Cílem příspěvku je seznámení se zajištěním kvality ošetřovatelské péče pomocí vybraných ukazatelů – indikátorů kvality a zdůvodnění jejich významu pro bezpečí pacientů., Health care is a high-risk area because undesirable effects resulting from treatment may harm the patient, cause serious complications, or even lead to fatality. One of the options for risk reduction is to improve the safety and quality of provided care through evaluation based on quality indicators. The aim of the paper is to inform about the quality of provided nursing using selected markers – indicators of quality and justification of their significance for patient safety., Ilona Plevová, Katarína Adamicová, and Literatura
Cíl: Cílem sdělení je připomenout klinický význam stanovení vybraných biologických ukazatelů, využívaných v diagnostice a sledování nemocných s AL amyloidózou. Kromě zvyklých parametrů jako je vyšetření hladin monoklonálních imunoglobulinů či analýzy moči, je zmíněn přínos stanovení sérových hladin volných lehkých řetězců imunoglobulinů a jejich využití v hodnocení léčebné odpovědi, dále pak stanovení srdečních ukazatelů – troponinů a natriuretických peptidů a jejich přínos pro stratifikaci nemocných s AL amyloidózou. Součástí sdělení je i stručný úvod do problematiky pro přiblížení této vzácné diagnózy., Objective: The objective of this report is to point out the clinical importance of select biological indicators applied to diagnostics and monitoring of AL amyloidosis patients. In addition to the usual parameters such as urine analysis or the monoclonal immunoglobulin level assay, the benefits of free light immunoglobulin chains serum level assay and its application to treatment response evaluation are pointed out, as well as the benefits of heart indicator assays (troponins and natriuretic peptides) for the stratification of AL amyloidosis patients. A brief introduction of this rare diagnosis is also included in the report., Pika T., Lochman P., Flodr P., Minařík J., Látalová P., Bačovský J., Ščudla V., and Literatura
Orální komplikace spojené s protinádorovou chemoterapií a transplantací krvetvorných buněk mohou být do značné míry eliminovány dobrou stomatologickou přípravou nemocného před plánovanou onkologickou léčbou a systematickou péčí o dutinu ústní v průběhu chemoterapie. Mezioborová spolupráce a systematická stomatologická péče jsou nejdůležitějšími faktory v prevenci komplikací., The oral complication associated with cancer chemotherapy and hematopoietic stem cells transplantation may be prevented by excellent dental evaluation of the patient before onkology therapy and systematic oral hygiene intervention after chemotherapy. A multidisciplinary approach, systematic oral assessment are the most important factors in the prevention of significant complications., Richard Pink, Petr Michl, Petr Tvrdý, Jindřich Pazdera, and Lit.: 21
Cíl studie: Zavedení metody stanovení hladin neurotransmiterových metabolitů v mozkomíšním moku do rutinní klinické praxe je podmínkou včasné diagnostiky a léčby neurotransmiterových onemocnění v dětském věku. Materiál a metoda: Metodou vysoce účinné kapalinové chromatografie ve spojení s elektrochemickou detekcí bylo analyzováno 82 vzorků mozkomíšního moku dětských pacientů s podezřením na neurometabolické onemocnění. Výsledky: Byla stanovena věkově vázaná referenční rozmezí. Ve třech vzorcích byla prokázána patologicky snížená koncentrace kyseliny homovanilové. U dvou pacientů s významnou mikrocefalií a závažným organickým poškozením mozku se pravděpodobně jedná o sekundární deficit. Neurologický nález u třetího pacienta svědčil pro primární poruchu metabolismu neurotransmiterů na úrovni tyrosinhydroxylázy (TH). Deficit TH byl následně potvrzen na molekulárně-genetické úrovni. Závěr: Diagnostika poruch metabolismu biogenních aminů je obtížná a vyžaduje provedení lumbální punkce se speciálním odběrem mozkomíšního moku. Na našem pracovišti jsme vyšetření hladin neurotransmiterových metabolitů zařadili do rutinní diagnostiky všech dětí s podezřením na neurometabolické onemocnění. Diagnostikovali jsme prvního pacienta v České republice s primární poruchou metabolismu neurotransmiterů a zahájili léčbu., Objective: The implementation of cerebrospinal fluid neurotransmitter metabolites analysis in clinical routine is necessary for early diagnosis and treatment of pediatric neurotransmitter disorders. Material and methods: We analysed 82 cerebrospinal fluid samples from children suspected of neurometabolic disorder using high performance liquid chromatography coupled with electrochemical detection. Results: We established age-related reference values. In three samples the level of homovanillic acid was found to be markedly decreased. In two patients with severe microcephaly and extensive organic brain damage secondary deficit is concerned. Neurological findings in third patient led us to the suspicion of primary neurotransmitter metabolism disorder at the level of tyrosine hydroxylase (TH). Subsequently, TH deficiency was confirmed by molecular genetic analysis. Conclusion: Diagnosis of biogenic amines metabolism disorders is difficult and needs lumbar puncture to be performed. In our hospital we implemented cerebrospinal fluid neurotransmitter metabolites analysis into routine diagnostic workup for every patient suspected with neurometabolic disorder. We diagnosed first Czech patient with primary neurotransmitter metabolism disorder and commenced the treatment., Szentiványi K., Hansíková H., Krijt J., Zeman J., Honzík T., and Literatura 19
Cíl: Zhodnotit možnosti provedení zátěžové perfuze mozku po aplikaci acetazolamidu a možnosti posouzení cerebrovaskulární rezervy (CVR). Metoda: Během 12 měsíců bylo provedeno celkem deset vyšetření objemového perfuzního CT mozku v zátěži po podání 1000 mg acetazolamidu intravenózně, jednalo se o sedm mužů a tři ženy (průměrný věk 54,4 let, rozpětí 28-72 let). V souboru byl sledován stav cerebrovaskulární rezervy pomocí porovnání klidové a zátěžové perfuzní mapy s hodnocením perfuzního objemu (CBV) a středního tranzitního času (MTT). Výsledky: U všech čtyř nemocných s okluzí vnitřní krkavice na podkladě spontánní disekce nebylo prokázáno snížení CVR. Ze šesti nemocných s aterosklerotickou okluzí vnitřní krkavice nebylo snížení CVR přítomné u dvou nemocných, ze čtyř nemocných s vyčerpáním CVR byl u třech nemocných proveden EC-IC bypass. Závěr: Zátěžové perfuzní zobrazení mozku s podáním acetazolamidu pomocí CT je testem vhodným k posouzení CVR u nemocných, u nichž je zvažována indikace EC-IC bypassu. Nejvhodnějšími mapami pro posuzování CVR jsou mapy MTT., Aim: To assess the effectiveness of acetazolamide challenge perfusion CT of the brain in detection of cerebrovascular reserve. Method: During twelve months, 10 examinations of volume perfusion CT of the brain was performed during acetazolamide challenge. The sample of patients consisted of 7 males and 3 females (mean age 54,4 years, range 28-72). The cerebrovascular reserve (CVR) was assessed using the comparison of perfusion maps during rest and challenge, cerebral blood volume (CBV) and mean transit time (MTT) were used. Results: Significant decrease of CVR was not found in any of four patients with occlusion of internal carotid after spontaneous dissection. In four of six patients with atherosclerotic occlusion of internal carotid, the significant decrease of CVR was found; three of them underwent EC-IC bypass graft surgery. In remaining two patients was found no decrease of CVR. Conclusion: Acetazolamide challenge test is useful test in detection of CVR, according tis test is possible to stratify the patients in whom the EC-IC surgery may improve the brain blood perfusion., Jiří Ferda, Jan Baxa, Hynek Mírka, Jan Mraček, Vladimír Přibáň, and Literatura
Zátěžová perfuzní scintigrafie myokardu patří k nejčastějším vyšetřením nukleární medicíny. Hlavní indikací je průkaz ischémie myokardu, která je potenciálně léčitelná revaskularizací. Je tedy způsobena vyčerpáním koronární rezervy nejčastěji v důsledku mechanické stenózy při ateroskleróze. Pro hodnocení koronární rezervy můžeme použít přímou nebo nepřímou vasodilataci pomocí fyzické nebo farmakologické zátěže. Při zátěži je potřeba dodržet stanovená kritéria., Stress myocardial perfusion scintigraphy is one of the most frequent procedures of nuclear medicine. The main indication is a detection of a myocardial ischemia which could potentially be treated with revascularization. It is therefore caused by exhausted coronary flow reserve the most frequently due to mechanical stenosis caused by aterosclerosis. We can use direct of indirect vasodilatation with physical or pharmacological stress to test this reserve. Appropriate criteria should be achieved during the stress., Otto Lang, and Literatura 10
Ve 21. století jsou podmínky v oblasti zdraví charakterizovány vzrůstajícím množstvím vzájemně propojených faktorů, které ovlivňují zdraví a životní pohodu, a vzájemnou provázaností na globální, regionální i místní úrovni. V současné době není možné zhostit se úspěšně náročných úkolů v oblasti veřejného zdraví (např. nepřenosné choroby, antimikrobiální rezistence, nerovný přístup ke zdravotní péči a zdravotní důsledky vynucených opatření ke snížení nákladů na zdravotní péči v některých zemích) bez spolupráce mezi jednotlivými sektory a koordinace kroků na mezinárodní, národní i místní úrovni. 53 zemí z evropského regionu WHO vytvořily a přijaly evropskou strategii pro 21. století (Zdraví 2020) jako společný, výzkumem podložený souhrn opatření pro rozvoj veřejného zdraví, podporu spolupráce ve všech sektorech a na všech úrovních a koordinaci kroků vedoucích ke zlepšení zdraví a životní pohody obyvatel evropského regionu. Tento článek se věnuje vzniku a vývoji strategie Zdraví 2020, hlavním strategickým cílům, úkolům i náplni. Dále uvádí kroky nezbytné k úspěšnému zavedení strategie Zdraví 2020 v jednotlivých zemích a pomoc poskytovanou WHO zemím, které začaly v oblasti zdraví uplatňovat postupy v souladu se strategií Zdraví 2020., The 21st-century health landscape is shaped by growing global, regional and local interdependence and an increasingly complex array of interlinking factors that influence health and well-being. Most of today’s major public health challenges, including noncommunicable diseases, antimicrobial resistance, health inequalities and the health effects of austerity measures in some countries, cannot be addressed effectively without intersectoral and coordinated action at supranational, national and local levels. The 53 countries of the WHO European Region developed and adopted a European policy framework and strategy for the 21st century (Health 2020) as a common, evidence-informed policy framework to support and encourage coordinated action by policy-makers at all levels and in all sectors to improve population health and well-being. This article presents the development process of Health 2020 and its main strategic goals, objectives and content. Further, we describe what is needed to successfully implement Health 2020 in countries and how can WHO provide technical assistance to countries that embark on developing health policy aligned with the Health 2020 policy framewor, Zsuzsanna Jakab, Agis D. Tsouros, and Literatura