Článek pojednává o principech a provedení koherentních difrakčních metod pro účely zobrazování mikroskopických objektů. Donedávna šlo o techniky využívané spíše jen výjimečně. S rozvojem a stále rostoucí dostupností výkonových zdrojů koherentního krátkovlnného záření, především vysokých harmonických (high-order harmonics) a rentgenových laserů různých typů. však nachází stále širší uplatnění., In the last decade, the field of microscopy has experienced a revolution in the application of coherent diffractive imaging (CDI) methods. In particular, thanks to the availability of high brilliance short wavelength sources, CDI is now used for a large number of applications such as biological imaging, material research or nanoscale investigation of magnetic domains. Furthermore, the recent development of high brightness X-ray and EUV laboratory sources will extend the applications of short wavelength CDI from large facilities, such as synchrotrons, to small laboratories and universities., Michal Odstrčil., and Obsahuje seznam literatury
Jednoduchou transformaci RST (Reciprocal Slope Transformation) dvou proměnných x (nezávislá) a y (závislá) vyjádřenou jako [y] = x/y (transformovaná veličina je označena hranatou závorkou) lze s úspěchem využít k popisu experimentálních závislostí blízkých přímé úměrnosti., The reciprocal slope transformation (RST) for variables x (independent) and y (dependent) is given [y] = x/y where the transformed quantity is denoted by the square brackets. The simple rules for calculation with this transformation are developed. The use of the transformation is demonstrated on analysis of sorption phenomena., Jiří Blahovec., and Obsahuje bibliografii
V polovině roku 2014 začalo fungovat laserové centrum HiLASE v nové budově v Dolních Břežanech nedaleko Prahy. V centru jsou vyvíjeny vysokovýkonné lasery, které budou použity pro pokročilé aplikace. Čtyřletý výzkum již přinesl řadu původních výsledků a první lasery jsou již v provozu [1, 2]. V článku uvádíme přehled používaných laserových technologií, vyvíjených laserových systémů a nových diagnostických metod., At the new HiLASE laser centre, which started to operate in the middle of 2014, lasers with high average power intended for high-tech applications are developed. So far progress has brought several original results and the first lasers are in operation. This paper presents an overview of the laser technologies used, lasers under development and new diagnostic methods., Ondřej Novák, Martin Smrž, Michal Chyla, Siva S. Nagisetty, Hana Turčičová, Jiří Mužík, Patricie Severová, Pawel Sikocinski, Jakub Měsíček, Jaroslav Huynh, Tomáš Hambálek, Jens Linnemann, Alina Pranovich, Taisuke Miura, Akira Endo, Martin Divoký, Ondřej Slezák, Magdalena Sawicka-Chyla, Venkatesan Jambunathan, Petr Navrátil, Lucie Horáčková, David Vojna, Jan Pilař, Stafano Bonora, Antonio Lucianetti, Tomáš Mocek., and Obsahuje seznam literatury
Remote lasing from long distance towards Earth provides an efficient tool for remote sensing of the upper layers of the atmosphere. The basic element of such a system is a laser producing ultra-short pulses which are first negatively chirped before firing into the Earth‘s atmosphere. The atmospheric air imposes a positive chirp so at distances of several kilometres the laser pulse gets very short and has a very high intensity. At this point the air is ionized and the plasma filament forms a lasing medium., Hana Turčičová., and Obsahuje bibliografii
Ve středu 15. 7. 2015 ve většině našich hlavních médíí proběhla zpráva, že v CERNu byla objevena nová částice, nazývana pentakvark. Titulky zněly od střízlivého CERN hlásí objev nové částice přes Průlomový objev: Fyzici CERNu izolovali nové částice atomu až po bombastické Pentakvark. Vědecká bomba! CERN objevil částici, kterou hledal půl století. Jak skutečně významný je objev pentakvarku? Dříve než se pokusím na tuto otázku odpovědět, je třeba připomenout základní fakta o našich dnešních znalostech struktury hmoty a vysvětlit, co to jsou pentakvarky., On June 7th, news appeared in the mass media that a new particle called pentaquark, was discovered in CERN. Some headlines announced this finding as a breakthrough. Is the discovery of pentaquarks really so important? In this contribution, we tray to answer this question., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury
This paper highlighs the contribution of Philipp Lenard (Nobel Prize winner 1905) to the understanding of luminescence and reviews his main results in the field. In particular, the experimental spectroscopic technique introduced by Lenard and the properties of the so-called Lenard phosphors are discussed., Ivan Pelant, Jan Valenta., and Obsahuje seznam literatury
Nedávno se třem skupinám ve Spojených státech podařilo zpomalit světelný puls na neuvěřitelných několik metrů za vteřinu a posléze jej dokonce na okamžik zastavit. Pokusy byly prováděny ve třech různých prostředích: v Boseově-Einsteinově kondenzátu sodíkových atomů, v parách atomů rubidia a v krystalu křemičitanu yttritého, dopovaném praseodymem. K zastavování světla se využívá jevu elektromagneticky indukované průhlednosti, kdy za určitých rezonančních podmínek jeden, tzv. kontrolní laserový puls vytváří společně s druhým zkušebním pulsem průhledné prostředí s obrovskou disperzí indexu lomu. Ta je pak vlastní příčinou radikálního snížení grupové rychlosti zkušebního světelného pulsu, který s koherentními kvantovými stavy atomů vytváří "propletený" stav, tzv. tmavý polariton, šířící se beze ztrát prostředím. Rychlost tmavého polaritonu je možné ovládat kontrolním pulsem. Polariton lze zastavit, přičemž je celý zkušební puls převeden do koherentních kvantových stavů atomů a posléze je možné zkušební puls v původní podobě obnovit. V tomto přehledu jsou odvozeny rovnice, které tyto jevy popisují, jednotlivé pokusy jsou podrobně diskutovány a jsou zmíněna možná využití zastavování světla., Vladimír Dvořák., and Obsahuje bibliografie
Holanďan Christiaan Huygens významně přispěl k rozvoji mechaniky a optiky v návaznosti na problémy, které řešila astronomie. Je vynálezcem kyvadlových hodin, nejpřesnějšího časoměrného přístroje doby umožňujícího poprvé stanovení zeměpisné délky plujících lodí., The article deals with the life and work of Dutch astronomer, physicist and mathematician Christiaan Huygens. Describing his extensive scientific work, we start with his activities in the field of observational astronomy (e.g. the discovery of the rings and moon of Saturn and the summary of the existing knowledge of the planets in his publication Cosmotheoros). His discovery and quantitative description of centrifugal force contributed significantly to solving problems describes in Newton´s Principia. Huygens is also well-known as a technician and technical designer. He constructed the first pendulum clocks. Last but not least, we describe his work on the impact of solid bodies, when he reflected on the work of R. Descartes and J. Marek Marci., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury
Fyzikálne vzdelávanie v rámci prírodovedného a technického vzdelávania je vo vyspelých krajinách považované za dôležité. Pritiahnuť mladých ľudí a inšpirovať ich učiteľov pri vzdelávaní v týchto školských predmetoch je viacročnou ambíciou aj autorov tohto článku. V tomto článku sa zameriavame na využitie lacnej vývojovej dosky s jednočipovým mikropočítačom Arduino Uno R3 pri konštrukcii jednoduchého hudobného zariadenia - syntetizátora - a jeho následného využitia vo výučbe. Samotná konštrukcia zariadenia môže byť námetom na časovo náročnejšiu bádateľskú aktivitu (v zmysle IBSE - Inquiry Based Science Education). Súčasťou článku sú aj námety na ďalšie bádateľské aktivity, od časovo náročnejšej, venovanej konštrukcii syntetizátora, až po jednoduchšie, zrealizovateľné v rámci jednej vyučovacej hodiny., Physics education is considered to be important in science and technology education in developed countries. Attracting young people and inspiring their teachers for these subjects is a long-term ambition of the authors of this article. In this paper, we focus on using a low-cost development board with a single-chip microcomputer Arduino Uno R3 in the construction of a simple music device - a synthesizer - and its subsequent use in teaching. The design of the device itself can be the subject of a time-consuming inquiry-based activity (in terms of IBSE - Inquiry Based Science Education). This article also includes suggestions for further inquiry-based activities, from the more time-consuming construction of the synthesizer to simpler ones, that can be achieved within one lesson., Martin Hruška, Miriam Spodniaková Pfefferová, Stanislav Holec., and Obsahuje bibliografické odkazy