V České republice probíhá transformace sociálních služeb, která sebou přináší množství změn a odhaluje problémy, které je potřeba v souvislosti ze zapojením lidí se zdravotním postižením řešit. Jedním z nich je právě zaměstnávání osob se zdravotním postižením. A právě této problematice je věnována analýza, která se vám dostává do rukou. Mapuje legislativní úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR, změny od roku 2012 i vybrané nástroje zaměstnávání lidí s postižením ze zahraničí., Denisa Slašťanová, Zuzana Durajová, Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy, and Část. souběžný anglický text, anglické resumé
C-reaktivní protein (CRP) je citlivý marker zánětu, jehož hladiny se zvyšují u jedinců s diabetem a metabolickým syndromem v souvislosti s rozvojem subklinického zánětu. Ukazují se možnosti využití stanovení hladin CRP jako indikátoru potenciálního rizika onemocnění metabolickým syndromem nebo aterosklerózou na podkladě rozvoje inzulínové rezistence. Práce ověřuje koncentrace C-reaktivního proteinu u vybraných skupin jedinců a jejich korelace s parametry typickými pro inzulínovou rezistenci. Byly studovány skupiny zdravých jedinců (A, n=126), jedinců s obezitou (B, n=213) a jedinců s diagnózou metabolického syndromu (C, n=79). Jedinci s obezitou ve skupině B mají parametry svědčící pro počínající inzulínovou rezistenci: hypertenzi, hyperglykemii, QUICKI (0,305), nižší adiponektinemii a vyšší aFABP ve srovnání se skupinou zdravých. Jedinci ve skupině C mají diagnózu metabolického syndromu, čemuž odpovídají markery inzulínové rezistence QUICKI (0,293), více se snižující adiponektinemie (7,3 mg/l) a vysoké aFABP (35,3 mg/l). Koncentrace CRP je ve skupině zdravých A nejnižší (0,75 mg/l), ve skupině obézních B se zvyšuje (2,65 mg/l) a ve skupině C s metabolickým syndromem je nejvyšší (3,62 mg/l). Největší korelace je mezi CRP a aFABP (0,46) a dále pak mezi aFABP a Body Mass Index (BMI) (0,57). Na patofyziologii rozvoje inzulínové rezistence se podílí subklinická zánětlivá reakce, vyjádřená hlavně ve viscerální tukové tkáni. U obézních jedinců byly stanoveny koncentrace CRP odlišné od zdravých jedinců, které se přibližují k hladině 3 mg/l označované za rizikovou. Jedinci s metabolickým syndromem vykazovali hodnoty CRP rizikové. Přítomnost obezity v asociaci se zvýšením hladiny CRP je považováno za významný rizikový faktor postupného rozvoje metabolického syndromu., C-reactive protein (CRP) is a sensitive marker of inflammation. It has been shown to be potentially useful as an indicator for predicting the risk of metabolic syndrome, based on the development of insulin resistance. The study verified CRP levels in selected groups of individuals and their correlations with parameters typical for insulin resistance. The following groups were studied: healthy individuals (A, n=126), obese individuals (B, n=213) and patients diagnosed with metabolic syndrome (C, n=79). Obese persons in Group B had parameters suggestive of early insulin resistance: hypertension, hyperglycaemia, QUICKI (0.305), lower adiponectin and higher aFABP levels as compared with the healthy subjects. Group C individuals were diagnosed with metabolic syndrome, as evidenced by the QUICKI markers for insulin resistance (0.293), much lower adiponectin (7.3 mg/L) and high aFABP levels (35.3 mg/L). CRP concentrations were lowest in Group A healthy individuals (0.75 mg/L), higher in Group B obese subjects (2.65 mg/L) and highest in Group C patients with metabolic syndrome (3.62 mg/L). The highest correlations were between CRP and aFABP (0.46) and between aFABP and Body Mass Index (0.57). The pathophysiology of insulin resistance is contributed to by subclinical inflammatory reaction, mainly expressed in visceral adipose tissue. Obese individuals were found to have CRP concentrations different from those in healthy individuals, approaching the level of 3 mg/L, known as the risk level. Individuals with metabolic syndrome had risk CRP levels. The presence of obesity in association with increased CRP levels is considered a significant predictor of the gradual development of metabolic syndrome., Dagmar Horáková, Helena Kollárová, Kateřina Azeem, Vladimír Janout, and Literatura 16
Zátěžová perfuzní scintigrafie myokardu patří k nejčastějším vyšetřením nukleární medicíny. Hlavní indikací je průkaz ischémie myokardu, která je potenciálně léčitelná revaskularizací. Je tedy způsobena vyčerpáním koronární rezervy nejčastěji v důsledku mechanické stenózy při ateroskleróze. Pro hodnocení koronární rezervy můžeme použít přímou nebo nepřímou vasodilataci pomocí fyzické nebo farmakologické zátěže. Při zátěži je potřeba dodržet stanovená kritéria., Stress myocardial perfusion scintigraphy is one of the most frequent procedures of nuclear medicine. The main indication is a detection of a myocardial ischemia which could potentially be treated with revascularization. It is therefore caused by exhausted coronary flow reserve the most frequently due to mechanical stenosis caused by aterosclerosis. We can use direct of indirect vasodilatation with physical or pharmacological stress to test this reserve. Appropriate criteria should be achieved during the stress., Otto Lang, and Literatura 10
Prezentovaný článek popisuje proces hodnocení zdravotních rizik (HRA) a posouzení vlivů na veřejné zdraví (PVZ) expozice hluku ze silniční dopravy. Hodnoceno bylo několik odlišných dopravních situací v odlišných lokalitách. Pro hodnocení byly použity doporučené metodiky WHO. Tyto pracovní materiály popisují vztahy mezi venkovní hlučností (hodnoty deskriptorů hluku) a souvisejícími zdravotními účinky. Žádná pracovní metodika však neuvádí požadavky na charakter vstupních dat celého procesu, které by zahrnovaly kvalitativní a kvantitativní popis úrovně expozice posuzované populace a rozložení expoziční zátěže v posuzovaném území. Požadavky na strukturu vstupních informací jsou proto v současnosti formulovány na základě odborných zkušeností a osobního přístupu daného zpracovatele HRA. Práce předkládá poznatky a praktické zkušenosti autorů se zpracováním HRA. Přestože cíl HRA je obecný a doporučené metodiky hodnocení jsou ze strany WHO publikovány, a tudíž jsou obecně známy, ukazuje se, že k dosažení cílů je vhodné použít odlišné přístupy ke každému konkrétnímu HRA expozice hluku ze silniční dopravy, a to již ve fázi pořizování vstupních dat, jejich zpracování a následné interpretaci výsledků. Cílem práce je seznámit s praktickými zkušenostmi zpracovatelů těchto expertiz, popsat a shrnout možné problémy, včetně získávání vstupních údajů pro HRA a jejich zpracování., This article describes the health risk assessment (HRA) process and evaluation of effects following exposure to noise from road traffic on public health. Several different traffic situations in different locations were assessed. Methods recommended by WHO were applied in this assessment. Working materials describe the relationships between outside noise (noise descriptor values) and associated health effects. However, no available work methodology has presented requirements for input data of the whole process which would involve quantitative and qualitative descriptions of exposure levels in the studied population and spread of load exposure in the monitored territory. The requirements on the structure of input information are currently formulated on the basis of professional experience and individual approach of a particular expert’s HRA. The study presents the authors’ practical experience and know-how of HRA processing. Although the aim of HRA is generalised and the assessment methods recommended by WHO are published and well-known, it is appropriate to use different approaches to individual HRA for road traffic noise exposure namely in the phase of collecting input data, their processing and consequent interpretation of results. The aim of the study is to demonstrate practical experience of specialised reports, and to describe and summarize potential problems, including collecting input data for HRA and their subsequent processing., Dana Potužníková, Tomáš Hellmuth, Peter Bednarčík, Zdeněk Fiala, and Literatura 13
Prezentovaný článek vyhodnocuje vliv novely mezinárodní technické normy ISO, převzaté do systému českých technických norem jako ČSN ISO 1996–2 Akustika – Popis, měření a posuzování hluku prostředí – Část 2: Určování hladin hluku prostředí s platností od září 2009, na proces hodnocení zdravotních rizik (HRA) a posouzení vlivů na veřejné zdraví (PVZ, resp. HIA = health impact assessment). Uvedená norma požaduje mj., aby hodnoty změřené ve vzdálenosti 0,5 až 2,0 m před fasádou objektu (tedy hodnoty ovlivněné odrazem zvuku od této fasády) byly korigovány na referenční podmínky, tj. na hladiny hluku ve volném poli s vyloučením všech odrazů kromě odrazů od povrchu země. Tato korekce, při splnění normou stanovených podmínek, znamená použití paušální korekce -3 dB. Pro HRA a HIA se používají doporučené metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO). Tyto pracovní materiály popisují vztahy mezi venkovní hlučností (hodnoty deskriptorů hluku) a souvisejícími zdravotními účinky. Článek popisuje vliv zavedení nové normy na vstupní údaje (ukazatele hluku a jejich hodnoty) v akustických studiích pro potřeby posouzení vlivů na zdraví., The presented article assesses the consequences of an amendment to the international technical standard ISO introduced into the system of Czech technical standards ČSN ISO 1996–2 Acoustics – Description, measurements and environmental noise assessment – Part 2: Determination of environmental noise levels, valid since September 2009, and its impact on the process of health risk assessment (HRA) and health impact assessment (HIA). In addition, the above mentioned standard requires the values measured in a distance of 0.5 upto 2.0 m from the facade of a building (i.e. values influenced by the reverberations from the facade) which were corrected to reference conditions, i.e. to the noise value in a free-field with elimination of all reverberations except reverberations from the land surface. Fullfilling conditions given by the standard, this correction is carried out by deduction of a flat correction -3 dB. For HRA and HIA, methods recommended by World Health Organization (WHO) are employed. These drafts describe relationships between outside noise (noise descriptor values) and related health effects. The article describes the consequences of the implementation of these new standards on input data (noise descritpors and their values) in acoustic studies used in assessment of health effects., Dana Potužníková, Tomáš Hellmuth, Peter Bednarčík, Oľga Šušoliaková, Zdeněk Fiala, and Literatura 14