Jednu ze vzácných indikací k císařskému řezu představuje oční onemocnění. Článek popisuje oční změny v těhotenství a rozebírá vliv těhotenství a porodu na tři vybrané choroby, především na myopii, která je udávána jako nejčastější oční indikace k císařskému řezu. Dále je popsán soubor pacientek z let 2010 až 2013 s oční indikací k císařskému řezu a proveden podrobnější rozbor indikací v letech 2012 a 2013. Tyto indikace bývají nejčastěji zdůvodněny zvýšením nitroočního tlaku při porodu, ačkoliv žádné dostupné zdroje nepotvrzují při tomto ději riziko vzniku či progrese amoce sítnice. Klíčová slova: amoce sítnice – císařský řez – diabetická retinopatie – glaukom – myopie – oční indikace, Eye disease is one of the rare indications for caesarean section. The article describes ocular changes during pregnancy and discusses the influence of pregnancy and delivery on three chosen diseases, especially on myopia, which is reported as the most common indication for caesarean section. The article also describes patients diagnosed from 2010 to 2013 with ocular indication for caesarean section and analyses in detail indications in the year 2012 and 2013. These indications are often based on the increase in intraocular pressure during the labor, even though no available sources confirm the risk of developing or progression of retinal detachment. Key words: retinal detachment – caesarean section – diabetic retinopathy – glaucoma – myopia – eye indications, and Kateřina Rychlíková, Magdalena Netuková
Úvod: Problematika náhlých příhod břišních (NPB) u gravidních pacientek představuje specifickou oblast na rozhraní chirurgie a gynekologie. I když zdravotní péče o těhotnou pacientku spadá do péče gynekologa-porodníka, indikace operačního výkonu pro NPB je požadována od chirurga, který má obvykle znalosti a zkušenosti s vyšetřováním těhotných pacientek. Tato skutečnost nabízí prostor ke vzniku pochybení v poskytování zdravotní péče s možnými velmi závažnými důsledky pro matku i plod. Metoda: Byla provedena literární rešerše studií publikovaných za posledních 10 let v databázi PubMed týkajících se apendektomie, cholecystektomie a laparoskopie v těhotenství v kontextu náhlých příhod břišních. Vylučovacím kritériem byly operace provedené z porodnické indikace. Výsledky: Těhotenství je doprovázeno řadou anatomických a fyziologických změn, které je nutné brát v úvahu při klinickém vyšetření pacientky, analýze výsledků laboratorních vyšetření i v rámci operační taktiky. Využití zobrazovacích technik v diagnostice NPB u těhotných je výrazně omezeno prokázaným škodlivým efektem ionizujícího záření, jakož i nejasným dopadem silného magnetického pole na plod. Timing akutního operačního výkonu pro NPB u těhotných by neměl být odlišný od časování operační intervence u ostatních pacientek s NPB. Miniinvazivní chirurgie, resp. laparoskopické řešení vybraných NPB u těhotných představuje v současnosti již standardní operační techniku. Mnohé z obecných výhod laparoskopického přístupu (nižší riziko infekcí a dehiscencí operačních ran, rychlejší rekonvalescence atd.) se uplatňují i u gravidních pacientek. Závěr: Náhlé příhody břišní v těhotenství je nutné řešit v rámci multidisciplinární spolupráce mezi chirurgem, gynekologem, anesteziologem a neonatologem. S ohledem na dostupné výsledky publikovaných studií je laparoskopické řešení NPB u těhotných pacientek považováno za bezpečné a efektivní., Introduction: Acute abdomen during pregnancy presents very specific problem on the boundary of surgery and gynaecology. Although gynaecologists provide healthcare to pregnant women, surgery indication because of acute abdomen during pregnancy should be done by surgeon (who has usually little knowledge and experience regarding pregnant women examination and management). There is therefore real opportunity for possible mistakes origin with serious consequences for mother and foetus. Methods: Literature search in PubMed was done aimed at studies within the last 10 years dealing with appendectomy, cholecystectomy and laparoscopy during pregnancy in the context of acute abdomen. Surgical interventions done from obstetrics indications were excluded. Results: Pregnancy is associated with many anatomical and physiological changes which have to be considered not only during clinical examination, but also when analysing laboratory findings and considering operative tactics. Imaging modalities employment during pregnancy is very limited due to harmful effect of ionising radiation and not clear impact of strong magnetic field on the foetus. Timing of surgical interventions because of acute abdomen during pregnancy should be the same as timing of acute abdomen interventions in non-pregnant patients. Minimally invasive surgery in acute abdomen during pregnancy presents standard technique nowadays. Many advantages of laparoscopic approach (lower rate of surgical site infections, quicker convalescence etc.) are valid also during pregnancy. Conclusion: Acute abdomen during pregnancy should be managed within a multidisciplinary cooperation between gynaecologist, surgeon, anaesthesiologist and neonatologist. With respect to results of published studies, laparoscopic approach in the management of acute abdomen during pregnancy should be considered safe and effective., and P. Zonča, P. Ihnát, M. Peteja
The article presents results of peculiarities of the hepatobiliary system in pregnant women with preeclampsia. It is set in the pregnant with preeclampsia of mild severity the frequency and combination of two and more complaints was reliably lower comparing to the frequency and combination of complaints in the pregnant with preeclampsia of mean severity. It must be mentioned that the received laboratory data positively correlated with the clinical manifestations of hepatobiliary dysfunction and the level of severity of preeclampsia that makes the further scientific researches necessary in future. Among the ultrasound signs of the dysfunction of the hepatobiliary system the following were detected: hepatomegaly, diffuse changes in the liver, increasing the density of the gallbladder against the decrease in contractility of the formation of sludge. and Vasily Vasilievich Simrok, Tatyana Fyodorovna Koryavaya
Cíl práce: Upozornit na problematiku apendicitidy v graviditě. Typ práce: kazuistika. Vlastní pozorování: Formou kazuistiky prezentovaný výskyt perforované apendicitidy s difuzní peritonitidou ve 27. týdnu gravidity. Následný porod císařským řezem ve 36. týdnu a komplikované pooperační období a infekční komplikace v šestinedělí. Závěr: Apendicitida v těhotenství je spojována se zvýšenou mateřskou a fetální morbiditou. Perforace apendixu přispívá ke zvýšenému riziku dalších komplikací, které zahrnují např. předčasný porod, abort a mateřské komplikace, zejména infekční. Včasná diagnóza s následnou operací může snížit mateřskou i fetální morbiditu., Objective: To draw attention to the issue of appendicitis in pregnancy. Design: Case report. Case report: We present a case study in the form of a case of occurrence of appendicitis with peritonitis in 27 weeks pregnancy. And describes the birth and childbed, which is complicated by infectious complications. Conslusion: Appendicitis in pregnancy is associated with increased maternal and fetal morbidity and even more in case of peritonitis. Delay surgical intervention correlates with increased risk of perforation, which contributes to the increase of other complications, including premature birth, abortion and maternal complications. Prompt diagnosis and early surgery can reduce maternal and fetal morbidity., and Renáta Hlistová
Endocrine disruptors (EDs) are known to have harmful effects on the human endocrine system; special effort is actually given to the exposure during pregnancy. Humans are usually exposed to a mixture of EDs, which may potentiate or antagonize each other, and the combined effect may be difficult to estimate. The main phthalate monoesters monoethyl-, mono-n -butyl-, monoisobutyl-, monobenzyl-, mono-(2-ethylhexyl)-, mono-(2- ethyl-5-hydroxyhexyl)- and mono-(2-ethyl-5-oxohexyl) phthalate were determined in 18 maternal (37th week of pregnancy) and cord plasma samples using liquid chromatography-tandem mass spectrometry. Previously determined levels of selected bisphenols, parabens and steroids were also considered in this study. In cord blood, there were significantly higher mono-n-butyl phthalate levels than in maternal blood (p=0.043). The results of multiple regression models showed that maternal plasma phthalates were negatively associated with cord plasma androstenedione, testosterone and dehydroepiandrosterone and positively associated with estradiol and estriol. For estriol, a cumulative association was also observed for Σbisphenols. To the best of our knowledge, this is the first pilot study evaluating the effect of prenatal exposure by multiple EDs on newborn steroidogenesis. Our results confirmed phthalate accumulation in the fetal area and disruption of fetal steroidogenesis. This preliminary study highlights the negative impacts of in utero EDs exposure on fetal steroidogenesis., L. Kolatorova, J. Vitku, A. Vavrous, R. Hampl, K. Adamcova, M. Simkova, A. Parizek, L. Starka, M. Duskova., and Obsahuje bibliografii
Cíl práce: Shrnout dosavadní výsledky získané v diagnostice toxoplazmózy pomocí metody polymerázová řetězová reakce na našem pracovišti. Materiál a metody: Byl vyšetřován různý biologický materiál od pacientů. K izolaci DNA byly použity dva komerční kity: QIAamp DNA Mini kit a QIAamp DNA Blood Mini kit (QIAGEN, Německo). Pro amplifi kaci byla vybrána oblast genu TGR1E. Konvenční polymerázová řetězová reakce byla prováděna na přístroji Peltier Thermal Cycler. Výsledky: V období od roku 2005 do března 2008 bylo vyšetřeno celkem 337 biologických vzorků od 222 pacientů. DNA Toxoplasma gondii byla detekována u pěti pacientů. Závěr: Polymerázová řetězová reakce je důležitou metodou pro stanovení diagnózy toxoplazmóza u rizikových skupin pacientů (gravidní ženy a imunodefi citní pacienti)., Objective: The aim of the work was to summarize results obtained in the diagnostics of toxoplasmosis by a method of polymerase chain reaction in our workplace. Material and methods: Various biological materials were examined. DNA was isolated by QIAamp DNA Mini kit and QIAamp DNA Blood Mini kit. For amplifi cation TGR1E was selected and conventional polymerase chain reaction was performed on Peltier Thermal Cycler instrument. Results: 337 biological samples from 222 patients were examined from 2005 to March 2008. Toxoplasma gondii DNA was detected in fi ve patients. Conclusion: Polymerase chain reaction is important method for the diagnosis of toxoplasmosis in the risk group of the patients (pregnant women and immunodefi ciency patients)., Tomková Jana, Novotný D., Bednaříková J., Rusiňáková Z., Bartková M., Schmiedová L., Spurná S., and Lit.: 7