V prvním patře hlavní sál, prostupující dvěma patry, jeho mallířská výzdoba vzbuzuje iluzi sochařské plastické výzdoby. Stěny a strop zdobí figurální grisaillová malba. Lunety s putti., Hosák, Zemek 1981#, s. 43., Samek 1994#, s. 109-110., I, and Miloš Stehlík, Bohumil Zlámal, Bohumír Lifka, Boskovice: St. zámek a hrad, město a okolí, STN 1955. Ivan Řeholka, Zámek Boskovice, Kraj. střed. stát. památkové péče a ochrany přírody, Brno 1990.
Vstup do zámku průjezdní sloupovou síní, na vrcholu schodiště vedoucího do prvního patra socha dívky. Sochy s antickou tematikou (Hermes od Josefa Käsmanna), mramorové sochy Nereidky a Psyché G. F. Marchese. alegorie, obrazy atd.hraběte Alfonse Mensdorfa-Pouillyho, Hosák, Zemek 1981#, s. 43., Samek 1994#, s. 109-110., and Neoklasicistní zpracování antického námětu odpočívajícího Merkura.
Grassalkovichův palác, dnes sídlo slovenského presidenta. Na fasádě průčelí štítové plastiky: alegorie Ctností. Na slavnostním schodišti paláce čtyři alegorické plastiky v nikách, alegorie ročních dob jako bohyně: Jaro - Flora, Léto - Cerés, Podzim - Bakchus, Zima - Vulkán a putti s vázami., Rusina 1983, s., and Palác dal postavit oblíbenec Marie Terezie a jeden z nejbohatších mužů Uherska a milovník umění. Štítové plastiky není možné určit, protože chybějí atributy.
Na atice šest alegorických soch: Minerva (přilbice, štít, sova, kniha, vedle ní sedí mladík), Moudrost, Láska k vlasti, Mlčenlivost, Čistota srdce, Učenost (Boží moudrost). and V plastikách je naznačen nový osvícenecký ideál, pojetí ctností (Láska k vlasti)
Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Archeologický nález z Moravy. Fragmenty byzantské slonovinové pixidy s reliéfní výzdobou. Na jednom fragmentu anděl, na druhém Kristus s procesním křížem, na třetím část drapérie., Kotalík 1982#, 69, č. k. 19., and Doklad o existenci byzantských importů na našem území v 1. tisíciletí. Fragmenty byly nalezeny v knížecím hrobě z druhé poloviny 6. až začátku 7. století po Kr. Výjev patrně původně zobrazoval jeden z Kristových zázraků, jedná se o cařihradskou práci z doby císaře Justiniána.
Tři fragmenty slonovinové pyxidy - na jednom z fragmentů je anděl, na druhém Kristus s procesním křížem, na třetím drapérie., Kotalík 1982#, s. 69, č. k. 19., and Byzantská práce z období vlády císaře Justiniána (527-565). Fragmenty slonovinového reliéfu byly nalezeny v knížecím hrobě v Žuráni (z 6. - 7. století). Výzdoba patrně zobrazovala Kristovy zázraky, nicméně stylově pyxida čerpá z antického dědictví.