Pískovcová busta ženy s turbanem na hlavě, nad čelem šperk, na sobě má tuniku a pallium., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta starého muže v turbanu, na holém těle má plášť., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (krátké vlasy rpozdělené uprostřed) v plášti sepnutém pod krkem,, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta mladého muže (vlnité vlasy sčesané do čela, paludamentum sepjaté na rameni velkou sponou)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (krátké vlasy rozdělené uprostřed, tunika a pallium)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se inspiroval kresbou podle antické portrétní busty ze sbírky Doria-Pamphilj, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 69). V konvolutu rytin je tato busta označena nápisem Livia Iulia Augusta. Manželka císaře Augusta, Livie Drusilla, od roku 14 Julia Augusta, byla jednou z nejmocnějších římských císařoven, což mohl být důvod pro začlenění do výzdoby kroměřížské kolonády. Z busty zobrazené na Barrierově rytině se dochovala pouze dolní část uložená dnes v Musei Capitolini, její pojetí neodpovídá době císařovny Livie, ale polovině 2. století po Kristu. Rovněž účes ženy zobrazené na rytině ukazuje druhou polovinu 2. století, kdy byly vlasy učesané na pěšinku uprostřed v dolní části v pramenech stočeny tak, jak to vidíme nad uchem ženy zobrazené na rytině.
Pískovcová busta mladého muže (kudrnaté vlasy a vousy, vojenský plášť na nahém těle)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se držel těsně kresby (D. Barriere) podle portrétní busty kdysi v římské vile Doria-PAmphilj, nyní v Palazzo Doria v Římě (De Rossi 1665, pl. 80). Busta není antická, jedná se o imitace antického vzoru z druhé poloviny 2. století, která vznikla někdy v první polovině 17. století. Na rytině je portrét identifikován jako Marcus Aurelius, ale totožnost portrétovaného nelze vzhledem ke klasicisntímu stylu sochy určit.
Pískovcová busta Iulie Domny (vlnité vlasy rozdělené uprostřed, pallium)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Iulia Domna (zemřela 217) byla druhá manželka císaře Septimia Severa a matka císařů Gety a Caracalla, jedna z nejmocnějších římských císařoven. Autor se těsně držel kresby podle antické portrétní busty kdysi ve vile Doria-Pamphilj v Římě, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 62, zrcadlově převráceno), z připojeného nápisu mohl převzít rovněž identifikaci zobrazené. Antiocká busta je nyní v Musei Capitolini (inv. 8093).
Pískovcová busta vousatého muže (pancíř, paludamentum)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (krátké vlasy uprostřed rozdělené), na holém těle má plášť, který odkrývá jedno ňadro., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Odhalené ňadro ukazuje, že se nejedná o portrét historické osobnosti, ale o zobrazení bohyně nebo alegorické postavy.
Pískovcová busta mladíka (dlouhé vlnité vlasy uprostřed rozdělené, plášť na rameni), šikmo přes prsa stuha., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se velmi těsně držel rytiny podle antické portrétní busty ze sbírky Dorii-Pamphilj v Římě, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 67). Na rytině je hlava označena jako Apollón, ale ve skutečnosti se jedná o řemeslnou repliku v antickém Římu velmi oblíbeného sochařského typu, který byl také začleněn do Perrierova alba nejslavnějších antických soch jako "Faunus meditans/ Přemýšlející Faun" (Perrier 1638, 45). Dnes je typ známý jako "Fauno di Prassitele", protože Winckelmann jako tvůrce typu označil Praxitela. Exemplář z vila Doria-Pamhilj pochází patrně z 2. století (Calza 1977 č. 47 tab. XXXI)..