Ležící nahý muž, tělo ovijí had. and Trójský kněz Láokoón varoval Trójany před nebezpečím plynoucím z koně, kterého zanechali Řekové po bojích u jejich města. Bohové však zasáhli v podobě dvou hadů, kteří kněze zardousili včetně jeho dvou synů. Trójané, kteří si tento výjev vyložili jako znamení bohů, vtáhli koně do města a tím sami způsobili jeho záhubu.
Kašna s bronzovou sochou. Nahý chlapec stojící v kontrapostu u naznačeného kmene stromu., Hadházy -Szilágyi - Szőllőssy 1985, s. 156, č. 412; 20. Százdi Magyar festészet és szobrászat, Budapest 1986, obr. 179, s. 156; Negyven év köztéri szobrai Budapesten, 1945 - 1985, Budapest 1985, cat.no.412, and Plastiku nazvanou nahý chlapec ("Álló fiú", Kisfiú-kút"), vytvořil Ferenczy v roce 1947 jako variantu další podobné plastiky. Autor se patrně inspiroval římskou kopií řecké bronzové sochy (480 - 400 př. kr.) z 1. století př. Kr. (dnes je ve sbírkách Museo Archeologico, Florencie; její sádrový odlitek je též ve sbírkách Museo Archeologico Oliveriano, Pesaro). Socha byla nalezena v blízkosti města Pesaro v roce 1530, znázorňuje stojícího chlapce, patrně mladičkého atleta (podobně jako atlet Kyniskos). Existuje teorie, že byla součástí podstavce římské lampy užívané při banketech. V renesanci byla socha známá pod názvem Idolino ("malý idol" diminutiv z "Idolo"). Podobná antická bronzová plastika nahého chlapce je dnes také ve sbírkách v Berlíně (Altes Museum, Antikensammlung), je známá jako "adorující chlapec" od sochaře Boidase (Boëdas, žák Lyssipa, 3. stol. Př. Kr., bronz v. 1.30 cm). V 18. století byla v zahradě zámku Postdam Sanssouci. Obě sochy inspirovaly od svého objevení malíře i sochaře (např. Idolino z Florencie, kresba Raffaela; na přelomu 19. a 20. století např. malíř Ludwig von Hofmann, Dekorativer Entwurf (Idolino), 1892, chlapec stojí u stromu, za ním v krajině odpočívají dívky; bronzová plastika, kterou vytvořil Sascha Alexander Schneider, Idolino, 1911). Odlitek sochy stojícího chlapce z budapešťské ulice, od téhož autora, z roku 1963, je ve sbírkách Národního muzea v Budapešti (nahý chlapec stojící u naznačeného kmene stromu, 137cm, NG, Budapešť). Autor byl vyškolen v Paříži a Mnichově, kde měl jistě k antickým plastikám přístup, patrně podobně byl inspirován ve svých dalších dílech: Nahý chlapec ("Dévi"), 1918, NG Budapešť, sousoší "Hrajících si chlapců", 1947, NG Budapešť. (Bibliografie k tématu Idolino: Kenneth D.S. Lapatin, Sculptors and Physicians in Fifth-Century Greece: A Preliminary Study, Montreal 1995; - book rewiew, The Art Bulletin, March 1997).