Number of results to display per page
Search Results
42. Osteomyelitida baze lební mylně léčená jako neuroborrelióza – kazuistika
- Creator:
- Polák, Pavel, Husa, Petr, and Bohatá, Šárka
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, kazuistiky, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- osteomyelitida--diagnóza--etiologie--komplikace--radioizotopová diagnostika--terapie, baze lební--patologie--radioizotopová diagnostika, obrazy - zpracování pomocí počítače, magnetická rezonanční tomografie--metody--využití, tomografie emisní počítačová jednofotonová, bolesti hlavy--etiologie, bolest krku--etiologie, indukce remise, lymská neuroborelióza, chybná diagnóza, komorbidita, paréza--etiologie, spinální punkce, zvukovod--mikrobiologie, kombinovaná farmakoterapie, antibakteriální látky--aplikace a dávkování--klasifikace--terapeutické užití, diferenciální diagnóza, staří, ženské pohlaví, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Skull-base osteomyelitis is a rare disease affecting predominantly patients with diabetes mellitus or with immune dysfunction. The major symptoms include intensive local pain and usually unilateral cranial neuropathy. Pseudomonas aeruginosa or Staphylococcus aureus are the leading causative agents. The diagnosis is confirmed with magnetic resonance imaging (MRI) or single-photon emission tomography (SPECT), eventually combined with computer tomography (SPECT/CT). Broad-spectrum antibiotic treatment with effective pharmacokinetics to bone structures over several weeks is needed. The authors present a case report of a 75-years-old woman with skull-base osteomyelitis who was erroneously treated for neuroborreliosis. The MRI showed an extensive destructive process of the skull-base affecting clivus, left mandible and the first 3 cervical vertebrae. The 14 days lasting treatment with meropenem and subsequent long-term combination treatment with rifampicin/co-trimoxazole led to remission of the disease., Osteomyelitida baze lební je vzácné onemocnění postihující především pacienty s diabetes mellitus 2. typu a s porušenými funkcemi imunitního systému. Klinické projevy zahrnují intenzivní lokální bolest a postižení různých hlavových nervů. Nejčastějším vyvolávajícím agens je Pseudomonas aeruginosa nebo Staphylococcus aureus. Diagnózu lze potvrdit provedením vyšetření hlavy magnetickou rezonancí (MR) nebo jednofotonovou emisní tomografií (SPECT), případně kombinovanou s počítačovou tomografií (SPECT/CT). Léčba vyžaduje několikatýdenní podávání širokospektrých antibiotik pronikajících do kosti. V předkládané kazuistice prezentují autoři případ 75leté ženy s osteomyelitidou baze lební, která byla mylně léčena pro neuroborreliózu. Pomocí MR byl prokázán rozsáhlý destruktivní proces celé baze lební s přestupem na clivus, na mandibulu vlevo a na první tři krční obratle. Léčba meropenemem po dobu 14 dní a dlouhodobá udržovací terapie kombinací rifampicin/kotrimoxazol vedla k remisi obtíží. Key words: osteomyelitis – skull base – Pseudomonas aeruginosa The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and P. Polák, P. Husa, Š. Bohatá
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
43. Pegasus – Tikagrelor v sekundární prevenci u nemocných po infarktu myokardu
- Creator:
- Špinar, Jindřich, Špinarová, Lenka, and Vítovec, Jiří
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, staří, ženské pohlaví, randomizované kontrolované studie jako téma, multicentrické studie jako téma, infarkt myokardu--farmakoterapie--prevence a kontrola, cévní mozková příhoda--prevence a kontrola, kardiovaskulární nemoci--mortalita--prevence a kontrola, sekundární prevence, adenosin--analogy a deriváty--aplikace a dávkování--škodlivé účinky, purinergní receptory P2Y - antagonisté--aplikace a dávkování--škodlivé účinky, krvácení--chemicky indukované, Aspirin--aplikace a dávkování, kombinovaná farmakoterapie, and studie PEGASUS-TIMI 54
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Předpoklad: Tikagrelor je inhibitor receptoru P2Y12 a má prokázaný účinek na snížení ischemických příhod 1 rok po akutním infarktu myokardu. Jeho efekt v delším časovém období nebyl znám. Metodika: Zařazeno bylo 21 162 nemocných s anamnézou infarktu myokardu 1–3 roky před randomizací, která byla v poměru 1 : 1 : 1 na skupiny: tikagrelor 2krát 90 mg : tikagrelor 2krát 60 mg : placebo. Všichni nemocní museli být léčeni malou dávkou kyseliny acetylsalicylové. Pacienti byli sledováni 33 měsíců. Primární cíle byly: kardiovaskulární úmrtí, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Primárním bezpečnostním cílem bylo krvácení. Výsledky: Obě dávky tikagreloru signifikantně snížily primární kombinovaný cíl za 3 roky – 7,85 % tikagrelor 2krát 90 mg, 7,77 % tikagrelor 2krát 60 mg a 9,04 % placebo (HR pro tikagrelor 2krát 90 mg vs placebo 0,85; 95% CI 0,75–0,96; p = 0,0080; HR pro tikagrelor 2krát 60 mg vs placebo 0,84; 95% CI 0,74–0,95; p = 0,0043). TIMI velké krvácení bylo vyšší u tikagreloru (2,60 % pro 2krát 90 mg, 2,30 % pro 2krát 60 mg a 1,06 % pro placebo, p < 0,001 pro obě dávky). Smrtelné intrakraniální krvácení bylo 0,63 %, 0,71 % a 0,60 % (NS). Závěr: Léčba tikagrelorem více než 1 rok po infarktu myokardu snižuje riziko úmrtí infarktu myokardu, cévní mozkové příhody s mírným zvýšením rizika velkých krvácení., Background: Ticagrelor is a P2Y12 receptor antagonist that has been shown to reduce ischemic events for up to a year after an acute coronary syndrome. The efficacy and safety of long-term ticagrelor therapy beyond 1 year after a myocardial infarction is unknown. Methods: We randomized 21,162 patients with a history of myocardial infarction within the prior 1–3 years in a double-blind 1 : 1 : 1 fashion to ticagrelor 90 mg twice daily, ticagrelor 60 mg twice daily, or placebo, all with low-dose aspirin, and followed them for a median of 33 months. The primary efficacy endpoint was the composite of cardiovascular death, myocardial infarction, or stroke. The primary safety endpoint was TIMI major bleeding. Results: Both doses of ticagrelor significantly reduced the primary combined efficacy endpoint compared to placebo with Kaplan-Meier rates at 3 years of 7.85 % with ticagrelor 90 mg, 7.77 % with ticagrelor 60 mg, and 9.04 % with placebo (HR for ticagrelor 90 mg vs placebo 0.85, 95% CI 0.75–0.96, p = 0.0080; HR for ticagrelor 60 mg vs placebo 0.84, 95% CI 0.74–0.95, p = 0.0043). Rates of TIMI major bleeding were higher with ticagrelor (2.60 % for 90 mg, 2.30 % for 60 mg and 1.06 % for placebo, p < 0.001 for each dose against placebo); the rates of intracranial hemorrhage or fatal bleeding were 0.63 %, 0.71 % and 0.60 % in the 3 arms, respectively. Conclusions: Treatment of patients more than 1 year after a myocardial infarction with ticagrelor reduces the risk of cardiovascular death, myocardial infarction, or stroke, and increases the risk of major bleeding., and Jindřich Špinar, Lenka Špinarová, Jiří Vítovec
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
44. Platí „LDL-hypotéza“ i pro pacienty s diabetem?
- Creator:
- Kvapil, Milan
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, LDL-cholesterol--účinky léků, statiny--terapeutické užití, kombinovaná farmakoterapie, diabetes mellitus 2. typu--komplikace, kardiovaskulární nemoci--prevence a kontrola, azetidiny--farmakologie--terapeutické užití, anticholesteremika--terapeutické užití, monoklonální protilátky--terapeutické užití, hypercholesterolemie--farmakoterapie, serinové endopeptidasy--účinky léků, konvertasy proproteinů--účinky léků, ezetimib, inhibitory PCSK9, and evolukumab
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Základním symptomem diabetes mellitus je hyperglykemie. Zvýšené kardiovaskulární riziko (KVR) u pacientů s diabetes mellitus 1. i 2. typu má však multifaktoriální etiologii. Současný negativní vliv hyperglykemie, hypertenze a hyperlipidemie na cévní systém se navzájem potencuje. Důsledná prevence kardiovaskulárních rizikových parametrů u pacientů s diabetes mellitus 2. typu (DM2T) významně snížila mortalitu a morbiditu na kardiovaskulární nemoci. Přesto zbývá „reziduální riziko“. Plné využití potenciálu statinů a jejich kombinace s ezetimibem může ještě více snížit KVR a prodloužit tak život pacientů s DM2T. Význam intervence inhibitory PCSK9 pro snížení kardiovaskulárního rizika u pacientů s diabetes mellitus je předmětem studia., The basic symptom of diabetes mellitus is hyperglycemia. However the increased cardiovascular risk in patients with both type 1 and type 2 diabetes mellitus has a multifactorial etiology. Concurrent negative effects of hyperglycemia, hypertension and hyperlipidemia on the vascular system reinforce one another. Consistent prevention of cardiovascular risk parameters in patients with type 2 diabetes mellitus (DM2T) has brought significant decline in mortality and morbidity due to cardiovascular diseases. Still there is “residual risk” remaining. The full use of the potential of statins and their combination with ezetimibe may lower the CV risk even more and extend the life of patients with DM2. The importance of an intervention by means of PCSK9 inhibitors for the cardiovascular risk reduction in patients with diabetes mellitus is the subject of study., and Milan Kvapil
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
45. Postavení lipoproteinové aferézy v současnosti
- Creator:
- Bláha, Vladimír, Bláha, Milan, Lánská, Miriam, Havel, Eduard, Vyroubal, Pavel, Zadák, Zdeněk, Vrablík, Michal, Piťha, Jan, Žák, Pavel, and Sobotka, Luboš
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, hyperlipoproteinemie typ II--krev--terapie, LDL-cholesterol--krev--účinky léků, homozygot, kombinovaná farmakoterapie, kombinovaná terapie, krevní složky - separace--dějiny--metody--využití, statiny--terapeutické užití, azetidiny--terapeutické užití, monoklonální protilátky--terapeutické užití, anticholesteremika--terapeutické užití, konvertasy proproteinů--antagonisté a inhibitory, serinové endopeptidasy, oligonukleotidy--terapeutické užití, benzimidazoly--terapeutické užití, alirokumab, mipomersen, lomitapid, evolokumab, PCSK9, and ezetinib
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Lipoproteinová aferéza (LA) je metodou volby v léčbě pacientů se závažnou hypercholesterolemií, kteří jsou rezistentní na konvenční terapii. Patří mezi extrakorporální eliminační metodiky a usiluje o pokud možno specifické odstranění low density lipoprotein (LDL) cholesterolu z cirkulující krve. LA v kombinaci s vyššími dávkami statinů a ezetimibem představuje v současnosti nejúčinnější způsob léčby homozygotů a statin-refrakterních heterozygotů familiární hypercholesterolemie (FH). Reziduální kardiovaskulární riziko těchto pacientů zůstává přesto vysoké, zejména proto, že i přes zmíněnou léčbu nelze dosáhnout cílových hodnot lipidů podle současných doporučení. Novou nadějí pro pacienty jsou nové lékové skupiny hypolidemik. Jejich účinek je založen na snížení tvorby LDL inhibicí syntézy apolipoproteinu B pomocí antisense oligonukleotidu (mipomersen), inhibicí mikrosomálního triglyceridového transportního proteinu (lomitapid), nebo posílením katabolizmu LDL vlivem monoklonální protilátek, inhibujících aktivitu proprotein konvertázy subtilizin/kexin 9 (PCSK9 – alirokumab, evolokumab aj). Kombinace LA s novými léčivy je slibná, zejména pro potenciál dalšího snížení LDL-cholesterolemie mezi jednotlivými aferézami. Předběžné výsledky probíhajících studií naznačují, že nová hypolipidemika v kombinaci s LA nebo samostatně podstatně obohatí a vylepší léčbu refrakterní FH. Klíčová slova: alirokumab – ateroskleróza – evolokumab – hypercholesterolemie – kardiovaskulární onemocnění – lipoproteinová aferéza – lomitapid – mipomersen, Lipoprotein apheresis (LA) is an effective treatment method the patients with severe hypercholesterolemia, resistant to the standard therapy. LA is an extracorporeal elimination technique, which specifically removes low density lipoprotein (LDL) cholesterol from the circulation. At present, lipoprotein apheresis, combined with high-dose statin and ezetimibe therapy, is the best available means of treating patients with homozygous and statin refractory heterozygous familial hypercholesterolaemia (FH). However, the extent of cholesterol-lowering achieved is often insufficient to meet the targets set by current guidelines. The recent advent of new classes of lipid-lowering agents provides new hope that the latter objective may now be achievable. These compounds act either by reducing low density lipoprotein (LDL) cholesterol production by inhibiting apolipoprotein B synthesis with an antisense oligonucleotide (mipomersen), or by inhibiting microsomal triglyceride transfer protein (lomitapid), or by enhancing LDL catabolism via monoclonal antibody-mediated inhibition of the activity of proprotein convertase subtilisin/kexin 9 (PCSK9 – alirocumab, evolocumab etc). The promising is the combination of LDL-apheresis with new drugs, namely for its potential to further decrease of LDL-cholesterol between apheresis. Depending on the outcome of current trials, it seems likely that these compounds, used alone or combined with lipoprotein apheresis, will markedly improve the management of refractory FH. Key words: alirocumab – atherosclerosis – cardiovascular disease – evolocumab – hypercholesterolemia –lipoprotein apheresis – lomitapid – mipomersen, and Vladimír Bláha, Milan Bláha, Miriam Lánská, Eduard Havel, Pavel Vyroubal, Zdeněk Zadák, Michal Vrablík, Jan Piťha, Pavel Žák, Luboš Sobotka
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
46. Postavení nových antidiabetik v klinické praxi: SGLT2 vs DPP4 inhibitory
- Creator:
- Šoupal, Jan and Prázný, Martin
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, diabetes mellitus 2. typu--farmakoterapie, hemoglobin A glykosylovaný--účinky léků, hmotnostní úbytek--účinky léků, kombinovaná farmakoterapie, inhibitory dipeptidylpeptidázy 4--škodlivé účinky--terapeutické užití, hypoglykemika--škodlivé účinky--terapeutické užití, transportér 2 pro sodík a glukosu--antagonisté a inhibitory--škodlivé účinky--terapeutické užití, SGLT2 inhibitory, gliptiny, and glifloziny
- Language:
- Czech and English
- Description:
- SGLT2 a DPP4 inhibitory jsou nová účinná perorální antidiabetika s nízkým rizikem hypoglykemie a příznivým nebo neutrálním vlivem na tělesnou hmotnost. Těmito vlastnostmi se zásadně odlišují od častěji používaných derivátů sulfonylurey. Současná léčba diabetu 2. typu je poměrně komplikovaná a pozice těchto nových léků v léčebném schématu zatím není jednoznačně definována. Personalizovaná léčba diabetu na základě molekulárních markerů zatím není v praxi možná. Často až klinické zkušenosti určují postavení nových antidiabetik v léčbě pacientů s diabetem 2. typu. Tyto zkušenosti jsou pak postupně modifikovány novými klinickými studiemi. V současné době stojí lékař před otázkou, který z moderních léků volit. Při tomto rozhodnutí může být pomocí následující text., SGLT2 and DPP4 inhibitors are new effective oral antidiabetic drugs with low risk of hypoglycemia and positive or neutral impact on body weight. These characteristics are substantially different from more widely used sulphonylureas. Current treatment of type 2 diabetes is rather complicated. Moreover, the position of new antidabetics in the guidelines has not yet been clearly defined. Personalised treatment on the basis of molecular markers is still not possible. Therefore, the position of new antidiabetics in the treatment of type 2 diabetes is often determined by clinical experience and subsequently modified by new clinical studies. Currently, doctors are asking which of these modern antidabetics to choose. The following text might help in this decision., and Jan Šoupal, Martin Prázný
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
47. Použití inzulinových analog v léčbě diabetes mellitus 2. typu
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, inzulin--analogy a deriváty--farmakologie, diabetes mellitus 2. typu, statistika jako téma, hypoglykemika--terapeutické užití, gestační diabetes, komplikace těhotenství, těhotenství, ženské pohlaví, kombinovaná farmakoterapie, rozvrh dávkování léků, peptid 1 podobný glukagonu--agonisté, inzulinová analoga, inzulinový režim bazál plus, režim bazál/bolus-intenzifikovaná inzulinová terapie, and inzulinový režim
- Language:
- Czech
- Description:
- Literatura 17
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
48. Prediktivní biomarker RAS: křižovatka nebo pokračování v nastolené cestě – letní update roku 2014
- Creator:
- Holubec, Luboš, Fiala, Ondřej, Matějka, Vít Martin, Liška, Václav, Třeška, Vladislav, and Fínek, Jindřich
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, kolorektální nádory--farmakoterapie--genetika, nádorové biomarkery--genetika, cílená molekulární terapie, exony, geny ras--genetika, mutace, kombinovaná farmakoterapie, protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie, monoklonální protilátky--terapeutické užití, monoklonální protilátky humanizované--terapeutické užití, antitumorózní látky--terapeutické užití, receptor epidermálního růstového faktoru--antagonisté a inhibitory, vaskulární endoteliální růstový faktor A, randomizované kontrolované studie jako téma, klinické zkoušky, fáze II - jako téma, klinické zkoušky, fáze III - jako téma, sekvence cílené léčby, panitumumab, bevacizumab, cetuximab, FOLFOX, and FOLFIRI
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Kolorektální karcinom má v České republice nejvyšší četnost výskytu a zaujímá jednu z čelních příček incidence na světě. Pouze nemocní s resekovatelnými vzdálenými metastázami mají naději na vyléčení. Hlavním cílem onkologické léčby tedy zůstává prodloužení přežití a zlepšení kvality života. Možnosti klasické chemoterapie se v současnosti zdají být vyčerpány. Další prodloužení přežití pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem (mKRK) přinesla cílená biologická léčba. Klíčové je nalezení vhodných prediktivních biomarkerů, které dovolí identifikaci cílové populace pacientů. V přehledovém článku je analyzován stav mutace RAS vzhledem k možné sekvenci cílené biologické léčby u nemocných s mKRK s ohledem na nová data, která byla prezentována na ASCO 2014., Colorectal cancer has the highest incidence rate in the Czech Republic and occupies one of the leading positions in incidence worldwide. Only patients with resectable distant metastases have hope for a cure. Prolongation of survival and improvement in the quality of life thus remain the main goal of cancer treatment. The possibilities of classic chemotherapy appear to be currently exhausted. Further prolongation of survival of patients with metastatic colorectal cancer (mCRC) has been provided by targeted biological therapy. It is crucial to find suitable predictive biomarkers that will allow identification of a target population of patients. The review article analyses the RAS mutation status with respect to the possible sequence of targeted biological therapy in patients with mCRC with regard to the new data presented at ASCO 2014., Luboš Holubec, Ondřej Fiala, Vít Martin Matějka, Václav Liška, Vladislav Třeška, Jindřich Fínek, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
49. Principy terapie bazálním inzulinem u diabetu 2. typu
- Creator:
- Adamíková, Alena
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- diabetes mellitus 2. typu--farmakoterapie--patofyziologie, multicentrické studie jako téma, randomizované kontrolované studie jako téma, klinické zkoušky jako téma, hemoglobin A glykosylovaný, kombinovaná farmakoterapie, krevní glukosa--účinky léků, peptid 1 podobný glukagonu--agonisté--farmakologie, metformin, tělesná hmotnost, placeba, hypoglykemika--farmakologie, hypoglykemie--prevence a kontrola, kardiovaskulární nemoci--prevence a kontrola, lidé, inzulin--farmakologie, skupina pocházející z asijského kontinentu, výsledek terapie, studie GetGoal-Duo1, studie GetGoal-L-Asia, studie GetGoal-L, studie ACCORD, and studie ORIGIN
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Chronická hyperglykemie u pacientů s diabetem 2. typu vede k vývoji mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací a signifikantně ovlivňuje morbiditu a mortalitu. Řada velkých klinických studií dokazuje, že normalizace hladiny glykemií může zabránit nebo zpomalit progresi pozdních komplikací diabetu. Asi 25 % pacientů léčených perorálními antidiabetiky potřebuje inzulinoterapii ke kompenzaci progrese selhání β‑buněk a zabezpečení kontroly glykemie. Podle doporučení ADA/EASD je možné při neuspokojivé kompenzaci diabetu perorálními antidiabetiky zahájit inzulinoterapii přidáním bazálního inzulinu ke stávající léčbě. Dlouhodobě působící inzulinová analoga (glargin, degludec, detemir) ve studiích prokazují signifikantně nižší riziko hypoglykemických příhod, především nočních. K ovlivnění postprandiální hyperglykemie při terapii bazálním inzulinem je možné využít kombinace s krátkodobě působícími agonisty GLP‑1 receptorů. Léčba má nižší riziko hypoglykemických příhod než terapie inzulinem bazál/bolus a také nižší riziko zvyšování hmotnosti. Zasahuje přímo do patofyziologie diabetu 2. typu., Chronic hyperglycaemia in patients with type 2 diabetes mellitus leads to the development of microvascular and macrovascular complications while significantly affecting morbidity and mortality. A whole line of major clinical studies have proven that normalization of glycaemia levels can prevent or slow down the progression of later complications associated with diabetes. Around 25% of patients treated with oral antidiabetic drugs require insulin therapy to compensate for the progress of b‑cell failure and to ensure glycaemic control. According to the ADA/EASD guidelines, it is possible, if the diabetes is not satisfactorily controlled with oral antidiabetic drugs, to introduce insulin therapy by adding basal insulin to the existing treatment. In studies, the long‑term acting insulin analogues (glargine, degludec, detemir) have established the evidence of significantly reduced risk of hypoglycaemia, especially at night. In order to influence postprandial hyperglycaemia during basal insulin therapy it is possible to use the combination with short‑term acting GLP‑1 receptor agonists. The therapy presents a reduced risk of hypoglycaemia than basal/bolus insulin therapy as well as a lower risk of weight increase. It directly impacts the pathophysiology of type 2 diabetes mellitus., and Adamíková A.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
50. Protinádorová aktivita bisfosfonátů
- Creator:
- Petráková, Katarína
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, klinické zkoušky, fáze III - jako téma, bisfosfonáty--farmakologie--terapeutické užití, nádory prsu--farmakoterapie, imidazoly--farmakologie--terapeutické užití, inhibitory kostní resorpce--terapeutické užití, chemoterapie adjuvantní, kombinovaná farmakoterapie, postmenopauza, premenopauza, přežití po terapii bez příznaků nemoci, metastázy nádorů--farmakoterapie--prevence a kontrola, nádory kostí--prevence a kontrola--sekundární, zoledronát, AZURE, ZO-FAST, and ABCSG-12
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Bisfosfonáty jsou látky dnes běžně používané k léčbě kostních metastáz a k prevenci ztráty kostní denzity v adjuvantní léčbě. Preklinické studie prokázaly přímý i nepřímý vliv bisfosfonátů na proliferaci nádorových buněk a metastazování. Klinické studie záhy ukázaly přínos adjuvantní léčby zoledronátem u postmenopauzálních pacientek s pozitivními estrogenovými receptory v parametru prodloužení přežívání bez známek nemoci. Ve studii ABCSG-12 přidání zoledronátu v intervalu 6 měsíců signifikantně zlepšilo přežívání bez známek nemoci u premenopauzálních pacientek léčených ovariální supresí. Podobné výsledky byly pozorovány u postmenopauzálních pacientek léčených inhibitorem aromatázy ve studii ZO-FAST a ve studii AZURE., Bisphosphonates are commonly used in patients with breast cancer to reduce skeletal-related events in metastatic disease and to mitigate bone loss associated with adjuvant therapy. Preclinical studies have shown that bisphosphonates may directly inhibit breast cancer cell proliferation and metastasis. Subsequently, trials of zoledronic acid have demonstrated prolonged disease-free survival in postmenopausal or otherwise estrogen-depleted women with early breast cancer. In the ABCSG-12 trial, the addition of twice-yearly zoledronic acid (4 mg IV) to adjuvant endocrine therapy improved disease-free survival in premenopausal women undergoing ovarian suppression. Similar results were observed in postmenopausal women receiving aromatase inhibitors in the ZO-FAST trial, and in women who were at least 5 years past menopause in the AZURE trial., Katarína Petráková, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public