A systematical exposition of the concept of number cannot be found in Aquinas’ works. Nevertheless, there are many places where the problem is touched. The problem is encountered on the one hand within the discussion of the category of quantity and on the other hand when Aquinas speaks about transcendental concepts and deals with the problem of numerical statements concerning God. The aim of the paper is to reconstruct, on the basis of Aquinas more or less fragmentary ideas, his concept of number., Systematický výklad pojmu čísla nelze nalézt v dílech Akvinů. Existuje však mnoho míst, kde se problém dotýká. Problém se objevuje na jedné straně v rámci diskuse o kategorii kvantity a na druhé straně, když Aquinas hovoří o transcendentálních pojmech a zabývá se problémem číselných tvrzení o Bohu. Cílem příspěvku je rekonstruovat na základě Akvinů více či méně fragmentární myšlenky, jeho koncept čísla., and David Svoboda , Prokop Sousedík
The Thomistic proof of the immateriality of human reason consists in the argument from the fact that intellection has as its object not empirical particulars but abstract universals. A standard objection against dualism plays up the problem with the causal influence of the soul on the body (psychophysical problem). The Thomistic solution depends on the hylemorphic conception of the soul as substantial form of body, i.e. on the view that the human soul is (also) that in virtue of which a human body has those essential properties which it has., Thomistický důkaz o nevýznamnosti lidského rozumu spočívá v argumentu ze skutečnosti, že inteligence nemá za cíl empirické údaje, ale abstraktní univerzály. Standardní námitka proti dualismu hraje problém s kauzálním vlivem duše na tělo (psychofyzický problém). Thomistické řešení závisí na hylemorfním pojetí duše jako podstatné formy těla, tj. Na názoru, že lidská duše je (také) to, na jejímž základě má lidské tělo ty základní vlastnosti, které má., and David Peroutka
Úvod: Frekvencia pankreatických metastáz sa pohybuje od 2 % do 5 % všetkých malígnych tumorov pankreasu. Pankreas je elektívnym miestom metastáz renálneho karcinómu a všeobecne sa vyskytujú v siedmej dekáde a sú obyčajne asymptomatické. Kazuistika: V kazuistike prezentujeme prípad 58 ročnej ženy s multifokálnym a izolovaným postihnutím pankreasu metastázami renálneho karcinómu, ktorý sme riešili totálnou duodenopankreatektómiou. Záver: V selektovaných prípadoch považujeme resekčný výkon na pankrease pri metastázach renálneho karcinómu za indikovaný a zlepšujúci celkové prežívanie pacientov. Kľúčové slová: renálny karcinóm – izolované pankreatické metastázy – totálna duodenopankreatektómia, Introduction: The frequency of pancreatic metastases ranges from 2% to 5%. Pancreas is an elective site for metastases from renal carcinoma. Pancreatic metastases from renal cell carcinoma are frequently the only metastatic site and they typically occur in the seventh decade of life. Case report: We report 1 female patient (aged 58 years) with multifocal and isolated pancreatic metastases of renal cell carcinoma. Total duodenopancreatectomy was performed. Conclusion: In selected cases, pancreatic resection due to renal cell cancer metastases is deemed indicated, improving overall patient survival. Key words: renal cell carcinoma (RCC) − isolated pancreatic metastases − total duodenopancreatectomy, and R. Donát, M. Sabol, Š. Durdík
In the current philosophical literature, determinism is rarely defined explicitly. This paper attempts to show that there are in fact many forms of determinism, most of which are familiar, and that these can be differentiated according to their particular components. Recognizing the composite character of determinism is thus central to demarcating its various forms. and V současné filozofické literatuře je determinismus zřídka výslovně definován. Tento dokument se snaží ukázat, že ve skutečnosti existuje mnoho forem determinismu, z nichž většina je známá, a že tyto mohou být diferencovány podle jejich jednotlivých složek. Rozpoznání kompozitního charakteru determinismu je tak zásadní pro vymezení jeho různých forem.
Flood risk management is founded on the regular assessment of damage potential. A significant parameter for assessing damage potential is the number of at-risk objects. However, data sets on exposure are often incomplete and/or lack time-references. Airborne remote sensing data, such as orthophotos, offers a regularly-updated, time-referenced depiction of land use. As such, remote sensing data compensates for incomplete data sources (such as digital cadastral maps). Orthophotos can even be used to analyze the temporal dynamics of flood damage potential, providing that timereferenced information is available for multiple time points. This paper describes a method for integrating orthophotos into flood risk analyses. In Austria, orthophotos are updated every three years, allowing their integration into cyclical flood risk assessments. The results of a case study presented in this paper demonstrate that orthophotos are most useful where other data sources, such as digital cadastral maps, are incomplete. In such situations, orthophotos lead to a significant increase in estimated damage potential. Orthophoto analysis allows damage potentials to be re-assessed at regular intervals, another major advantage over digital cadastral maps. Orthophoto analysis thus supports the evaluation of flood risk management options.
The aim of the paper is to argue that the ontological setting of objects in Wittgenstein’s Tractatus is a version of structural realism. According to our plan, one of the opening statements of the Tractatus - The world is the totality of facts, not of things - introduces structuralist perspective: structures are superior to their constituents. However, structuralists use the notion ''superior'' in various senses, but this paper argues that the Tractatus places its objects within the framework of ontic structural realism in its moderate form. That form puts structures and individuals on the same ontological footing. Such thesis contradicts traditional object-ontology that dominates Tractarian literature., Cílem práce je argumentovat, že ontologické nastavení objektů ve Wittgensteinově Tractatus je verzí strukturálního realismu. Podle našeho plánu, jeden z úvodních výroků Tractatus - Svět je souhrn faktů, ne věcí - zavádí strukturalistickou perspektivu: struktury jsou nadřazené jejich složkám. Nicméně, strukturalisté používají pojem ''nadřazený'' v různých smyslech, ale tento papír argumentuje, že Tractatus umístí jeho objekty uvnitř rámce ontic strukturálního realismu v jeho mírné formě. Tato forma staví struktury a jednotlivce na stejné ontologické základy. Tato práce je v rozporu s tradiční objektovou ontologií, která dominuje v literární literatuře., and Martin Schmidt
Nunberg maintains that there are cases like ''I am traditionally entitled to a last meal'', as uttered by a condemned prisoner facing the firing squad, which suggest that an indexical like ‘I’ does double duty as a vehicle of singular and general reference. I argue against this claim. My position is that the sentence should be factored out into two: ''Traditionally, a condemned prisoner is entitled to a last meal'' and ''I am a condemned prisoner''. Nunberg’s sentence is generated by means of an illicit substitution of ‘I’ for ‘a condemned prisoner’ inside the scope of ''traditionally''. The morale is that sloppy or literally nonsensical speech like Nunberg’s sentence is not suitable as data for logical analysis of natural language. What is suitable data is the two-premise argument I put forward., Nunberg tvrdí, že existují případy, jako například ,,tradičně mám nárok na poslední jídlo'', jak vyslovil odsouzený vězeň, který čelí střelbě, což naznačuje, že indexové označení ,,I'' má dvojí povinnost jako prostředek jednotného a obecného odkazu. Proti tomuto tvrzení argumentuji. Můj postoj je takový, že věta by měla být zohledněna ve dvou: ,,Odsouzený vězeň má tradičně nárok na poslední jídlo'' a ,,Jsem odsouzený vězeň''. Nunbergův rozsudek je vytvářen nedovolenou náhradou slova ,,I'' za ,,odsouzeného vězně'' v rozsahu ,,tradičně''. Morálka je, že nedbalý nebo doslova nesmyslný projev jako Nunbergova věta není vhodný jako data pro logickou analýzu přirozeného jazyka. Vhodnými daty jsou argumenty, které jsem navrhl., and Bjørn Jespersen
To reveal and evaluate the mechanism of transforming rainfall into runoff in the region, where the subsurface flow plays a dominant role in the runoff formation, a continuous hydrological and climatic data monitoring has been set-up in the experimental catchment Uhlířská (the Jizera Mountains, CR). The soil profile (Dystric Cambisol), formed on the weathered granite bedrock, is shallow and highly heterogeneous. Beside a standard catchment data observation a hillslope transect was instrumented to control the flow dynamics in the soil profile. From three soil horizons, the subsurface outflow is recorded in the subsurface trench. Adjacent to the trench the soil water suction is scanned by triplets of automatic tensiometers. Within the soil profile the unsaturated regime prevails, nevertheless the soil keeps almost saturated. Nearly simultaneous reaction of suction on a rainfall in all soil horizons implies a rapid vertical flow. Local preferential flow paths are conducting infiltrating water at significantly variable rates when saturation is reached. Groundwater table, soil moisture and subsurface runoff measured at the hillslope transect and the total outflow from the catchment, are correlated. The outflow from the catchment is dominantly controlled by soil moisture however the mechanism of its generation is not yet fully understood. and V oblasti s dominantním podpovrchovým odtokem bylo započato s kontinuálním hydrologickým a klimatickým monitoringem s cílem popsat a vyhodnotit transformaci srážky na odtok. Experimentální povodí Uhlířská se nachází v severní části České republiky v Jizerských horách. Půdní profil, klasifikovaný jako dystrická kambizem na zvětralém žulovém podloží, je mělký a velmi heterogenní. Svahový transekt byl vystrojen pro sledování dynamiky podpovrchového odtoku. Ve třech půdních horizontech je monitorován odtok a půdní sací tlak. V půdním profilu převládá nenasycený stav, ačkoliv je půdní vlhkost dlouhodobě blízko nasycení. Rychlé vertikální proudění je indikováno téměř současnou odezvou půdního sacího tlaku na srážku ve všech půdních horizontech. Po dosažení nasycení infiltrující voda protéká preferenčními cestami s výrazně odlišnými lokálními rychlostmi. Závislost hladiny podzemní vody, půdní vlhkosti, podpovrchového odtoku ve svahovém transektu na odtoku z povodí je významná. Odtok vody z povodí, které leží na zvětralém žulovém podloží, je dominantně určován půdní vlhkostí. Přes tato zjištění není mechanismus tvorby odtoku zatím jednoznačně popsatelný.
Transkatétrová implantácia aortálnej chlopne (Transcatheter Aortic Valve Implantation – TAVI) predstavuje intervenčnú metódu liečby závažnej aortálnej stenózy. TAVI je určená pre pacientov, ktorí boli tzv. srdcovým tímom (heart team) označení za chirurgicky inoperabilných resp. operabilných len pri veľmi vysokom operačnom riziku. Výhodou tohto terapeutického výkonu je miniinvazívnosť s absenciou sternotómie a potreby mimotelového krvného obehu. Intervenčná procedúra neumožňuje priamo (zrakovo) vizualizovať anatomické pomery v mieste implantácie (aortálny anulus). Z tohto dôvodu je nevyhnuté zabezpečiť presný obraz prostredníctvom kvalitného zobrazovacieho zariadenia. Štandardnou metódou posúdenia anatomických pomerov pred TAVI je multidetektorová počítačová tomografia (MDCT) s 3D rekonštrukciou. V budúcnosti by MDCT mohla byť nahradená trojrozmernou transezofageálnou echokardiografiou (3D TEE), ktorá na rozdiel od MDCT nie je zaťažená ionizačným žiarením, rizikom postkontrastnej nefropatie a hypersenzitívnej reakcie na jód. Navyše umožňuje usmerňovať intervenciu a zabezpečuje ľahšiu a lacnejšiu dispenzarizáciu pacienta. Multicentrická randomizovaná štúdia PARTNER jasne preukázala signifikantný prínos TAVI pre inoperabilných pacientov so závažnou aortálnou stenózou. Nedávno uverejnená CoreValve US Pivotal randomizovaná štúdia preukázala vyššiu efektivitu a bezpečnosť TAVI v priamom porovnaní s chirurgickou liečbou. Cieľom tohto prehľadového článku je sprostredkovať tie najaktuálnejšie informácie týkajúce sa TAVI, a to na úrovni predintervenčnej prípravy, priebehu intervencie, dispenzarizácie ako aj ovplyvnenia kvality života pacientov., Transcatheter aortic valve implantation (TAVI) is an interventional method for the treatment of severe aortic stenosis. TAVI is indicated in patients who have been identified by the heart team as surgically inoperable or operable at very high risk. The advantage is minimal invasive approach with the absence of sternotomy and extracorporeal blood circulation. Interventional procedure does not allow direct visualization of the anatomical relations at the site of the final valve position (aortic anulus). For this reason it is essential to ensure appropriate view by high quality imaging methods. A standard method for the evaluation of the anatomical relations before TAVI is multidetector computed tomography (MDCT) with 3D reconstruction. In the future, the MDCT would be replaced by three-dimensional transesophageal echocardiography (3D TEE), which does not require ionizing radiation, there is no postcontrast nephropathy and hypersensitive reaction to iodine compared to MDCT. Furthermore, it provides direct measurements during the procedure and ensures easier and cheaper dispensarisation of the patients. A multicenter randomized PARTNER trial clearly demonstrated significant benefits of inoperable patients with severe aortic stenosis treated by TAVI. Recently published CoreValve US Pivotal randomized trial demonstrated higher efficiency and safety of TAVI in direct comparison with surgical treatment. The aim of this review is to provide current knowledge of TAVI, preparation of the patients before the intervention, the process of intervention, dispensarisation, as well as affecting the quality of patients life., and Marián Kurečko, Gabriel Valočik, Marianna Vachalcová, Mariana Dvorožňáková