Příspěvek pojednává o vývoji organizace a řízení vědeckého výzkumu v Československu po druhé světové válce. Situace v našich zemích je zde srovnávána nejen se stavem v předcházejících epochách, ale souběžně i se stavem v nám patrně nejbližší zemi tehdejšího socialistického tábora - Německé demokratické republiky., This article deals with the development of the organisation and management of scientific research in the former Czechoslovakia and German Democratic Republic countries, i.e. the two most economically advanced countries of the former communist bloc. The authors identified prevailing similarities of scientific policies and planning of scientific research in both countries. With the exception of the early phase of post-war reconstruction (during the Soviet occupation before the creation of the GDR in 1949) the period can be described as the consolidaton of science policy in 1950s, the following reform phase in the 1990s and the critical phase in the 1970 and 1980s. In both countries the planning of science was justified by the Marxist premise of the "inevitable necessity" of planned development of society. The most important East Germany scientific institution - the German Academy of Sciences ((later the Academy of Sciences of the GDR) - never resembled such a monopolistic institution as the Czechoslovac Academy of Sciences (e.g. in the GDR the prestigious Leopoldina also existed in Halle). The influence of these institutions on the national planning of scientific research was different, in the case of the Czechoslovak Academy of Sciences its influence was in the 1950s and 1960s much greater., Martin Franc, Miroslav Kunštát., and Obsahuje seznam literatury
Autorky se v příspěvku zamýšlejí nad změnami, které v uplynulých třiceti letech proběhly ve výuce fyziky na středních školách. Své názory opírají nejen o odborné oborově-didaktické zdroje, ale také o vlastní zkušenosti vyučujících fyziky na gymnáziu. and Radmila Horáková, Jana Škrabánková.
V polovině roku 2014 začalo fungovat laserové centrum HiLASE v nové budově v Dolních Břežanech nedaleko Prahy. V centru jsou vyvíjeny vysokovýkonné lasery, které budou použity pro pokročilé aplikace. Čtyřletý výzkum již přinesl řadu původních výsledků a první lasery jsou již v provozu [1, 2]. V článku uvádíme přehled používaných laserových technologií, vyvíjených laserových systémů a nových diagnostických metod., At the new HiLASE laser centre, which started to operate in the middle of 2014, lasers with high average power intended for high-tech applications are developed. So far progress has brought several original results and the first lasers are in operation. This paper presents an overview of the laser technologies used, lasers under development and new diagnostic methods., Ondřej Novák, Martin Smrž, Michal Chyla, Siva S. Nagisetty, Hana Turčičová, Jiří Mužík, Patricie Severová, Pawel Sikocinski, Jakub Měsíček, Jaroslav Huynh, Tomáš Hambálek, Jens Linnemann, Alina Pranovich, Taisuke Miura, Akira Endo, Martin Divoký, Ondřej Slezák, Magdalena Sawicka-Chyla, Venkatesan Jambunathan, Petr Navrátil, Lucie Horáčková, David Vojna, Jan Pilař, Stafano Bonora, Antonio Lucianetti, Tomáš Mocek., and Obsahuje seznam literatury
A new generation of high-average power diode pumped solid-state lasers is being developed in the HiLASE project. This paper focuses on the concept of thin-disk laser and its advantages and disadvantages. The proposed scheme and final parameters of three picoseconds beamlines are presented and the overview of recent experimental achievements is reported. Output power of 50 W has been lately achieved in the 100 kHz beamline and the pulses were successfully stretched and recompressed by chirped volume Bragg gratings. Output power of the 1 kHz beamline is 45 W. Both beamlines have excellent beam profile close to a fundamental TEM00 mode, which is essential for future applications such as efficient XUV generation or laser damage threshold testing. The prospects to achieve at least 0.5 kW output power are discussed., Martin Smrž, Ondřej Novák, Michal Chýla, ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii
Fyzikové se na výzkum v oblasti fyzikálního vzdělávání dosud často dívají s podezřením. Je to vůbec seriózní výzkum? Čím se zabývá? Jaké má výsledky? A nepatří spíš do pedagogiky? Příčinou těchto otázek může být i malá informovanost. Smyslem našeho příspěvku samozřejmě není přesvědčit polovinu fyziků, aby se vzdali svých specializací a vrhli se na didaktiku fyziky. Cílem je přinést stručný pohled na dnešní stav této oblasti (či alespoň určitých jejích aspektů), přispět k překonání některých zastaralých představ a ukázat, že výzkum v oboru fyzikálního vzdělávání lze brát jako přirozenou součást fyziky - oblast sice hraničí, ale je zajímavou a důležitou, která je pro fyziku jako celek přínosem., Physicists still often look at the area of physics educational research with some scepticism. ls it actually a serious research? What are its topics? What are the results? Does it not belong rather to pedagogy? Such questions can originate also from the lack of information. Of course, the purpose of this article is not to persuade half of physicists to drop their special fields and jump into the area of physics educational research. Rather, its aim is to present a brief view of a current state of this area (or at least some of its aspects), to help to overcome some outdated opinions and to show that physics educational research can be regarded as a natural part of physics – the part at its frontiers, but interesting, important and, in general, the area from which physics as a whole can benefit., Leoš Dvořák, Martina Kekule, Vojtěch Žák., and Obsahuje seznam literatury
Vo vedeckej a výskumnej činnoti zohrávajů dôležitú úlohu špičkoví vedeckí pracovníci. Nielenže prispevajú podstatne k tvorbe vedeckých výsledkov, ale vedú aj skupiny, v ktorých vyrástajú mladí vedeckí pracovníci. V článku podávame na základe dotazníkov vyplnených špičkovými vedcami na Slovensku prehľad o tom, čo prispelo k ich rastu. Respondenti oceňovali najmä svoju účasť na žiackych súťažiach na strednej školy, osobný styk s niektorými učiteľmi na vysokej škole, dlhšie zahraničné stáže a PhD. štúdium so zahraničným alebo domácím školiteľom., Ján Pišút., and Obsahuje seznam literatury
Remote lasing from long distance towards Earth provides an efficient tool for remote sensing of the upper layers of the atmosphere. The basic element of such a system is a laser producing ultra-short pulses which are first negatively chirped before firing into the Earth‘s atmosphere. The atmospheric air imposes a positive chirp so at distances of several kilometres the laser pulse gets very short and has a very high intensity. At this point the air is ionized and the plasma filament forms a lasing medium., Hana Turčičová., and Obsahuje bibliografii
Ve středu 15. 7. 2015 ve většině našich hlavních médíí proběhla zpráva, že v CERNu byla objevena nová částice, nazývana pentakvark. Titulky zněly od střízlivého CERN hlásí objev nové částice přes Průlomový objev: Fyzici CERNu izolovali nové částice atomu až po bombastické Pentakvark. Vědecká bomba! CERN objevil částici, kterou hledal půl století. Jak skutečně významný je objev pentakvarku? Dříve než se pokusím na tuto otázku odpovědět, je třeba připomenout základní fakta o našich dnešních znalostech struktury hmoty a vysvětlit, co to jsou pentakvarky., On June 7th, news appeared in the mass media that a new particle called pentaquark, was discovered in CERN. Some headlines announced this finding as a breakthrough. Is the discovery of pentaquarks really so important? In this contribution, we tray to answer this question., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury