Následující článek s uvedenou klinickou kazuistikou upozorňuje na úskalí, která se často vyskytují v běžné praxi klinického onkologa. V úvodu je charakterizován management léčby nádorové bolesti se zaměřením na chyby, které se mohou v naší každodenní praxi vyskytnout. Dále je podrobně analyzován algoritmus diagnostiky a léčby průlomové bolesti. Následná klinická kazuistika poukazuje na důležitost kvalitní kombinace léčby chronické a průlomové bolesti, která může zásadním způsobem přispět ke zlepšení kvality života a celkové délky přežití nemocného s mnohočetně generalizovaným nádorovým onemocněním., The present article accompanied by a clinical case report highlights the pitfalls frequently encountered in the common practice of a clinical oncologist. In the introduction, the management of tumour pain is characterized with a focus on errors that can occur in everyday practice. Next, the algorithm of diagnosing and treating breakthrough pain is analyzed in detail. The present case report emphasizes the importance of a good-quality combination therapy for chronic and breakthrough pain that can substantially contribute to improving the quality of life of a patient with multiple generalized tumour disease., Luboš Holubec, Ondřej Fiala, Vít Martin Matějka, Jindřich Fínek, and Literatura
Studie navazuje na předchozí studii věnovanou teoriím a modelům posttraumatického rozvoje osobnosti. Tato studie podává přehled nejčastějších kvantitativních i kvalitativních metod pro diagnostikování posttraumatického rozvoje a diskutuje metodologické problémy, s nimiž se měření pozitivních změn potýká. Upozorňuje, že posttraumatický rozvoj má z věcného i výzkumného hlediska širší kontext: netýká se jen jedince, ale také skupiny a lidského společenství; netýká se jen aktuálních zážitků aktérů, ale celé jejich životní cesty; netýká se jen jedné generace, ale lze o něm uvažovat i z pohledu vývoje lidského druhu. S oporou o práce Christophera (2004) studie poukazuje na širší bio-psycho-sociálně-vývojový kontext vyrovnávání se člověka s traumaty, která život přináší. Zvláštní pozornost věnuje studie cíleným intervencím. Připomíná, že terapeut má k dispozici v zásadě dva přístupy: jeden je obecný pro všechny posttraumatické intervence, zatímco druhý je specifický právě pro posttraumatický rozvoj. Na příkladech z literatury ukazuje, jak mohou příslušníci pomáhajících profesí napomoci jedincům vyrovnávajícím se s traumatem, aby se nejen vrátili na úroveň před traumatem, ale dostali se i nad ni, aby našli nový smysl života.
Úvod: Jedná se o retrospektivní analýzu souboru nemocných s mnohočetným myelomem ošetřených ve FN Hradec Králové v období od 1/2007 do 6/2010 pomocí perkutánní vertebroplastiky. Materiál a metodika: U 13 nemocných (3 muži a 10 žen), medián věku 65 let, bylo celkem ošetřeno 18 obratlových těl v oblasti thorakolumbální páteře. Sledovali jsme bolesti pomocí VAS (visual analoque scale), četnost komplikací, funkční výstup nemocných (stejný, zlepšený, zhoršený) a spotřebu analgetik (zvýšená, stejná, snížená). Nemocní byli ošetření na angiografickém kompletu transpedikulárním či posterolaterálním přístupem. Výsledky: Provedení perkutánní vertebroplastiky mělo statisticky významný vliv na pokles bolesti po výkonu (p = 0,002). Přitom jsme neprokázali žádnou symptomatickou komplikaci, k asymptomatickému úniku kostního cementu mimo obratlové tělo došlo u 11 % nemocných. Zlepšení úrovně života udávalo 100 % nemocných. Snížení spotřeby analgetik jsme prokázali u 92 % nemocných a u zbývajících 8 % zůstala spotřeba analgetik stejná. Závěr: Perkutánní vertebroplastika je miniinvazivní zákrok s minimem komplikací a rychlým nástupem analgetického efektu u nemocného., Introduction: We present retrospective analysis of a group of patients with multiple myeloma treated in FN Hradec Králové from 1/2007 to 6/2010 by percutaneous vertebroplasty. Material and methods: A total of 18 vertebral bodies were treated in thoracolumbar spine region in 13 patients (3 men and 10 women), median age of 65 years. We watched the pain using the VAS (visual analoque scale), frequency of complications, functional outcome of patients (same, improved, worsened) and consumption of analgetics (increased, same, decreased). Patiens were treated at angiographic suit using transpedicular or posterolateral access. Results: Vertebroplasty has a statistically significant effect on the pain relief after procedure (p = 0,002). We didn´t find symptomatic complications, asymptomatic leakage of bone cement outside the vertebral body was observed in 11 % of patients. Improving the standard of living was reported by 100 % of patients. Reducing consumption of analgetics has been confirmed in 92 % and 8 % of patients remained the same consumption of analgetics. Conclusion: Percutaneous vertebroplasty is a minimally invasive procedure with minimum of complications and rapid onset of analgetic effect in patients., Pavel Ryška, Vladimír Maisnar, Václav Málek, Tomáš Kvasnička, Jiří Jandura, Eva Štěpánová, Jana Hrubešová, Svatopluk Řehák, and Lit.: 39
Společenské změny ovlivňují výkon lékařské profese. Lékaři tlaky na změny statusu vnímají a vyžadují, aby školy ve svých studijních programech tyto změny akceptovaly. Projekt EU „Systém psychosociální prevence pro studenty všeobecného lékařství“ realizovaný v rámci LF UP v Olomouci, na tyto výzvy reaguje. Staví na informacích získaných výzkumnými šetřeními realizovanými v letech 2003 – 2008 s cílem zjistit názory studentů na to, jak je studium vybavuje pro lékařskou profesi, jejich představy o obsahu role lékaře a jejich obavy ve vztahu s nástupem do zaměstnání. V rámci projektu bylo vytvořeno a ověřeno pět vzdělávacích modulů vztahující se k psychosociálním preventivním strategiím podporujícím zvýšení kvality života v roli lékaře., Social changes have a great influence on the medical profession.The doctors fell the impulses for changes of the status and demand that the medical schools would incorporate these changes into their studying programmes. The EU project called „ The system of psychosocial prevention for the general medicine students that was carried out at LF UP Olomouc does react to these appeals. It is based on the information that were gained through a research carried out in the years 2003 – 2008 with the aim to find out opinions of the medical students about how the studies prepares them for the duty of their profession, their ideas about the role of the doctor and their worries about starting the profession.Withing the framework of this project there were created and verified five educational models that are connected to the psychosocial preventive strategies supporting the increase of the quality of life in the role of a doctor., Jaroslava Králová, Lenka Hansmanová, Zdeněk Papeš, and Lit.: 22
Příspěvek popisuje souvislost požadavků na denní osvětlení a oslunění budov s urbanismem v průběhu posledních desetiletí, včetně současných trendů. Diskutuje možnosti odpovědi preventivního zdravotnictví na nové trendy stavby měst v oblasti světelné techniky., This paper describes the relationship of requirements for daylighting and solar access of buildings with urban planning over the past decades including current trends. Discussed are options of the response of preventive health care to the new trends in urban design in the field of lighting technology., Jan Kaňka, and Literatura
Cieľ: Práca má design prierezovej, deskriptívnej štúdie, ktorej cieľom bolo zhodnotiť, aký je vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Metodika: Vzorku respondentov tvorilo 78 sestier pracujúcich v NsP v Levoči a Spišskej Novej Vsi. Na meranie psychickej záťaže bol použitý Meisterov dotazník neuropsychickej záťaže, na meranie výskytu depresie skríningový nástroj Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9) a na meranie subjektívnej pohody Personal Well-Being Index (PWI) pre zdravú dospelú populáciu. Výsledky: Bol potvrdený významný vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Vyššia frekvencia výskytu depresívnej symptomatológie sa u nich spájala s vyššou psychickou záťažou a nižšou subjektívnou pohodou. Významným a zároveň alarmujúcim zistením bolo, že len 28 % sestier uvádzalo nevýznamnú depresívnu symptomatológiu. Až u 50 % sestier bola podľa PHQ 9 prítomná ľahká depresia. Štatisticky významné korelácie boli identifikované medzi všetkými tromi faktormi Meisterovho dotazníka, ako aj jeho hrubým skóre a PHQ 9. Najsilnejšie korelácie boli medzi Faktorom I (preťaženie) a PHQ 9. Záver: Výsledky poukazujú na skutočnosť, ţe práve aspekty pracovného preťaţenia (časová tieseň, problémy a konflikty, vysoká zodpovednosť) môžu u sestier viesť ku častejšiemu prežívaniu jednotlivých symptómov depresie (predovšetkým k únave a zníženému záujmu). V ďalšom výskume navrhujeme sa zamerať na sledovanie vzťahu troch premenných: depresia, burnout a psychická záťaž sestier., Aim: The study has a design of descriptive cross-sectional survey. The aim of this study was to investigate relationship between psychological load, depressive symptomatology and subjective well-being of nurses. Methods: Sample of respondents consisted of 78 nurses from two public hospitals (Levoča and Spišská Nová Ves). To measure the psychological load was used the Meister questionnaire of neuro-psychological load. To measure the incidence of depression was used the screening tool Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9). To measure subjective well-being was used Personal Well-Being Index (PWI) for a healthy adult population. Results: The results indicated that there is a significant correlation between psychological load, depressive symptomatology and subjective well-being of nurses. The higher frequency of depressive symptomatology was associated with higher level of psychological load and lower subjective well-being level. The depressive symptomatology has a significant relation with neuropsychological strain and subjective well-being. Important and at the same time alarming finding was that only 28% of nurses reported insignificant depressive symptomatology. According to PHQ 9 was present mild depression in up to 50% of nurses. Statistically significant correlations were identified between all three factors of Meister questionnaire, as well as his gross score and the PHQ 9. The strongest correlations were between Factor I (overload) a PHQ 9. Conclusion: The results show that mainly aspects of work overload (time constraints, problems and conflicts, high accountability) can lead in nurses to more frequent survival of individual symptoms of depression (especially the fatigue and reduced interests). In further research we propose to focus on monitoring the relationship of three variables: depression, burnout and psychological load of nurses., Elena Gurková, Slávka Macejková, and Literatura 19
Onkologické onemocnění dítěte zasáhne do života všech členů rodiny. Dochází ke změnám režimu, rytmu a životního stylu rodiny. Je přirozené, že maximum péče a zájmu rodičů, zdravotníků, přátel i příbuzných je věnováno nemocnému dítěti. Potřeby a zájmy zdravých sourozenců se ocitají na druhém místě. Zdraví sourozenci dětí s onkologickým onemocněním jsou přitom vystaveni mnoha náročným změnám, se kterými může být obtížné se vyrovnat – například změny v rolích jednotlivých členů rodiny, nutnost větší samostatnosti a zodpovědnosti, omezení svých vlastních sociálních a zájmových aktivit. Děti popisují zaplavení silnými pocity, jako je například pocit osamocení, odmítnutí, úzkost, smutek, strach, vztek, žárlivost, závist a pocity viny. Nedostatek informací vede ke vzniku mýtů a obavám z nejhoršího. Výsledky výzkumů poukazují na fakt, že včasná psychologicko-edukativní intervence může pomoci s usnadněním adaptace a zabránit vzniku pozdějších možných psychických problémů.
Kvalita života dětí po léčbě onkologického onemocnění: handicapy i benefity
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii jsou prezentována data z projektu „qolop“, prospektivní longitudinální studie kvality života dětí po léčbě náVýzkumné studie nádorového onemocnění (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients). Jsou analyzována data od 91 bývalých onkologických pacientů (44 chlapců a 47 dívek) ve věku 9 – 19 let, která byla porovnána se skupinou dětí ze základních a středních škol v Jihomoravském kraji. Analýzy byly provedeny zvlášť pro mladší (9 – 12 let) a starší (13 – 19 let) věkovou skupinu. Autoři se zaměřili na co nejširší spektrum oblastí kvality života. Bývalým pacientům byl administrován dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument) a další metody, pomocí nichž autoři zjišťovali zapojení do běžných denních aktivit, vztahy mezi dětmi a rodiči a emoční pohodu vyjádřenou mírou depresivních symptomů. Děti po onkologické léčbě uváděly menší míru zapojení do sociálních aktivit (obě věkové skupiny) a zhoršený fyzický výkon (mladší děti), na druhou stranu lepší vztahy s rodiči (obě věkové skupiny) a dále nižší míru depresivity, lepší kognitivní výkon a vyšší míru celkové životní spokojenosti (starší děti). and Objectives. The study deals with psychosocial problems of patients who underwent childhood malignancy treatment.
Subjects and setting. In this study, data from the “qolop” project (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients) are presented. Data from 91 cancer survivors (44 boys and 47 girls) aged 9-19 which were compared to a control group of healthy children attending elementary and secondary schools in the South Moravian region were analyzed.
Hypothesis. The quality of life of children in short-term remission will not be significantly affected, as many late effects occur only after a longer period of time.
Statistical analysis. Multivariate analysis of variance (MANOVA) and univariate tests of between-subjects effects were used to compare individual characteristics of children and adolescents with oncologic disease to their healthy peers.
Results. The analyses were done separately for younger (9-12 years) and older (13-19 years) age groups. As many areas of quality of life as possible were targeted. Cancer survivors were asked to complete the Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument (MMQL) and other methods measuring involvement in everyday life activities, parent-child interactions, and emotional well-being, expressed by the degree of depressive symptoms. Children cancer survivors expressed less social involvement (both age groups) and worse physical functioning (younger group). On the other hand, cancer survivors had better parent-child interactions (both age groups), a lower level of depressiveness, better cognitive functioning and a higher level of general life satisfaction (older group).
Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a range of selfreport methods were used. This applies particularly to the results of the questionnaire measuring depressiveness (CDI) which should be verified using projective testing and an interview.
V práci autor předkládá hypotézy, podle nichž mají pocity životního štěstí a spokojenosti zpětné vlivy na percepci a hodnocení objektivních podmínek života. Pro výklad těchto účinků na percepci objektivních podmínek předkládá hypotézu kognitivní konzistence (halo efektu), pro výklad účinků kvality života na interpretaci a hodnocení vstupních informací předkládá autor hypotézu kauzálních atribucí. Podle první hypotézy je při percepci podmínek života ve hře jev podobný halo efektu. Ten vede k tomu, že šťastní lidé nahlíží řadu podmínek svého života v lepším světle než lidé nešťastní. Podle druhé hypotézy používáme odlišná kauzální schémata pro výklad nespokojenosti a spokojenosti se životem.
Tyto hypotézy – především hypotézu týkající se účinku kauzálních atribucí – autor specifikoval zvlášť pro úroveň jedinců a států a testoval na datech ze tří šetření ESS (z let 2002, 2004 a 2006). Zaměřil se na účinky vzdělání, zdraví a politicko-ekonomické situace státu. Tyto tři faktory mají na pocity životního štěstí a spokojenosti významné nezávislé vlivy. Jejich účinky jsou však současně moderovány kvalitou života. U jedinců, kteří jsou v rámci státu nadprůměrně šťastní a spokojení se svými životy, neexistují téměř žádné souvislosti mezi jejich pocity životního štěstí a jejich vzděláním, subjektivním zdravím a spokojeností s politicko-ekonomickou situací. Avšak u jedinců, kteří jsou v rámci státu relativně nešťastní a jsou se svými životy nespokojení, existují mezi těmito proměnnými velmi silné souvislosti. Na úrovni států se analogicky ukázalo, že čím jsou v určitém státě jedinci v průměru šťastnější a spokojenější, tím nižší jsou v tomto státě souvislosti (korelace) mezi těmito třemi proměnnými a kvalitou života.