This study investigated whether the males of the Tengmalm’s owl change their activity patterns, evaluated based on delivering prey to nestlings in respect of different food supply. During two breeding seasons 12 owl nests were continuously monitored by a camera system to obtain data on the time of male prey delivery and identification of prey items brought to nestlings. Even though the abundance of food supply differed in both years, there was no difference in the number of prey items delivered by males to their nests. Nevertheless, the species composition of food supply as well as the species composition of prey delivered by males to the nests differed between 2004 and 2006. Yet male activity patterns were the same in both years; they showed a monophasic cycle with one peak at the beginning of the night, around 22:00 and 23:00. Moreover, the males delivered prey to their chicks strictly at night time in both years and they started (the first evening arrival at the nest) and ended (the last morning arrival at the nest) their nest visiting in the same time in 2004 and 2006. The results of this study suggest that activity patterns of Tengmalm’s owl males in central Europe do not depend on varying food conditions.
Zatímco o lidových stavbách v saském Krušnohoří máme řadu prací, z nichž současné vynikající studie A. Fiedlera a J. Helbiga tento seznam završují (citace publikací a pramenů je v poznámkách), z oblasti českých Krušných hor jsou k dispozici - s výjimkou tří studií autora tohoto článku - vesměs jen drobné popisy starších německých vlastivědných pracovníků v různých regionálních časopisech; z větších prací je to vedle článků W. Wachsmanna kniha učitele J. Hofmanna, který v ní již ve dvacátých letech zevrubně zobrazil dům Karlovarska, chebský statek a okrajově si všiml i lidového stavitelství v západním Krušnohoří. Uměleckou výzdobou dost chudý dům zapadlých krušnohorských vesnic zdaleka tedy nepřilákal tolik badatelů, jako např. sousední dům chebský, jehož hrázděná konstrukce ve štítě roubených domů nebo v patře velkých usedlostí dosáhla už na počátku 19. století tvarově tak bohatých obrazců barevně harmonicky zladěných, že se pro to obtížně hledají analogie i v západní Evropě, odkud tato konstrukce pronikla na území Čech. Je známo, že lidový dům na české i saské straně Krušných hor podobně jako na území ostatních Čech s výjimkou novodobých překryvů tradičního domu zděného byl převážně dům roubený, jehož poslední doklady se na rozdíl od západní saské oblasti dochovaly v českém Krušnohoří jen velmi vzácně, ba výjimečně. Dřevěný dům v Krušných horách ustupoval domu zděnému a hrázděnému pozvolna již od 16. století. Přechod od jedné domové konstrukce k druhé byl velmi pomalý, takže po celá další stalettí existovalo tam vedle zanikajícího roubení i zdivo a hrázdění, kterého se zpravidla používalo jen v polopatře, patře nebo ve štítě. Dům zděný nebo hrázděný nabyl zřetelné povahy v 18. století, což vedle recentního materiálu potvrzuje i řada grafických listů, které jsou důležitým pramenem ke studiu lidového stavitelství v této oblasti. Dřevěný dům však ani tehdy ještě zcela nezanikl. Vedle několika dokladů např. ve zmíněném díle J. Hofmanna stojí za zmínku zajímavá rytina "Osek - hrad" od K. F. Wolfa a A Pucherny z roku 1797, na níž vedle zřícenin hradu Oseka vidíme na levé straně tři přízemní roubené chalupy s doškovou střechou.
Tématem článku jsou železné sekery s raménky nalezené v letech 2016–2017 na katastrech obcí Drmaly a Vysoká Pec (okr. Chomutov, severozápadní Čechy). Metalograficky bylo prokázáno, že jde o kvalitně zpracované sečné zbraně/nástroje s místně kalenými ocelovými břity; u jednoho z nich byla doložena unikátní vložka z arzénového železa. Sekery s raménky převážně datované do rozpětí stupňů Ha C2–D12 se na českém území nacházejí v menší míře v depotech, na pohřebištích, sídlištích a hradištích doby halštatské. Jejich největší skupinu tvoří solitérní, tzv. ojedinělé nálezy intencionálně deponované mimo soudobé areály běžných lidských aktivit a situované převážně ve vysokohorském lesním terénu, někdy v blízkosti vodních zdrojů, komunikací či hradišť. Vazba monodepositů a depotů na markantní přírodně formovaná místa (hory, skály, jeskyně, prameniště ad.) může představovat archeologický projev rituálního chování obyvatel doby halštatské v sakrální krajině. and The subject of the article is iron trunnion axes found in the years 2016–2017 in the cadastral territory of the villages of Drmaly and Vysoká Pec (Chomutov district, northwest Bohemia). It was metallographically proven that the artefacts are finely crafted cutting weapons/tools with differentially quenchhardened steel cutting edges. A unique inlay from arsenic iron was documented on one of the axes. Trunnion axes mostly dated to Ha C2–D12 are found in Bohemia to a lesser extent in Hallstatt period hoards, cemeteries, settlements and hillforts. Their largest group is composed of solitary finds intentionally deposited outside of contemporary areas of regular human activities and situated primarily in forested mountain terrain, sometimes in the vicinity of water sources, routes or hillforts. The connection between deposits and striking natural locations (mountains, cliffs, caves, river sources, etc.) could represent an archaeological manifestation of the ritual behaviour of Hallstatt period man in the sacred landscape.