Cíl práce: 1. zavedení, optimalizace a validace polymerázové řetězové reakce v realném čase pro detekci DNA borélií včetně kontroly přítomnosti inhibitorů DNA polymerázy; 2. shrnutí dosavadních výsledků získaných pomocí zavedené metody. Materiál a metody: Izolace DNA byla prováděna pomocí komerčního kitu MagNA Pure Isolatin Kit III (Bacteria, Fungi) na automatickém izolačním přístroji MagNA Pure LC fi rmy Roche. Metoda byla koncipována jako multiplex real-time PCR s amplifi kací DNA borélií a koamplifi kací inhibiční kontroly v jedné zkumavce. Výsledky: Zavedená metoda byla plně optimalizována, validována a následně použita pro vyšetření 1822 materiálů, z toho 1151 likvorů, 609 krví a 62 jiných materiálů. Pouze 17 vzorků bylo pozitivních a 4 vzorky vykazovaly přítomnost inhibitorů DNA polymerázy. Závěr: Námi zavedená a validovaná metoda je velice rychlá, citlivá a specifi cká pro detekci DNA borélií. Přesto v diagnostice lymeské boreliózy není vždy stoprocentně spolehlivá a klinická korelace, stejně jako u jiných metod, není uspokojivá., Objective: The aims of our work were to introduction, optimization and validation of real-time PCR for detection Borrelia DNA including control of DNA polymerase inhibitors presence and summary of the results obtained by the new method. Material and methods: DNA was isolated by commercial kit MagNA Pure Isolatin Kit III (Bacteria, Fungi) on automatic isolation instrument MagNA Pure LC (Roche). The method is created as multiplex real-time PCR with Borrelia DNA amplifi cation and co-amplifi cation of inhibitor control in one tube. Results: Established method was optimised, validated and then used for analysis of 1,822 biological materials, of it 1,151 cerebrospinal fl uids, 609 blood samples and 62 other biological samples. Only 17 samples were positive and 4 samples contained inhibitors of DNA polymerase. Conclusion: The established and validated method is very fast, sensitive and specifi c for detection of Borrelia DNA. In spite of, Lyme borreliosis diagnostics is not always unimpeachable and clinical correlation is not satisfactory as well as other methods., Bolehovská R., Plíšková L., Plíšek S., Čermáková Z., Honegr K., Palička V., and Lit.: 13
Kryoglobulinémie je charakterizována přítomností patologického imunoglobulinu v krvi nemocného. Tato bílkovina reverzibilně precipituje při teplotách nižších než 37 oC a způsobuje různě závažnou poruchu tkáňové mikrocirkulace. Kryoglobuliny se nacházejí u celého spektra onemocnění. Je popsána kazuistika pacienta, u kterého bylo vysloveno podezření na kryoglobulinémii. Odběr na přítomnost kryoproteinu byl zpracováván při 37 oC. Sérum vykazovalo výrazné kryoprecipitační vlastnosti. Provedená elektroforéza bílkovin vizuálně nevykazovala výraznější atypie. Teprve po provedené inkubaci s merkaptoetanolem se na elektroforéze ukazuje výrazný gradient monoklonálního imunoglobulinu., Cryoglobulinemia is characterized by presence of abnormal plasma protein. This protein reversibly precipitates upon cooling and causes variety of peripheral vascular manifestations. Cryoglobulins are found in association with broad spectrum of diseases. We reported case suspected of cryoglobulinemia. Blood specimens were drawn, transported and investigated at temperature 37 °C. Serum assigned strong cryoprecipitate properties. Unexpectedly there were no abnormalities on electrophoresis of serum proteins. Protein electrophoresis was made once more after incubation with mercaptoethanol and in this case we could see peak of monoclonal protein there., and Čermáková Z., Gottwaldová J.
V práci jsou stručně uvedeny základní informace o kryoglobulinech a vlastní zkušenosti s průkazem kryoglobulinů v souboru 3392 monoklonálních imunoglobulinů. V tomto souboru bylo prokázáno 37 monoklonálních kryoglobulinů, tj. 1,07 %. Kryoprecipitace je tedy prokazována v klinické biochemii vzácně, ale ne raritně. V práci se diskutuje také o metodických postupech používaných při průkazu kryoglobulinů a autoři poukazují na potřebu jejich standardizace., The publication contains basic information about cryoglobulins. The results of determination of the cryoglobulins in the group of 3392 monoclonal immunoglobulins are present. Authors proved 37 monoclonal cryoglobulins (1.07%). The publication also discusses the methods for detection and analysis of cryoglobulins., Tichý M., Maisnar V., Hrnčíř Z., Vávrová J., Palička V., and Lit.: 5
Cíl studie: Zavést metodu měření reverzního transportu cholesterolu (RTC) a stanovit jeho hodnoty v populaci. Metoda: Měření effl uxu radioaktivního cholesterolu z předem označených makrofágů 14C cholesterolem ve tkáňové kultuře. Porovnat tyto hodnoty s lipoproteinovými parametry. Výsledky: Průměrná hodnota RTC byla 12,51 ± 2,74 % radioaktivity přenesené na sérum testovaných osob. V celém souboru hodnoty RTC nekorelovaly s koncentrací celkového cholesterolu, ale významně pozitivně korelovaly s koncentrací HDL cholesterolu a zejména s koncentrací apoproteinu A1 (p < 0,01). Hodnota RTC navíc klesá s nadváhou a obezitou. Závěr: Přímé stanovení RTC zpřesňuje odhad individuálního rizika klinických komplikací aterosklerózy v porovnání s koncentrací HDL cholesterolu a má význam zejména pro výzkum., Objective: To introduce a direct method of reverse cholesterol transport (RCT) measurement and to determine RCT data in population. Material and methods: Measurement of radio-labeled cholesterol effl ux from pre-labeled macrophages in tissue culture. Comparison of RCT data to lipoprotein parameters is outlined. Results: The mean of RCT was 12.51 ± 2.74 % of radioactivity transferred from macrophages to serum of tested individuals. In the whole set of tested individuals RCT values were not related to total cholesterol concentration but signifi cant positive correlation was documented to HDL cholesterol and namely to apoprotein A1 concentration (p < 0.01). RCT decreases with overweight and obesity. Conclusion: Direct RCT measurement improves an estimation of risk of atherosclerosis clinical complications in comparison to HDL cholesterol concentration and it is an adequate tool for research., Poledne R., Králová Lesná I., and Lit.: 10
Pro stanovení hladiny homocysteinu v plazmě existuje v současnosti velké množství metod. Vedle instrumentálně náročných chromatografi ckých metod jsou dnes k dispozici soupravy pro imunochemické analyzátory, pracující na principu FPIA, ICL i EIA. Velkého rozšíření doznaly i enzymatické metody, vhodné pro běžné typy biochemických analyzátorů. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat preanalytické fázi stanovení. Nejpoužívanějším materiál k vyšetření je EDTA plazma, krevní elementy je třeba oddělit ihned po odběru. Výsledná koncentrace je ovlivněna dietou, věkem, pohlavím, rasou, polohou při odběru i délkou zatažení paže při odběru. Biologická variabilita koncentrace tHcy je uváděna v rozmezí 7–15 %., There are many methods now available for total plasma homocystein determination. The chromatographic methods require technically demanding instrumentation while immunoassays can be performed using the commercially available automated FPIA, ICL and EIA procedures. Enzymatic homocysteine assays are now widely used and these provide acceptable performance on many commonly used chemical analysers. The control of pre-analytical stage is crucial for all types of assays. The EDTA plasma is most commonly used samples and for these faster centrifugation is required. Plasma homocysteine concentration is infl uenced by diet, age, sex and ethnicity. Posture and venous stasis also have an effect. Intra-individual variations in plasma homocysteine concentrations have been reported to range from 7 to 15%., Dubská L., Hyánek J., and Lit.: 27