Women with a positive history of gestational diabetes mellitus (GDM) face a higher risk of developing type 2 diabetes mellitus (T2DM) and metabolic syndrome later in life. The higher risk of these metabolic complications is closely associated with adipose tissue. In this review, the importance of adipose tissue is discussed in relation to GDM, focusing on both the quantity of fat deposits and the metabolic activity of adipose tissue in particular periods of life: neonatal age, childhood, adolescence, and pregnancy followed by nursing. Preventive measures based on body composition and lifestyle habits with special attention to the beneficial effects of breastfeeding are also discussed., D. Vejrazkova, M. Vankova, P. Lukasova, J. Vcelak, V. Cirmanova, M. Haluzik, B. Bendlova., and Obsahuje bibliografii
Fenomén tandemového kojení nebyl v psychologickém výzkumu zatím příliš zachycen. Tandemové kojení bývá praktikováno některými matkami, které následují trend tzv. kontaktního rodičovství. Při tandemovém kojení matka kojí mladší i starší dítě zároveň. Se čtyřmi ženami, které se hlásí ke kontaktnímu rodičovství a tandemově kojí dítě v batolecím věku spolu s jeho starším sourozencem v předškolním věku, byly provedeny hloubkové rozhovory. Pro analýzu dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza (IPA), s jejíž pomocí byla identifikována čtyři hlavní témata: 1) Snaha udržet kojení za každou cenu – od útlumu kojení v těhotenství, po prudký nárůst po porodu až k ideálu samoodstavu; 2) Matka uprostřed – „Připadám si, že jsem pořád … pořád mezi dětma…fyzicky a psychicky… uprostřed“; 3) Tandemové kojení jako jistota pro starší dítě v novém uspořádání rodiny a snaha matky o podporu sourozeneckých vztahů; 4) Podpora i kritika tandemového kojení vedoucí k upevnění přesvědčení. and The phenomenon of tandem nursing has not been much captured by psychological research. Tandem nursing is practiced by some mothers who follow the trend of attachment parenting. In tandem nursing, the mother breastfeeds both the younger and the older child at the same time. In-depth interviews were conducted with four women who claimed to practice attachment parenting and breastfed their toddler child together with their older sibling at preschool age. Interpretative phenomenological analysis (IPA) was used to analyze the data, and four main themes were identified: 1) Efforts to maintain breastfeeding at all costs - from the decline of breastfeeding in pregnancy to the sharp increase after childbirth to the ideal of selfreinstatement; 2) Mother in the middle - "I feel like I'm still...always in the middle...physically and mentally...between the children"; 3) Tandem nursing as a safeguard for the older child in the new family structure and the mother's efforts to support sibling relationships; 4) Support and criticism of tandem nursing leading to reinforcement of beliefs.
Tato studie identifikuje hlavní psychosociální proměnné v rámci perinatální péče, které mohou představovat podpůrné či rizikové faktory pro úspěšné zahájení kojení. Na základě statistického vyhodnocení dat z dotazníkového šetření, jehoţ se zúčastnilo 199 respondentek, a obsahové analýzy polostrukturovaných rozhovorů s 18 rodičkami se ukázalo, ţe do kvality kojení se promítá především rodičkou vnímaná atmosféra porodnice a přístup zdravotníků v období po porodu (schopnost empatie, poskytování psychické podpory a kvalita komunikace) a rovněţ aktivní nabízení pomoci s kojením. Podpora kojení poskytovaná rodičkám v rámci perinatální péče by se proto měla zaměřit nejen na dodrţování deseti kroků k úspěšnému kojení, které je podmínkou pro udělení statutu Baby Friendly Hospital, nýbrţ i na psychologické potřeby rodičky v době po porodu. and This study identifies major psychosocial determinants of perinatal care that can foster or inhibit successful breastfeeding initiation. Using statistical data analysis of a questionnaire survey with 199 primiparae and content analysis of semi-structured interviews with 18 primiparae and multiparae, it was found that the quality of breastfeeding is determined mainly by the postnatal ward atmosphere as perceived by the woman, the hospital staff attitude (ability to empathize, psychological support, and communication quality) and active offering of help by the staff. The breastfeeding support provided to women in perinatal healthcare should therefore focus both on compliance with the 10 steps for successful breastfeeding (on the basis of which the hospitals are certified as Baby Friendly Hospitals) as well as on meeting the psychological needs of women in the postnatal period.
The changed socio-political conditions and transformation processes after 1989 had a significant impact on many spheres of life of our society. The text discusses these circumstances in connection with the issue of breastfeeding and its reflection from the perspective of mothers of two generations. The rise in popularity of breastfeeding and its preferences as the most appropriate method of nutrition in young children has been apparent for longer than adecade not only in Slovakia. This has been confirmed by works in the medical field as well as research on a specific sample of informants, on which the study is based. It attempts to reach an ethnological interpretation of the perception of breastfeeding by current mothers and women of an older generation. It confronts the attitudes of older women and current mothers towards breastfeeding and phenomena related thereto. It concludes that in recent years breastfeeding has been on the rise in comparison with the previous generation of mothers. The author considers the increased promotion of breastfeeding and the irreplaceability of breast milk in child nutrition to be the main factors contributing to this situation.