Obsahově navazuje kniha na již dříve vydané dva díly Dějin dělnické tělovýchovy v Československu. Sleduje úsilí FDTJ a FPT o překonání sokolské tělocvičné soustavy a o vytvoření nové soustavy tělesné výchovy pracujících, založené na vědeckých poznatcích. Zabývá se problémy ideologické výchovy a propagace a přináší i řadu dokumentů o buržoazní perzekuci proletářské tělovýchovy. Vítězstvím myšlenky v osvobozeném Československu končí výklad, který usiluje o zaktualizování zkušeností a příkladů z minulosti.
Bohatá historie organizovaného sportu v Ostravě je protkána celou řadou úspěchů, ať už to byly výsledky jednotlivců či kolektivů na nejvyšších sportovních turnajích, nebo bezchybná práce organizátorů při jejich pořádání. Tato publikace je mimo jiné výrazem uznání těm, kdo se o propagaci a slávu zasloužili. Vznikala v roce, kdy se Ostrava pyšnila titulem Evropské město sportu, z dostupné literatury, novinových a odborných článků, ale také osobních vzpomínek žijících legend ostravského sportu
"K vydání připravil Miroslav Ruchař, předmluva Jaroslav Soukup"--Tiráž, Zkrácená a přepracovná verze Dějin dělnické tělovýchovy v Československu, 1. a 2. díl, and Na pozadí širších společenských souvislostí podává kniha obraz minulosti dělnického tělovýchovného a sportovního hnutí od jeho počátku až do konce první republiky. Autor, který byl jedním z předních činitelů FDTJ a FPT, zachytil charakteristické rysy dělnické revoluční tělovýchovy, obětavost i nadšení sportovců a funkcionářů. V novém vydání, které vychází ve zkrácené verzi, byly některé překonané pasáže vypuštěny a byly opraveny i věcné omyly a nepřesnosti.
Zkr. and Ve svazku jsou podány podrobné dějiny Federace proletářské tělovýchovy až do doby okupační, a to v rámci celkové politické a hospodářské situace v ČSR. Pojednáno je též o práci jiných tělovýchovných organisací a o působení Rudé sportovní internacionály.
Práce, rozvržená do 3 dílů, je přepracovaným a rozšířeným vydáním knihy téhož autora, "K dějinám dělnického tělovýchovného hnutí". 1. díl líčí vývoj dělnického tělovýchovného hnutí od jeho začátků na sklonku minulého století, jeho vztah k Sokolu, boj proti oportunismu v Dělnických tělocvičných jednotách, vznik Federace DTJ r. 1921, I. spartakiádu téhož roku a boj za jednotu tělovýchovného hnutí v ČSR až do r. 1925, kdy byly položeny základy k vybudování jednotné revoluční organisace tělesné výchovy a sportu - Federace proletářské tělovýchovy v ČSR.