Na štítě byly dvě řady nik, nahoře pět, dole původně čtyři, nyní tři. V horní řadě zprava: král, tři dvořané a žena. V dolní řadě zprava: muž s píkou, muž popíjející u sudu pivo nebo víno, v poslední nice byla světice. and Hrubý 2003#, obr. s. 27.
U stropu byl podél celé místnosti vlys s rozvilinovým ornamentem, do něhož byli zakomponováni groteskní muži (Tritóni) a ženy (Néreovny). Z vlysu visí festony z vinných a vavřinových listů s vinnými hrozny. and Hrubý 2003#, 79.
Na svrchní straně tumby je zobrazen zenulý ve zbroji, v rozích jsou erbovní štítky. Fyziognomie je silně individualizována. Na bocích tumby okřídlení putti s kartušemi a znaky, kteří jsou velice podobní obdobnému motivu na zámeckém portálu. and Hrubý 2003#, 122.
Na štítě byla uprostřed nika s erbem a po straně dvě niky imitující okna. V obou vnitřních oknech byla iluzivní malba postavy vyhlížející ven, nalevo mladík, napravo žena s jablkem v ruce., Hrubý 2003#, 23-37., and Motiv postavy vyhlížející z okna se v českých zemích objevuje poprvé v sochařské výzdobě Prašné brány v Praze (1475-1483). Podobný motiv najdeme na malířské výzdobě domu čp. 54 v Českém Krumlově. Srov. Hrubý 2003, s.188 pozn. 18.
Dveřní otvor je rámován namalovanou edikulou tvořenou představenými sloupy na soklech. Sloupy mají bílé dříky, dole baňaté, ověšené perlami, kompozitní hlavice jsou namalovány zlatou barvou. Sloupy nesou římsu, na níž je kladí s obdobně utvářenou římsou, tato část edikuly stejně jako její pozadí je v zelenošedé barvě. Na kladí je erb Vojtěcha z Pernštejna nesený napravo mužem s píkou, nalevo mužem s mečem. and Hrubý 2003#, 48-52.
Na jižní stěně je nad soklem mezi prvním a druhým oknem zobrazena Fortuna volubilis (Štěstěna vrtkavá). Je zobrazena jako nahá žena s vlasy v síťce a módním renesančním kloboukem se širokým okrajem, přes ruce má přehozený kus látky, který jí zakrývá klín. Stojí na kouli a ve zdvižené levici drží zrcadlo, do kterého se dívá.., Hrubý 2003#, 60-63., and Fortuna Volubilis je první akt v monumentálním malířství českých zemí. V téže místnosti je rovněž zobrazení Adama a Evy (v iluzivních nikách okna arkýře) z doby po roce 1530, na němž důraz položen na zobrazení nahého těla (srov. Hrubý 2003 obr. s. 66).
Nástěnná malba evokuje interiér bohatě vyzdobený architektonickou plastikou. Podél dolní části zdí probíhá po celém obvodu sálu červenohnědý sokl, na němž v rozích spočívají zelenošedé kanelované sloupy se zlatými patkami a kompozitními hlavicemi. Na sloupech je položeno kladí stejné barvy jako sokl, které podepírají perspektivně pojaté konzoly. Z konzol jsou po celém obvodu zavěšeny girlandy. Okenní i dveřní otvory zdobí iluzivní edikuly s ornamentálními nástavci. Na východní stěně je nad soklem umístěn velký namalovaný obraz s námětem Samsona a Dalily, obraz je v rámu s ornamentálním nástavcem a nahoře uprostřed je zobrazeno očko a hák, na němž obraz jakoby visí, v obraze je destička s datem 1532. Obdobně (iluzivní rám a háček se skobou) je namalován obraz sv. Vojtěcha z kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích ze 40. let 16. století (Hrubý 2003 obr. s. 95). and Hrubý 2003#, 48-51, 55.
Po požáru Pardubic v roce 1507 byly fasády domů na náměstí a na hlavních ulicích Pardubic vyzdobeny nástěnnými malbami podle jednotného plánu. Malby byly umístěny v nikách, které byly umístěny na štítech, takže vytvářely iluzi dvoupatrových domů. Nejčastějším výzdobným motivem je iluzivní malba zaskleného okna. Z původních zhruba pěti set malovaných nik se dochovalo 60 nik na 14 domech. and Hrubý 2003#, 23-37.