Kardiovaskulární onemocnění jsou bezesporu jednou z největších civilizačních hrozeb a projevují se i v poměrně mladém věku. Je proto samozřejmé, že vědci hledají nejen ještě účinnější způsoby jejich léčby, ale zkoumají i rizikové faktory a způsoby, jak je nejlépe ovlivnit - ať už přímo léky nebo přírodními živinami a přírodními potravinovými doplňky. Grant N. Pierce, profesor fyziologie a farmakologie na University of Manitoba v kanadském Winnipegu a výkonný ředitel výzkumu fakultní nemocnice St. Boniface, se zabývá právě touto problematikou. Se svými poznatky se přijel podělit s odborníky ve Fyziologickém ústavu AV ČR, kde přednesl další z cyklu Burešových přednášek, a to na téma „Klinické testování vlivu přírodních potravních doplňků na kardiovaskulární onemocnění“. Prof. Pierce převzal zároveň ocenění České fyziologické společnosti: Laufbergerovu medaili za zásluhy ve fyziologických vědách. and Jana Olivová.
Aart W. Kleyn ; přeložila Anna Hejlová. Přeloženo z Let´s talk about it, Europhysics News, květen/červen 2003. and Součástí diskuse je odpověď autora článku Vliv fyziky na společnost Etienne de Wolfa.
Zámek Josefa Hlávky v Lužanech si kulturní veřejnost spojuje nejen se sídlem proslulého českého mecenáše a zakladatele České akademie věd a umění, ale také s místem pobytu významných umělců a učenců - jmenovitě Antonína Dvořáka (viz AB 4/2008), Jaroslava Vrchlického, Josefa B. Foerstera, Julia Mařáka nebo jazykovědce Josefa Zubatého a historika Josefa Šusty. V posledních desetiletích je toto místo spojeno s udílením Hlávkových cen a medailí za zásluhy ve vědě a v umění či cen a stipendií pro mladé badatele a umělce. Loni, v roce 110. výročí založení Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, se lužanskému sídlu dostalo reprezentativní publikace.Potřebu vydat takové dílo si vyžádalo nejen zmíněné nadační jubileum, ale rovněž letošní 125. výročí, kdy se Hlávkovi podařilo prosadit myšlenku na založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, a dále 140. výročí otevření Zemské porodnice v Praze (1875), jejíž ve své době vysoce pokrokový projekt vypracoval právě Josef Hlávka. Neprvoplánovým kouzlem je i skutečnost, že se kniha představila veřejnosti v sále Akademie věd ČR vyzdobeném erbovním dílem Vojtěcha Hynaise Paridův soud, který tvoří zásadní přelom ve vývoji českého výtvarného umění. Josef Hlávka tento - dle ministerských úředníků příliš frivolní obraz - věnoval pro výzdobu zasedací síně IV. třídy ČAVU, zatímco jeho autor se Hlávkovým přičiněním stal členem instituce i profesorem Akademie výtvarných umění, jak se lze dočíst v AB 3/2008. and Marina Hužvárová.
Před 140 lety pokřtila svým křikem novorozená holčička zcela novou a na svou dobu naprosto unikátní Zemskou porodnici v Praze. Od té doby tu spatřilo světlo světa těžko uvěřitelných půl milionu miminek (to je přibližně počet obyvatel Brna a Liberce, nebo Ostravy a Plzně dohromady). Však se také řadí k nejdéle otevřeným porodnicím na světě. Autorství komplexu s typickým rukopisem připomínajícím též biskupský areál v Černovcích na někdejší Bukovině (viz AB 9/2011) patří geniálnímu architektovi, staviteli, zakladateli Akademie věd a mecenáši Josefu Hlávkovi. Pamětní deska muži, který vystavěl tak dokonalé dílo, ač sám zůstal bezdětný, byla odhalena u vstupu do nynější Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK ve výroční den zahájení jejího provozu 28. dubna. and Marina Hužvárová.