Stránská skála represents an important geological and archaeological site. It is also known for its rich deposits of Jurassic cherts that were utilized in various ways during different stages of Moravian prehistory. The substantial Early Upper Paleolithic occupation events are of great significance and have been subject to several international research projects. Archaeological excavations targeting mining and workshop areas were resumed in the last years with a focus on Late Neolithic and Early Eneolithic activities. This paper introduces this project and summarizes recent results. Trends in the chipped industry within the Stránská skála workshop area are outlined, focusing on raw material variability, technology-typology, chronology, and socioeconomic aspects. The first indicators of the location and other aspects of post-Paleolithic mining activities in the field of Stránská skála III are introduced and discussed in the context of mining and workshop activities of similar contemporary features in the Czech Republic and neighboring regions. and Stránská skála představuje významnou geologickou a archeologickou lokalitu známou také jako bohatý zdroj jurských rohovců, které byly různou měrou využívány po velkou část moravského pravěku. V několika posledních letech byl obnoven výzkum těžebního a dílenského areálu na Stránské skále, a to především se zaměřením na poznání těchto aktivit v mladém neolitu až starém eneolitu. Studie přibližuje výsledky prvních výzkumných sezón projektu. Nastíněn je zde vývoj štípaných industrií z dílenského areálu, a to jak z pohledu surovinové variability místních rohovců, tak z hlediska technologicko-typologických, chronologických a socio-ekonomických aspektů. Představeny jsou rovněž první indicie týkající se lokalizace a charakteru post-paleolitické těžby rohovců v poloze Stránská skála III, jež jsou zasazeny do kontextu obdobně datovaných težebních a dílenských areálů v českých zemích a okolí.
Článek polemizuje s novou koncepcí J. Macháčka, která se pro útvar nazývaná Velká Morava snaží využít modelu cyklického náčelnictví. Ukazujeme, že autor pomíjí mnohá svědectví písemných pramenů, stejně jako některé nové závěry archeologické. Není nutné nazývat raně středověkou Moravu státem, tím zjevně nebyla připojená území (Čechy, Vislansko). Ukazujeme však, že struktury moravské moci, hospodářství a společenských vztahů byly, přinejmenším v posledních čtyřech deceniích 9. století, příliš komplexní a institučně příliš pevně ustanovené, než aby se při jejich interpretaci mohl s prospěchem použít model cyklického náčelnictví. and The article is a discussion regarding the new concept put forward by Jiří Macháček, which attempts to use the cyclical chiefdom model for the unit called Great Moravia. The article shows that the author has disregarded the testament of written sources as well as some new archaeological findings. It is not necessary to call medieval Moravia a state. It is however shown that the structures of the Moravian powers, and economical and social relations were, at least in the last four decades of the 9th century, too complex and too strongly constituted institutionally for the cyclical chiefdom model to have been successfully used during interpretations.
The surface surveys over the Mohelno highland plateau microregion, bordered by Oslava River to the north and Jihlava River to the south, have a long tradition with many resultant collections. Part of those collections that were available for study to the authors (including their own fi nds) were reanalyzed. Generally, this microregion is distinctive due to its specifi c Early Upper Paleolithic industry (or industry from the Middle to Upper Paleolithic transitional period) combining Levallois technique and bifacial reduction. Although the association of these two components is an important question for current archeology, the material from this microregion cannot be used for addressing this question because the collections are from surface scatters so the level of assemblage homogeneity and chronological control cannot be established. Although the local Krumlovský les-type chert dominates the raw material spectra, imports of Stránská skála-type chert and radiolarite also occur. Other raw materials include local siliceous weathering products, Cretaceous spongolite chert and rock crystal. In addition, Aurignacian occupation (with prevailing erratic fl int in raw material spectra) was documented at one site, supplemented by several isolated finds., Petr Škrdla ... [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Lokalita Mohelno-Plevovce leží pod úrovní hladiny Mohelenské údolní nádrže. V průběhu posledních dvou let jsme realizovali povrchový průzkum břehu nádrže. Objevili jsme také tři místa, kde artefakty dosud spočívají v intaktních sedimentech. V rámci koncentrace 3 jsme navíc zachytili struktury vyskládané z plochých kamenů. Díky odstávce přečerpávací elektrárny byla v září 2013 hladina přehrady po tři dny na minimální úrovni. Během krátkého výzkumu jsme zdokumentovali šestihrannou strukturu vyskládanou z plochých kamenů, která měla průměr 3 m. Zatímco v rámci struktury hustota nálezů výrazně vzrostla, vně struktury výrazně klesala, a to až na úroveň jednotlivých kusů, což interpretujeme jako vliv bariéry podél hranice dlažby. Industrie, která je datována ke konci LGM, je charakteristická strmě retušovanými škrabadly a specifickými drobnými otupenými mikrolity, které mají nejbližší analogie v oblasti severně od Černého moře. and The site of Mohelno-Plevovce is situated below the water line of the Mohelno water reservoir. Over the last two years we conducted surface surveys along the edges of the reservoir which yielded a collection of stone artifacts. We discovered three areas with in situ artifacts within intact sediments. In addition, we identified 3 structures consisting of flat stones within area 3. During September 2013, the hydroelectric power plant underwent maintenance and for a period of three days the water level was at its minimum. We documented a hexagonal flat stone pavement 3 m in diameter. Within the paved area the artifact density was relatively high. Outside the paved area the density of finds decreases rapidly, which indicates a strong barrier-effect along the pavement boundary. The industry has been dated to terminal LGM and is characterized by steeply retouched end scrapers and specific tiny backed microliths with the closest analogy in the North Black Sea Region.
The study analyses the ethnographical articles in selected periodicals published in the second half of the 19th century in Moravia: the Koleda calendar (1851-1858), the Koleda magazine (1876-1881) and the Komenský magazine (1873-1902). This study comments on the contribution of these publications to the documentation of folk culture in Moravia and formation of ethnology as a scientific discipline. It highlights the share of the editors and
contributors in the formation of the calendar and both magazines and points out some motives which led to the publication of the ethnographical texts. It recalls some fundamental articles. The analysed periodicals primarily focused on folklore in the Czech lands as well as other Slavic countries, family and annual customs and superstitions. In all three cases, ethnography was a supplementary, not a primary theme. The occurrence of ethnographical texts depended on current situation.
Looting of archeological sites using metal detectors poses the greatest problem for contemporary archeology. The scale of the resulting damage often lies beyond our imagination. This study brings to attention three new bronze hoards looted from “Tabulová hora” site, which were revealed to archeologists at the Regional Museum of Mikulov. These hoards together with unofficial information from looters themselves, and other such known cases, testify to the dramatic differences between the “known” and the “unknown” in the world of archeological metal artefacts. This paper suggests, that the estimate of about one hundred hoards looted from “Tabulová hora”, may not to be unrealistic., Aleš Navrátil., and Obsahuje seznam literatury
In 2019, a metal-detector find of an exceptionally well-preserved weapon was made in the complex of Ždánice Forest. We can classify it as a long-sword of Type XVIa, H1, 1b (according to Oakeshott 1964; Głosek 1984, 39–40, Fig. 4) and date it to the turn of the 15th century. Its blade was marked on both sides with three marks taking the form of a forked cross, a diagonal consisting of three equilateral crosses and, finally, a bishop's crosier. The weapon was assembled from a blade of Passau provenance and hilt-components characteristic of the wider Central European region. These and other facts concerning the sword were obtained through detailed analysis, which this study introduces.
Im Komplex der volkstümlichen Bekleidung in Mähren hat sich ziemlich lange ein altertümlicher Kleidungsbestandteil erhalten, der seine Parallelen bei allen Völkern der nördlichen Zone hat, die zur Anfertigung der Bekleidung Pelze verwenden. Dieses Bekleidungsstück entstand aus zwei über die Schultern geworfenen Häuten; es ist also eigentlich der Typ eines Ponchos und hat deshalb eine Schulternaht, weil das verwendete Material mit seiner Dimension zum Schutz vor der Kälte nicht ausreichen würde. In diesem Stadium ist es dem Schlechtwetterumwurf nahe verwandt, dem sog. Kotzen aus grobem Wollstoff (Lodenstoff), wie er in Oberösterreich und Tirol getragen wird. Da die Lederstücke verhältnismässig schmal waren, kam es notgedrungen zu ihrer Vernähung an den Seiten. So entstand eine lange ärmellose Pelzweste, was wahrscheinlich die ursprüngliche Form des Streifenpelzes ist, der bei uns noch im ausgehenden 18. Jahrhundert auf einem alten Votivbild aus der Kirche in Příbor belegt ist. Die endgültige Form, wie sie aus zahlreichen, vor allem ikonographischen Belegen aus der Haná aus dem 18. Jahrhundert bekannt ist, wurde derart gestaltet, dass man an die Weste Ärmel, gleichfalls aus Pelz, anfügte. Dieser Pelz stand in der Entstehung und im Typ einem Hemd nahe, als welches er auch von den Informatoren charakterisiert wird. Im gleichen Masse, wie dieses Kleidungsstück für kühle Witterung geeignet war, war es unpraktisch zum Anziehen. Wegen seines anliegenden Charakters konnte man es ohne Hilfe von aussen weder aus- noch anziehen. Bei den Westen sowie auch bei den Pelzen wurde der natürlich zipfelarlige Unterteil des Pelzes durch ein Zuschneiden vorn und hinten hervorgehoben, in älterer Zeit auch noch an den Hüften. Dies hatte nicht nur Zierbedeutung, sondern verfolgte auch praktische Zwecke. Die Chronologie der Berichte über das Vorkommen und das Verschwinden hängt mit der geographischen Verbreitung des Streifenpelzes zusammen. Wenig bekannt sind konographische Quellen aus dem südlichen Teil Mittelmährens, die zu den ältesten gehören, wenngleich sie erst aus dem 18. Jahrhundert stammen., So wird unter den Siegeln von Gemeinden im Gebiet von Moravský Krumlov auch des Siegel des Dorfes Tulešice mit dem Datum aus dem Jahre 1709 angeführt, auf dem deutlich ein Bauer in einem Streifenpelz ¨veranschaulich ist. Aus dem Ende der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts stammt ein Bild der Stadt Brno zur Zeit der Fronleichnamsprozession von Korrompay. Unter den Zuschauern befindet sich auch ein kniender Bauer aus der Umgebung von Brno, der einen realistisch veranschaulichten Streifenpelz trägt. Etwas jünger ist die Krippenfigur aus der Minoritenkirche in Brno. Bald nachher verschwindet dieser Pelz aus der Tracht der Landbevölkerung um Brno. Aus dem J. 1800 stammt ein Archivbericht aus Velké Němčíce im südlichen Teil des Bezirkes Židlochovice. Je weiter man von Brno gegen Osten geht, desto länger erhielt sich dieses Kleidungsstück. Hier bilden die Gegenden um Vyškov, Bučovice, Ždánice und der nördliche Teil des Bezirks Kyjov einen einheitlichen Komplex. Für das Gebiet um Vyškov und Bučovice sprechen hinsichtilch des Streifenpelzes Malereien auf Fayencestücken, die ihre Inspiration durch Beobachtung der Umgebung gewannen. Ferner ist ein Bericht aus Kožušice (Bez. Bučovice) aus dem J.1900 wertvoll, der sich wahrscheinlich auf die Mitte des 19. Jahrhunderts bezieht. Auch können Berichte von Lehrern aus Věteřov und Stražovice aus dem J. 1893 Bezug auf diese Jahre haben. Die Bürstenbinder aus Ježov im nördlichen Teil des Bezirkes Kyjov trugen Streifenpelze noch um das J. 1860. In vielen Gemeinden ist dieser Pelz längst verschwunden, aber die Informatoren behalten die Vorstellung vom schwierigen Anziehen sowie die Bezeichnung des Kleidungsstückes noch immer im Bewusstsein., and Článek zahrnuje poznámkový aparát
Ořechov IV je lokalita bohunicienu ležící v Bobravské vrchovině, přibližně 7 km jihozápadně od Bohunic, tedy již mimo vlastní brněnskou kotlinu. Po mnoho let (od objevu na počátku 20. století) byla známá jako povrchová lokalita, v průběhu několika posledních let na ní však byla objevena dvě místa s intaktními situacemi. Poloha byla zřejmě opakovaně osídlována na počátku mladého paleolitu, a představuje tak palimpsest. Předběžné analýzy naznačují přítomnost mladého bohunicienu, který se chronologicky i technologicky odlišuje od dosud známých lokalit bohunicienu v Bohunicích a na Stránské skále. and Ořechov IV is a Bohunician site in the Bobrava Upland, approximately 7 km south-west of Bohunice and outside of the Brno Basin. It was known as a surface site ever since the first artefacts were discovered there at the beginning of the 20th century. Two locations with stratified cultural contexts were discovered recently. This site was probably visited by Paleolithic people on different occasions throughout the Upper Paleolithic period resulting in a palimpsest. Preliminary analyses suggest the presence of a Late Bohunician industry that can be differentiated chronologically and technologically from the Bohunician occupation at Bohunice and Stránská Skála.
The article analyzes set of normative sources which regulated the exercise of the profession of painters and sculptors in Brno in the 18th century (guilds’ statutes, government’s decrees, civic regulations, judicial sources etc.). The study interprets the decline of the artists’ guild organization in Brno in the 1750s in a wider perspective of economic and administrative reforms in the Habsburg monarchy. These reforms were marked by several particular initiatives made by the artist’s corporation in Brno, who came up with own unsuccessful proposals of various changes of the traditional city’s guild system. The study states that such initiatives should not be explained simply as symptoms of a changing urban society in Central Europe during the Enlightenment era, or as a consequence of the dynamics of proto-industrialization and the establishment of new economic as well educational institutions, but also as a result of the new product market and the demand shifted towards less expensive and more fashionable goods.