Dnešní moderní, jakož i starší prvkové analýzy kovových artefaktů na bázi mědi z období staršího eneolitu a starší doby bronzové dokládají v západní části středního Podunají, a tedy i na území dnešní Moravy, rozšíření měděné suroviny původem kromě východních Alp a jihovýchodní Evropy také z oblasti Západních Karpat. V uvedených obdobích jde o měď pocházející z tetraedritové rudy. V daném kontextu se nabízí otázka, jaký význam sehrávala na Moravě měď západokarpatské provenience při produkci bronzové industrie v období popelnicových polí. Prvkové a izotopové analýzy měděných slitků z depotu Blučina 1 z mladší doby bronzové prokázaly jejich tetraedritovou chemickou signaturu. Tento poznatek autoři předkládaného článku doplnili o další analýzy slitků z depotů Blučina 1 a 13 metodou ICP-MS a ICP-OES a také analýzami stabilních izotopů olova. Na základě získaných výsledků je diskutována otázka provenience tetraedritové měděné suroviny z ložisek ležících v Západních Karpatech a východních Alpách. and Current modern, as well as older elemental analyses of metal artefacts from the period of Early Copper and Early Bronze Age are showing the distribution of copper material, originating in the area of Western Carpathians, in the western part of central Danube area, i.e. in the area of current Moravia, with the exception of Eastern Alps and south-east Europe. In all above mentioned chronological periods it is a copper from West Carpathians area coming from tetrahedrite ore. In given context appears a question of the importance of the copper from West Carpathians area in Moravia in times of peak production of bronze industry in the period of Urnfields cultures. Basic results of chemical and isotope analyses of the hoard Blučina 1 from the Late Bronze Age, uncovered in South Moravia show the presence of copper with tetrahedrite chemical structure. The authors of submitted article decided to add another analyses of metal ligatures by the methods ICP-MS and ICP-OES, as well as the analyses of stable isotopes of hoard 1 and 13 from Blučina to this known fact. On the basis of the results, the authors of the article are discussing the origin of the tetrahedrite copper material from the deposits in the Western Carpathians and Eastern Alps.
Lokality Blučina – Cezavy a Borotín poznajú archeológovia najmä v súvislosti s nálezmi depotov kovových predmetov. Prvá zmienená lokalita je na základe 18 dokumentovaných hromadných nálezov považovaná za regionálne centrum bronzovej metalurgie, kolekcia predmetov v Borotíne zaujala nálezom chalkopyritovej rudy priamo v depote. Súbory z obidvoch spomenutých nálezísk obsahujú okrem ďalších artefaktov aj polotovary suroviny vo forme zliatkov. Koncentrácia depotov na Blučine, doklady primárnej metalurgie v podobe ingotov a fragmentu rudy v Borotíne predurčuje zmienené skladby na riešenie problematiky proveniencie medenej suroviny na Morave v mladšej dobe bronzovej pomocou moderných archeometalurgických analýz. Predkladaný článok informuje odbornú verejnosť o predbežných výsledkoch chemickej (ICP-MS, ICP-OES) a izotopovej analýzy vybraných kovových zliatkov z hromadných nálezov Blučina 1 a Borotín. Na základe získaných výsledkov autori diskutujú o možnom pôvode medenej rudy z domácich ložísk, z banských regiónov v oblasti Východných Álp ako i Západných Karpát. and The sites of Blučina-Cezavy and Borotín in south Moravia are known by archaeologists mainly because of hoards of metal objects. On the basis of 18 documented hoards, the first mentioned site is considered a regional centre of bronze metallurgy, while the assemblage of objects from Borotín is considered interesting because of the find of chalcopyrite ore directly in the hoard. Both collections also contain, apart from other artefacts, raw material in the form of ingots. The concentration of hoards in Blučina and evidence of primary metallurgy in the form of ingots and ore fragments in Borotín make these collections useful for solving the issue of the provenance of copper in Moravia in the Late Bronze Age with the help of modern archaeometallurgical analyses. The submitted paper informs the professional community of the preliminary results of chemical (ICP-MS, ICP-OES) and lead isotope analyses of selected ingots from the Blučina 1 and Borotín hoards. On the basis of the collected results, the authors discuss the possible origin of the copper ore from local deposits, mining regions in the area of the Eastern Alps as well as the Western Carpathians.
The hoard from Moravička Sela in Gorski Kotar (Croatia), discovered thirty years ago, is a medium-sized hoard with a mixed composition, containing typologically different and differently preserved objects. With its defined, most likely reduced inventory, we have acquired a smaller number of tools and weapons, half products and items of symbolic importance. Its place of discovery could be included in the distribution of the hoards of the II Late Bronze Age horizon on the broader territory of Caput Adriae and its hinterland in the 13th and early 12th century BC. Its composition reflects, in particular, the cultural connections ranging from the south-eastern Alpine region to the wider Pannonian and Carpathian area. Therefore, the hoard from Moravička Sela can be interpreted as a materialized act of precisely determined cultural knowledge from a broader but contemporary cultural network of meaning. and Depot nalezený před třiceti lety u obce Moravička Sela v Chorvatsku patří mezi středně velké depoty s heterogenním složením, obsahující typologicky odlišné a různě zachované předměty. Pravděpodobně neúplný soubor sestává z několika pracovních nástrojů, zbraní, polotovarů a artefaktů symbolického významu. Autoři jej v rámci chronologie oblasti Caput Adriae řadí do druhého horizontu mladší doby bronzové, tedy Alpami a pannonskou či karpatskou oblastí. Depot je proto představen jako materializovaný projev dobové mentality sdílené na širokém, kulturně spřízněném území.
V letech 2007–2014 byl prováděn detektorový průzkum v lokalitě Sedlec 4 (okr. Ústí nad Orlicí). Podařilo se získat soubor předmětů, které byly jednotlivě archeologizovány v areálu sídliště, a orbou rozvlečený bronzový depot obsahující kruhový šperk, růžicovitou sponu a kruhové disky s poutkem. Depot náleží horizontu Kosmonosy s datací Ha A1-2. and A metal detector survey conducted at the Sedlec 4 site in the Ústí nad Orlicí district, East Bohemia, in 2007–2014 produced an assemblage of artefacts individually ‘archaeologised’ on the grounds of the settlement, and a bronze hoard dispersed by ploughing, containing ring ornamentation, a rosette fibula and round disks with a loop. The hoard belongs to the Kosmonosy horizon dating to Ha A1-2.
Článek přináší shrnutí současného stavu poznání mladší a pozdní doby bronzové (Br D – Ha B) v jižních Čechách. Nejprve je zhodnocen dnešní pramenný fond tohoto období ve sledovaném regionu. Doba popelnicových polí s více než třemi stovkami lokalit představuje jeden z vrcholů pravěkého osídlení jižních Čech. Většinu lokalit tohoto období tvoří rovinná sídliště, v jižních Čechách známe ovšem také několik desítek výšinných lokalit, plochých i mohylových hrobů, depotů a ojedinělých nálezů. Ve druhé části je pozornost věnována chronologickým otázkám. Autor definuje přechodný mohylovo-knovízský horizont Br C2/D1, konstatuje vrchol osídlení v období Ha A2/B1 a následný výrazný pokles počtu lokalit v pozdní době bronzové. Lze předpokládat kontinuitu obyvatel do následné doby halštatské. Na závěr se autor zamýšlí nad kulturními poměry tohoto období ve sledovaném regionu. Na základě rozboru několika ukazatelů (typy hrobů, materiální kultura, geografické rozšíření sídlišť, chronologické vztahy) je konstatována kulturní jednota regionu, tj. je zpochybněna současná existence knovízské a milavečské kultury v jižních Čechách. and The current state of knowledge concerning the Urnfields culture in Southern Bohemia. This paper summarises the current state of knowledge pertinent to the Young and Late Bronze Age periods (Br D – Ha B) of Southern Bohemia, begining with an evaluation of the relevant documentary reference data. Sites dated to the Urnfield period number more than three hundred, making it one of the most prolific and densest settlement patterns of prehistoric Southern Bohemia. Generally, sites of this period are represented by lowland settlements, however there are almost twenty hilltop settlement sites known from South Bohemia. The culture also produces both flat cemeteries and barrows, hoard deposits and apparently off-site finds of material culture. The second part discusses chronological implications and questions. The author defines an intermediate horizon Tumulus-Knovíz culture Br C2/D1. An apparent peak of the settlement density is observed in the Ha A2/B1 period and a subsequent marked decrease of the number of sites in the Late Bronze Age period, with a continuity of occupation presumed into the following Hallstatt period. Finally the cultural context of this period in the region is examined, and on the basis of an analysis of the grave types, material culture, settlement patterns and chronological relationships, a cultural integrity is formulated for Southern Bohemia, i.e. doubt is cast upon the contemporary existence of the Knovíz and Milavče culture in the region.
Mezi většinou opomíjené artefakty, běžně nacházené na pravěkých sídlištích, patří hliněná závaží. Jejich podrobná analýza přitom může přispět k řešení mnoha důležitých otázek, jakými jsou technologie výroby keramiky a textilu, zacházení s odpadem, depoziční a postdepoziční procesy apod. Soubor závaží, který umožňuje položení takových otázek, pochází ze sídliště z mladší doby bronzové, zkoumaném v l. 2005–2009 v jihočeské Březnici. Ve dvou specifických žlabovitých objektech byly odkryty dva hromadné nálezy několika desítek kusů závaží, které byly v předložené studii podrobeny detailní archeologické i archeobotanické tech, stejně jako položení otázky o způsobech a důvodech jejich hromadného uložení v zmíněných žlabech. and Clay weights rank among frequently neglected artefacts commonly found at prehistoric settlements. However, their detailed analysis could in fact contribute to the resolution of numerous important questions, including the production technology of pottery and textiles, the handling of waste, depositional and post-depositional processes and others. An assemblage of weights that allows such questions to be raised comes from the Late Bronze Age settlement investigated in south Bohemian Březnice in 2005–2009. Two mass finds of several dozen weights found in two specific trench-like features were subjected to a detailed archaeological and archaeobotanical analysis. These analyses make it possible to study the role and purpose of these artefacts in societies at the time and to ask questions concerning how and why their mass deposition was made in the aforementioned trenches.
This study reports the results of archaeometallurgical investigations performed on a complete two-part bronze casting mould discovered in the village of Elgiszewo (north Poland). The mould was part of the so-called Lusatian founder’s hoard deposited on the southern borders of the Chełmno group territory between 900 and 700 BC. The investigations involved the employment of spectral (ED XRF, SEM-EDS, X-ray) and microscopic (SEM-EDS, OM) analyses. The experimental casting of the model mould and socketed axe was carried out in this study as well. The chemical composition of the mould indicates the use of fire-refined (oxidized) fahlore scrap bronze, which could originally be composed of North Tyrolean copper fahlores. The metallographic results furthermore indicate deliberate tin abandonment by the Lusatian metalworker to maintain a thermal resistance of the mould during direct metal casting. Having analysed the results of the performed research, we can state that the mould from Elgiszewo was capable of ensuring direct casting and was in fact used by the Lusatian metalworkers for this purpose before the mould was finally deposited. and Studie prezentuje výsledky archeometalurgického výzkumu kompletní dvoudílné bronzové licí formy nalezené v obci Elgiszewo (Kujavsko-pomořské vojvodství). Forma pochází z depotu zlomků, který byl uložen na jižních hranicích územní skupiny Chełmno mezi lety 900 a 700 př. n. l. Průzkum formy zahrnul spektrální (ED XRF, SEM-EDS, rtg.) a mikroskopické (SEM-EDS, OM) analýzy. V rámci studie bylo provedeno i experimentální odlití modelů formy a tulejkovité sekerky. Chemické složení formy nasvědčuje užití žárově (oxidačně) rafinovaného zlomkového bronzu získaného hutněním sulfidických měděných rud (řady tetraedrit- tennantit), jejichž původ lze hledat nejspíše v severním Tyrolsku. Metalografické výsledky ukazují i na skutečnost, že kovolitci lužické kultury záměrně pominuli příměs cínu z důvodu zachování tepelné odolnosti formy pro přímé lití. Po analýze výsledků výzkumu lze konstatovat, že forma z Elgiszewa umožňovala přímé lití a že toto zařízení bylo skutečně využíváno.