Na parcele v sev. části Nového Města pražského byly dokumentovány relikty částečně zahloubeného, kůlovou konstrukcí neseného domu z pokročilého 12. či z poč. 13. století. Dnes jde již o jeden z mnoha takových dokladů intenzivního osídlení této části tehdejší pražské aglomerace. Výjimečná je možnost datování objektu díky nádobě s obětinou vsazené do jeho podlahy. Zánik budovy autoři kladou do kontextu událostí, které tento prostor v okolí kostela sv. Klimenta postihly ve 30. letech 13. stol. v souvislosti s panovnickým záměrem založit (první) Město pražské. Chronologicky následný doklad využití pozemku představuje odpadní jímka, jejíž obsah aktualizuje zprávy o utváření zdejšího předměstí z 1. pol. 14. století. Zlomky skleněných nádob z jímky svědčí o úrovni stolování ekonomicky nikoli nadprůměrné pražské domácnosti i o sortimentu dutého skla na pražském trhu ve 14. století. and On a lot in the northern part of the New Town in Prague, the remains of a partly sunken building from the 12th century, or the start of the 13th century, were excavated. The ever increasing numbers of finds of such features are evidence of the intensity of settlement in this part of the early medieval Prague agglomeration, only in this case dating is possible on the basis of a vessel, containing offerings, set in the floor. The authors situate the demise of the building within the context of events that affected this area in the 1230s, in connection with the sovereign’s plan to establish the (first) Town of Prague. Another unearthed feature was a cesspit: its content corresponds with contemporary reports about sudden formation of these outskirts during the first half of the 14th century. Fragments of glass vessels from this cesspit testify to the standard of dining in the household, which for Prague standards was not above average, and to the variety of blown glass in the Prague market in the 14th century.
Výsledky probíhajících projektů a nedávných archeologických výzkumů vyvolaly nutnost aktualizovat dosud publikované poznatky o raně středověkém vývoji dnešní Malé Strany, území, kde se v raném středověku pod hradem přemyslovských knížat rozkládalo opevněné suburbium. Cílem příspěvku není vyčerpávající syntéza, ale stručná rekapitulace nynějšího stavu znalostí dějinných počátků této části historického jádra Prahy. Doplňuje ji bilance pramenné základny, přehled bádání a nástin používané metodiky terénní exkavace. and Participation in ongoing projects necessitated an update of information published to date on the Early Medieval development of Malá Strana [Lesser Town], an area below the Prague Castle of Přemyslid rulers where a fortified suburbium was located. The goal of this paper is to present a concise review of the latest knowledge regarding the historical beginnings of this micro-region of the historical centre of Prague. The review is supplemented by the source base, a summary of research and applied methodology for terrain excavations.
Při archeologickém výzkumu v ulici Na Poříčí na Novém Městě pražském v r. 2004 byla objevena nádoba, interpretovaná jako ciborium. Je zhotovena tepáním ze stříbrného plechu a zdobena raženým, litým, rytým a cizelovaným dekorem. Kruhový medailon zdobený rytím, zlacením a emailem s postavou Bolestného Krista přidržovaného dvěma anděly prozrazuje vliv frankovlámského prostředí a dovoluje s přihlédnutím k celkovému tvaru nádoby datovat její vznik do doby kolem přelomu 14. a 15. století. Protože nálezová situace svědčí o tom, že se ciborium dostalo do země ve starší fázi 15. stol., je možné jeho ukrytí spojovat s vlnou drancování pražských kostelů a klášterů při husitských obrazoboreckých bouřích. and A vessel interpreted as a ciborium was discovered during archaeological excavations in Na Poříčí St. in Prague’s New Town in 2004. The ciborium is made of wrought silver plate and adorned with stamped, cast, engraved and enchased decoration. A round medallion decorated with engraving, gilding and enamel with the figure of the Crucified Christ held by two angels reveals a strong Franco-Flemish influence and enables, along with the overall shape of the vessel, a dating of its origin to the turn of the 15th century. Since the find context offers evidence that the ciborium was put into the ground sometime at the beginning of the 15th century, it is possible to connect its hiding to the wave of plundering of Prague churches and monasteries during the Hussite iconoclastic turmoil in 1419.
Článek se zabývá vyhodnocením nově provedených i starších fyzikálně-chemických rozborů amorfních sklovitých a struskovitých hrudek i skelných povlaků na keramických nádobách z Prahy. Ke zkoumání bylo využito elektronové mikroanalýzy (EDX analyzátor), elektronového mikroskopu (Cam Scan S4) a optické emisní spektrografie. Výsledky stanovení naznačují, že v pražském podhradí docházelo k záměrné tavbě sklářských surovin již v raném středověku. Diskutovány jsou otázky možnosti výroby skleněných předmětů i využití skelných hmot s příměsí olova k hutnickým účelům. Pozornost je též věnována problematice tzv. technických misek s polevou z pražských nálezů 12. a 13. století. and The paper evaluates previous and newly conducted physico-chemical analyses of amorphous vitreous and slag-like lumps as well as vitreous coatings on ceramic vessels from Prague. The study employed electron microanalysis (EDX analyser), electron microscope (CamScan S4) and optical emission spectrography. The results of the determinations indicate that deliberate smelting of glassworking raw material in the suburbium of the Prague Castle dates back to Early Middle Ages already. Possible manufacture of glass objects and the use of glass materials with lead addition for metallurgical purposes are discussed. Attention is also given to the problem of the so-called glazed technological bowls from Prague finds of the 12th and 13th centuries.
Text se věnuje zhodnocení souboru kachlů a forem k jejich výrobě, získanému při výzkumu dosud jediné archeologicky zkoumané renesanční hrnčířské dílny v Praze. Ze zadní části parcely domu č. p. 1111 v Truhlářské ul. na Novém Městě, kde v l. 1531–1572 fungovala dílna hrnčíře Adama Špačka, byl z vrstev výrobního odpadu získán soubor zlomků 66 forem k výrobě kachlů a dalších kamnových doplňků. Kromě zlomků forem bylo identifikováno 167 rozdílných motivů na kachlích; včetně forem je v souboru zastoupeno 195 různých reliéfů. Šestnáct z nich patří přitom mezi kachle označované jako gotické; některé z nich byly až dosud datovány před konec 15. století. Jejich výroba ve Špačkově dílně dokládá přežívání těchto motivů přinejmenším do 1. pol. 16. stol., v kamnovém tělese pak mohly sloužit i později. V řadě případů se porovnáním kachlů vyrobených v této dílně s exempláři se stejným reliéfem z jiných lokalit (především z Pražského hradu) podařilo prokázat jejich společný původ, jindy toto srovnání přináší zajímavé informace o možných způsobech šíření jednotlivých motivů do různých hrnčířských dílen. Lze soudit, že dílna Adama Špačka byla na výrobu kachlů speciálně zaměřena a že v této činnosti patřila k nejlepším. and The text presents an evaluation of the assemblage of stove tiles and the moulds used in their production acquired during excavations of the single Renaissance pottery workshop in Prague to have undergone archaeological study to date. An assemblage of 66 mould fragments and additional stove accessories were obtained from production waste layers in the rear section of the lot of house no. 1111 in Truhlářská St. in Prague’s New Town, where the pottery workshop of Adam Špaček was in operation between the years of 1531 and 1572. In addition to mould fragments, 167 different motifs were identified on the tiles; therefore, including the moulds, the assemblage contains 195 various reliefs. Sixteen of these reliefs are those identified as Gothic; several of the reliefs had been dated until now to the period prior to the end of the 15th century. Their production in Špaček’s workshop documents the persistence of these motifs at least into the first half of the 16th century; they could have then been used on stoves even later. In many cases comparisons of tiles produced in this workshop with specimens bearing the same relief from other locations (Prague Castle in particular) demonstrated their common origin; in other cases these comparisons have produced interesting information concerning possible methods for the spread of individual motifs to various pottery workshops. It is possible to conclude that Adam Špaček’s pottery workshop specialized in the production of stove tiles and was one of the best facilities for the production of these items.
Karpologické a xylotomické analýze bylo podrobeno 18 vzorků náplavových sedimentů ze zaniklého vedlejšího ramene Vltavy v sousedství Malé Strany v Praze. Lokalita se ve středověku nacházela vně městského opevnění v říčním korytu, protékaném vodou jen za povodní. Náplavy byly datovány metodou 14C (99,7 %) do rozmezí 770–990 A. D. až 1160–1282 A. D., podle keramiky do závěru 10. až poč. 14. století. Rostlinné makrozbytky – 23 399 diaspor + fragmenty diaspor, dřeva, uhlíků aj. – nejméně 300 taxonů bylin a dřevin prokázaly smíšený charakter sedimentu. Část makrozbytků měla původ v sedimentačním prostoru, část projevila spojitost se sousedícím sídlištěm, ostatní byly splaveny řekou. Ve srovnání s analyzovanými soubory z městského jádra Malé Strany je kolekce z říčního sedimentu bohatší o ca 50 %. Výsledky byly konfrontovány se závěry pylové analýzy z téže lokality, s nálezovými soubory z městského jádra Malé Strany a s nálezy makrozbytků z mimopražských raně středověkých lokalit situovaných do slepých říčních ramen. and 18 samples from alluvial deposits extracted from a defunct side branch of the river Vltava in the neighbourhood of the medieval Lesser Town in Prague were submitted to carpological and xylotomical analyses. The site was situated outside the fortification in the river channel through which water used to flow only during floods. The alluvial deposits were dated by means of 14C method (up to 99.7 %) to the period between 770–990 A.D. and 1160–1282 A.D., according to the pottery to the end of the 10th till the beginning of the 14th centuries. The vegetal macroremains – 23 399 diasporas + fragments of disaporas, wood, charcoal, etc. – at least 300 taxa of herbs and woody plants demonstrated mixed character of the sediment. The origin of a part of the macroremains was in the sedimentation area, a part showed relation with the neighbouring settlement; the others were washed down by the river. It was the river itself and the floods, which became more devastating after 1250 A.D., that took part in enlarging the collection of the species by about 50 % compared with the sets from the historical core of the Lesser Town. The results were compared with the outcomes of pollen analysis from the same location, with the early medieval sets of finds from the core of the Lesser Town and partially from the Czech early medieval sites situated into dead river branches.