Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace zorganizovala 1. dubna 2014 pro partnery ze styčných kanceláří v Bruselu seminář Aktuální stav Evropského inovačního a technologického institutu a jeho Znalostních a inovačních společenství. Jako hlavního řečníka pozvala Roberta Reiga Rodriga z Generálního ředitelství EK pro vzdělávání a kulturu, který odpovídá za ekonomický a společenský dopad European Institute of Innovation and Technology (EIT). and Anna Vosečková.
Rokem 1945 začíná období velkých přeměn struktur vědy a vysokoškolského vzdělávání v Československu. Obnovuje se provoz na českých a slovenských vysokých školách, naopak německé vysoké školství v Československu je zcela zrušeno. Výrazně se za podpory regionálních politických elit rozšiřuje síť vysokých škol nebo alespoň jejich fakult i mimo tradiční Prahu a Brno. Zároveň se začíná diskutovat o nové úloze České akademie věd a umění (ČAVU), respektive o zcela novém uspořádání mimouniverzitní vědy a vědeckých společností. V období před svoláním Prozatímního národního shromáždění (první schůze 28. října 1945) měl i v oblasti vědní a vysokoškolské infrastruktury poměrně rozsáhlé pravomoci prezident republiky Edvard Beneš, který vydával tzv. prezidentské dekrety s účinností zákonů (byť podléhaly tzv. ratihabici, tedy zpětnému schválení, parlamentem po jeho svolání). K informaci prezidenta sloužil důvěrný materiál o stavu české vědy v ČAVU a na vysokých školách zachycující stav k 10. září 1945, který připravil kulturní rada prezidentské kanceláře a prezidentův osobní tajemník Mojmír Vaněk (1911-1992), působící v letech 1937-1945 jako prezidiální tajemník ČAVU. Právě tato zpráva je zde editována. M. Vaněk ji rozdělil na dvě části - první nazvaná vědecké ústavy se koncentruje na situaci v ČAVU, kterou považoval za instituci, kolem níž se měla soustředit všechna mimouniverzitní badatelská pracoviště. Stávající ČAVU ovšem kritizoval za nízkou aktivitu ve vědní oblasti i za výrazný pragocentrismus a faktické úzké provázání s Univerzitou Karlovou v Praze. V oblasti vysokých škol poté se soustředil na aktuální otázku zřizování nových vysokých škol a na problém akutního nedostatku vědeckého dorostu i na sociální problematiku zabezpečení přednášejících na vysokých školách. Materiál nabízí zajímavé svědectví o stavu české vědy v jakémsi bodu nula, kdy do její struktury ještě nedopadly bouřlivé změny následujících let. Již od října 1945 se situace kvůli novým dekretům prezidenta republiky a následně novým zákonům začala rapidně měnit., The year 1945 saw the beginning of a period of great transformations of the structures of science and university education in Czechoslovakia. Czech and Slovak universities began to resume their operations while German university education in Czechoslovakia was completely abolished. The network of universities or at least their departments was greatly expanded with support from regional political elites outside Prague and Brno. Debates were started about a new role for the Czech Academy of Sciences and Arts (CASA), and completely new organisation of non-university science and scientific societies. In the period before the Provisional National Assembly was convened (first sitting on 28.10.1945) President of the Republic Edvard Beneš had considerable powers in respect of the scientific and university infrastructure, and issued presidential decrees with the effect of laws (though they were subject to ratihabitio, which is ratification by Parliament after its convention). The president was informed by a confidential report on the state of Czech science at CASA and at universities summarising the situation as of 10 September 1945 drafted by cultural counsellor and the president’s private secretary Mojmír Vaněk (1911-1992), working in 1937-1945 as the president’s secretary to CASA. This report is edited here. Mojmír Vaněk divided it into two parts: the first, titled scientific institutes, focuses on the situation at CASA, which he regarded as an institution around which all non-university academic institutions were to concentrate. He levelled criticism at CASA for a lack of activity in the field of science as well as significant pragocentrism and its close connection with Charles University in Prague. In the field of higher education he focused on the pressing problem of the establishment of new universities and acute shortage of junior scientific and lecturers’ social security issues at universities. The document is an eloquent testimony to the state of Czech science in a sort of ground zero, where its structure had not been affected by the momentous changes in the following years. As early as October 1945 the situation began to change rapidly as a result of new decrees issued by the president and followed by new laws. Translated by Paul Sinclair, and Překlad resumé: Paul Sinclair
In his article, Jaroslav Anděl traces the changes that took place in both art and science in the Czech Lands in the course of the 19th century. In the works and commentaries of such painters as Karel Purkyně or Soběslav Pinkas, he finds early signals of the emergence of modern art. Even the scientific findings of Karel Purkyně’s father, J. E. Purkyně, a renowned natural scientist of his era, divulge links to modern art-forms, such as cinematography. The exchange between art and science is apparent, for example, in the geological inspiration for Adolf Kosárek’s paintings. What is particular about such works and scientific endeavors is their disruption of the static imagery and emphasis on the flow of time. The rise of urbanism and, consequently, of individualism, brought the passing and linear conception of time to the fore. Anděl claims that this “discovery of time” was a crucial element in constituting both the modern artist and critic., Jaroslav Anděl., and Obsahuje bibliografii