This paper focuses on three distinct phenomena: chert mining, rondel function and oversized fortifications. Together these can be interpreted as indications of the existence of co-operative communal work, the purpose of which cannot easily be attributed to solely economic factors. Instead, their significance undoubtedly resided in the communal realm which often, under the guise of various religious ideas, both mobilized and exhausted a large quantity of human energy. This activity in turn contributed to the maintenance of social stability, and the level of organization present in society. Evidently such communal efforts were not limited to ancient great civilizations (compare for example the construction of the pyramids). Accordingly, these communal acts were not restricted to societies with a high level of social organization involving structured social control, but instead emerged from the internal needs of the involved communities. Furthermore, in the context of European prehistoric societies, these acts must have been the result of voluntary participation in large scale communal works. and Na příkladu tří tematických okruhů (těžba rohovce, stavba rondelů, předimenzovanost některých hradisek) jsou sneseny doklady davových pracovních akcí zjevně postrádajících jakýkoli ekonomický význam. Jejich smysl tedy nepochybně spočíval ve společenské sféře, kdy (často pod rouškou různých transcendentálních představ) docházelo k vybití značného množství lidské energie. To přispívalo k udržování sociální stability a daného stavu uspořádání společnosti. Ukazuje se, že takové masové akce nejsou omezeny jen na starověké říše (srov. např. stavbu pyramid), a tím na vysoký stupeň společenské organizace s výkonným mocenským aparátem, ale že zřejmě vyvěraly z vnitřních potřeb zúčastněných komunit. I v evropských archaických společnostech musely být vykonávány v zásadě dobrovolně a s podivuhodným nadšením.
Na sídlištích a pohřebištích starší doby bronzové se štípaná industrie vyskytuje dosti vzácně. Mezi nejvýraznější typy patří zoubkované čepele s leskem a trojúhelníkovité šipky, vedle převládajících drobných úštěpů zpravidla chybí jádra. O to překvapivější je nesmírný rozmach těžby jurského rohovce, redeponovaného v miocénních píscích, v Krumlovském lese. Na ploše několika desítek ha tu lze sledovat zasypané těžní terasy a šachty, jejichž hloubka dosahuje až 8 m. Na rozdíl od starší (mladolengyelské) těžby zůstávala téměř všechna vyrobená industrie na místě, a to v masovém měřítku. Mimo vlastní těžební zóny se s rozsáhlými dílnami setkáváme pouze na únětickém sídlišti v nedalekých Kubšicích, jež zřejmě sloužilo jako shromaždiště těžařů a štípačů. Rohovce a pestré rohovcové brekcie se tu zpracovávaly zvláštní plošnou a diskovitou technikou, kterou z jiných sídlišť neznáme. Má však analogie na soudobých těžních polích v Evropě. I když tato činnost vyžadovala snad největší společné nasazení pracovních sil lidu st. d. bronzové, její důvody musely být převážně neutilitární, vyvěrající spíše z psychosociální sféry. Neočekávatelnost sledovaného fenomenu vede ke skeptickým úvahám o možnostech archeologické identifikace byť i masových aktivit transcendentálního významu, zejména pokud nezanechaly větší množství pozůstatků z nepomíjivých surovin. and Chipped industry appears rather rarely in the settlements and cemeteries of the Early Bronze Age. Among the most conspicuous types are glossy denticulated blades and triangular points, while alongside the preponderant small flakes cores are generally absent. The enormous extent of the extraction of Jurassic chert – redeposited in the Miocene sands of the Krumlovský les [Krumlov Forest], is somewhat more surprising. Over an area of several dozen hectares it is possible to trace filled–in extraction terraces and shafts, which may be up to 8 m deep. In contrast to the earlier (Late Lengyel) extraction, virtually all of the industry was leaved on the spot to a massive scale. Outside of mining fields, extensive workshops are known from the Únětice settlement at nearby Kubšice, which apparently served as a meeting place for miners and chippers. Chert and brightly coloured cherty breccia were worked here using unusual flat and discoid techniques unknown from settlements but with analogies from contemporary mining areas in Europe. Even if this activity required what was perhaps the greatest communal application of a workforce in the Early Bronze Age, the reasons for it must have been predominantly non–practical, arising rather from the psycho–social sphere. The unanticipated nature of the phenomenon leads to sceptical view of the chances for the archaeological identification of even mass activities of transcendental significance, particularly where such leave no large quantities of durable raw materials behind.
Nové výzkumy v Krumlovském lese postupně zaplňují hiáty mezi hlavními etapami zdejší těžby suroviny pro štípanou industrii. Objevují se i data z doby kultury badenské, jevišovické a nejnověji i nálevkovitých pohárů. Střední část mocné a rozsáhlé haldy na svahu ve východní části II. revíru patří do sklonku mezolitu, ale její západní část se vršila od doby kultury nálevkovitých pohárů do období kultury badenské. Sediment tvořily hlíny s různým podílem písku a granodioritového detritu, obohacené průsakem železa. Intaktního dna bylo dosaženo v hloubce 380 cm. Do doby kultury nálevkovitých pohárů (KNP) byl datován parohový kopáč z hloubky 260 cm a klasifikována byla industrie z jeho okolí a podloží. Další datum z doby KNP jsme získali z parohového rypadla, které leželo spolu s dalším parohem v písčitém sedimentu v hloubce 340 cm v sondě na okraji temene. O 60 cm níže se objevila těžená sloj, spadající do dále nesledované šachty. Štípaná industrie je technologicky málo reprezentativní, ale prokazuje, že na místě docházelo jen k testování a prvotní úpravě vytěžených kusů rohovce, přičemž všechna zdařilejší upravená jádra byla odnášena k další redukci jinam. Tím tato činnost navazuje na předchozí mladolengyelskou extrakci. Oproti tomuto období však těžba ustupuje a rozmáhá se opět až v kultuře zvoncovitých pohárů, odkdy však téměř všechna vytěžená surovina zůstává na místě, kde se i zpracovává, aniž by byla známa distribuce výrobků. and New excavations in Krumlov Forest (the “Krumlovský les”) are gradually filling in the gaps between the main phases of local mining of raw material for chipped industry. Data is being discovered from the Baden, Jevišovice and, most recently, the Funnel Beaker cultures. The middle part of a thick and large pile on the slope in the eastern part of the second district belongs to the end of the Mesolithic, while its western part was formed from the period of the Funnel Beaker culture up to the period of the Baden culture. Sediment was composed of loam with a varied share of sand and granodiorite detritus. The intact bottom of the pile was identified at a depth of 380 cm. An antler pick from a depth of 260 cm was dated to the Funnel Beaker culture and industry from its surrounding area and layer was classified. Another Funnel Beaker culture date was obtained from an antler digging tool found in sandy sediment at a depth of 340 cm at the edge of the plateau above the slope. The mined seam was found 60 cm deeper, and this seam was connected to an adit whose course was not traced further. Although the chipped industry is not highly representative from a technological perspective, it nevertheless demonstrates that only testing and initial working of the extracted pieces of chert were performed at the site, and all of the more successfully prepared cores were taken away for further reduction elsewhere. This activity is related in this regard to the preceding Late Lengyel extraction. However, extraction declined after that earlier period and did not increase again until the Bell Beaker culture, at which point nearly all of the extracted raw material remained and was worked at the site; no product distribution is known.