Nástropní freska: polonahá žena, personifikace vladařských ctností, v pravici má meč (Fortitudo), v levici váhy (Iustitia), nad ní jsou dva putti držící nad ženou korunu a žezlo (Regnum). Okolo jsou umístěny ve čtvercových polích různé aspekty vladařské ctnosti označené nápisy v páskách: na jihu Sapienza (dva putti, za nimi caduceem, nalevo váza), na východě Nobilitas (puttos s knížecí korunou a žezlem, putto se žezlem ukazuje na koruny a žezla na zemi, napravo prapory), na severu Studio (dva putti čtoucí v knihácha, mezi nimi scícen shořící svící) na západě Dominio (putto se dvěma hady a putto s žezlem s okem)., Mádl 2008#., and Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku).
Nástropní malba. Čtyři chiaroscurové mytologické výjevy patrně Argonauté, příběh Jásona a Zlatého rouna (Herkules? Jason a býk krále Aeetese?) v mušlových medailonech. V rozích busty antických postav, na vrcholu klenby šternberská hvězda, kterou drží Génius., Poche, Preiss 1973#, s. 157-158., Vlček 2000#, 260-263., and Alegorie rodu Šternberků, oslava stavebníka paláce, když obdržel řád rytíře Zlatého rouna.
Na stropě sálu freska ve štukovém rámu. Architektura paláce, na schodech trůn, na něm sedí římský voják v pravé ruce drží pouzdro na svitek. Před trůnem klečí žena, na hlavě má korunu a ve vlasech perly. Za ženou mužská klečící postava, nad ní letící ženská postava, která věnčí muže na trůně. Nad touto scénou letí Fáma s trumpetou a tři putti. Pod schodištěm skupina tří vousatých mužů, jeden drží mořské korály, druhý nádobu s vodou., Poche, Preiss 1973#, s. 157-158., Vlček 2000#, 260-263., and Glorifikace vladařské ctnosti - šlechetnosti, je vyjádřena epizodou z římské historie, šlechetností generála Scipia Africana, kterou projevil v bojích za druhé puncké války.