The present study aimed to explore the accessibility and the quality of mental health care for foreigners in Prague. Introduction briefly outlines the situation of immigration and foreign population in the Czech Republic with a particular focus on the capital city. Further, risk factors that are associated with mental health of foreigners who live in the Czech Republic are discussed. A summary about culturally competent practice in mental health care and the current state of the Czech mental health care conclude this section. Empirical part explores foreigners’ experience with mental health services in Prague and identifies the principal barriers that hinder their access to a good quality care. The sample was composed of 27 participants, of which 20 were English and 7 Russian speaking. Data collection was primarily via an online questionnaire and several semi-structured interviews. The findings identified four principal barriers that adversely impact the accessibility (cost, language, information, accessibility), and two barriers that adversely impact the quality (professionalism, cultural differences) of mental health care for foreigners. Outcomes of the research are discussed and possible ways that could lead to an improvement of the current situation are suggested. Finally, we provide a brief overview of mental health institutions in Prague where foreigners may seek help. and Výzkumná práce se zabývá tématem dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví pro cizince, kteří žijí v Praze. Úvodní část stručně nastiňuje situaci imigrace a cizinců v České republice, a to zejména v hlavním městě. Dále jsou popsány některé rizikové faktory, které souvisejí s duševním zdravím cizinců žijících v České republice. Shrnuty jsou také některé poznatky o kulturní kompetenci v péči o duševní zdraví kulturně a jazykově odlišných klientů, a teoretickou část uzavírá kapitola o současná situaci péče o duševní zdraví v České republice. Empirická část má formu kvalitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat zkušenosti cizinců s péčí o duševní zdraví v Praze a identifikovat hlavní překážky, se kterými se cizinci setkávají v souvislosti s dostupností a kvalitou služeb v Praze. Výzkumný vzorek sestával z 27 účastníků, přičemž 20 bylo anglicky a 7 rusky hovořících. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku a následných polo strukturovaných rozhovorů. Výsledky identifikovaly 4 bariéry v souvislosti s dostupností (cena, jazyk, informace, dostupnost), a 2 bariéry v souvislosti s kvalitou péče o duševní zdraví (profesionalita, kulturní odlišnosti). Výsledky výzkumu jsou v závěru diskutovány a jsou navrženy možné cesty, které by mohly přispět ke zlepšení současné situace. Jsou také zmíněna některá pracoviště, kde cizinci mohou vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Žít v cizině, adaptovat se na nové prostředí a novou mentalitu obyvatel a přijmout novou identitu cizince je všestranně náročný proces. Z toho důvodu vznikla Facebooková skupina „Češi v zahraničí: Sám sebou i v cizině”, která si klade za cíl vzájemnou podporu a inspiraci Čechů v podobné životní situaci v cizině. and Living abroad, adapting to a new environment and a new mentality of people and adopting a new identity as a foreigner is a very psychologically demanding process by all means. For this reason, a Facebook group “Czechs abroad: be yourself even abroad” was formed. It aims to support and inspire Czechs in a similar life situation abroad.
Studie představuje výsledky výzkumu zaměřeného na psychologické dopady spojené s epidemií covid-19 v České republice v průběhu měsíců březen–květen 2020. Cílem studie je sledovat a popsat dynamiku psychologických ukazatelů v čase, s ohledem na vývoj situace v ČR – od prvního nárůstu počtu nakažených a výrazných restrikcí, přes kulminaci a ústup první vlny epidemie, až k pomalému návratu do stavu uvolněných restrikcí. Výzkum pracuje se souborem 2716 respondentů ve věku 18–89 let, kteří se zúčastnili on-line dotazníkového šetření, případně byli dotazováni trénovanými výzkumnými asistenty (zejm. v případě seniorů a dalších osob, kteří neměli přístup k internetu). Výzkumná data zahrnovala deskriptivy účastníků a výsledky psychologických testů zaměřených na emoční stavy respondentů, jejich psychický nepokoj (distres) a přítomnost úzkosti a deprese. Tyto psychologické ukazatele byly sledovány jak v celém souboru, tak ve skupinách podle pohlaví a věku. Výsledky dokládají, že nastalá epidemická situace souvisela s výrazným nárůstem negativního emočního prožívání, se symptomatikou psychického nepokoje, úzkostí a depresí, a to až do období kulminace. Poté bylo zaznamenáno postupné zlepšování psychického stavu dotazovaných osob. Negativní dopady byly výraznější v populaci mladších dospělých a v populaci žen. Výsledky poukazují také na rozdílnosti v míře reportovaného stresu u izolovaných osob, které byly dotazovány zprostředkovaně (asistenty), oproti osobám, které reportovaly svůj stav přímo do dotazníku. V případě nezprostředkovaného dotazování byly hodnoty negativních psychických ukazatelů vyšší, oproti osobám, které byly dotazovány asistenty. and The study presents the results of a screening focused on the psychological impact associated with the outbreak and further development of COVID-19 pandemic in the Czech population during March – May 2020. The aim of the study was to investigate temporal dynamics of psychological impact covering the first wave of the epidemic, i.e., first phases of the epidemic growth, culmination, decrease, and slow return to a normal lifestyle. The sample of 2716 respondents aged between 18 and 89 years participated in an online survey from March 18th to May 25th, 2020; part of them (typically seniors and others, who had not access to the internet) were assisted in entering the data by trained interviewers. The survey comprised questionnaires capturing emotional states, psychological disturbance, anxiety, and depression. The changes in the scores by pandemic phase (time frame) were studied for the whole sample and for gender and age groups. The results show that the threat of COVID-19 caused a significant increase in negative emotional experience and in the symptoms of psychological disturbance, anxiety, and depression in the Czech population in time of infection culmination, even when the spread of the pandemic was well controlled, and then a gradual decline over time. The data indicated that the pandemic situation had a more pronounced impact on women and younger adults. The study also showed that in situations of pandemic stress associated with isolation, when isolated people are interviewed about their mental state, their reports on negative experiencing might be significantly reduced compared to direct anonymous selfreports data entry.
Anthropogenic environmental pollutants affect many physiological, biochemical, and endocrine actions as reproduction, metabolism, immunity, behavior and as such can interfere with any aspect of hormone action. Microbiota and their genes, microbiome, a large body of microorganisms, first of all bacteria and co-existing in the host´s gut, are now believed to be autonomous endocrine organ, participating at overall endocrine, neuroendocrine and immunoendocrine regulations. While an extensive literature is available on the physiological and pathological aspects of both players, information about their mutual relationships is scarce. In the review we attempted to show various examples where both, endocrine disruptors and microbiota are meeting and can act cooperatively or in opposition and to show the mechanism, if known, staying behind these actions., Richard Hampl, Luboslav Stárka., and Obsahuje bibliografii
Štúdia sa zameriava na vzťah medzi vybranými existenciálnymi a spirituálnymi premennými s mentálnym zdravím. Tento vzťah je analyzovaný na dvoch podsúboroch. Bežnú populáciu tvorilo 201 študentov Jesseniovej lekárskej fakulty Komenského univerzity v Martine (54 mužov and 147 žien) a výber psychiatrických pacientov pozostával zo 124 pacientov Psychiatrickej kliniky JLF UK a MFN v Martine. Na meranie úrovne mentálneho zdravia bola použitá škála SCL-90, na meranie existenciálnych a spirituálnych premenných boli použité Snyderova škála nádeje, Nowotnej škála nádeje, Škála životnej zmysluplnosti, Pražský dotazník spirituality a Škála spirituálnej pohody. Výsledky ukázali, že medzi bežnou populáciou a psychiatrickými pacientmi najviac diferencujú premenné životná zmysluplnosť a existenciálna pohoda, ktoré boli vyššie u bežnej populácie. Psychiatrickí pacienti skórovali vyššie v dimenzii ekospiritualita. Korelačná a regresná analýza ukázala, že najsilnejším prediktorom celkového mentálneho zdravia sú premenné týkajúce sa životnej zmysluplnosti, a to tak u bežnej populácie ako aj u psychiatrických pacientov. Výsledky podľa autorov potvrdzujú funkciu religiozity a spirituality ako poskytovateľov zmyslu v živote človeka.
Objectives. Although various mental health-re-lated consequences of the COVID-19 pandemic have been documented, there has been far less attention given to potential protective factors. Questions and hypotheses. In the present study, authors examined the role of three types of positive expectancies - optimism, hope, and self-efficacy - as predictors of well-being and anxiety. Furthermore, authors examined the role of coping strategies as a potential mediator between expectancies and criterion variables.Sample and settings. The present study was con-ducted during the COVID-19 outbreak in Slo-vakia after a national emergency was declared (N=1011). Additionally, longitudinal follow up was conducted after a national lockdown (N=391). Statistical analysis. Multi-model linear regres-sion (the Bayesian approach) and simple me-diation analysis (the Frequentist approach) were used to answer research questions. Results. In the main study with N=1011 partici-pants sampled after a national emergency was declared, the role of optimism in predicting anx-iety and well-being was corroborated. Moreo-ver, this finding was replicated after a national lockdown and the degree to which Coronavirus was considered dangerous served as a potential mediator. Besides optimism, self-efficacy nega-tively predicted anxiety, and subscales of hope predicted well-being. Additionally, the role of coping strategies as potential mediator was ex-amined. In follow up with N=391 respondents who decided to participate after the national lockdown, authors found an indirect effect of optimism on well-being and anxiety through dysfunctional coping. Limitations. The present study has some limita-tions that should be reflected upon. For exam-ple, convenience sampling was used. Moreover, interpretations related to causality should be avoided and the specificity of the effect in re-lation to pandemic situation should be further examined in future research. and Ciele. V predošlých výskumoch boli dokumen-tované rôzne dopady pandémie COVID-19 na mentálne zdravie. Menej pozornosti však bolo venovanej tomu, ktoré faktory tu môžu zohrávať protektívnu rolu.Otázky a hypotézy. Predkladaná štúdia sa zaobe-rá tým, akú rolu zohrávali tri druhy pozitívnych očakávaní (optimizmus, nádej a sebaúčinnosť) v rámci subjektívnej pohody a prežívanej úz-kosti počas nástupu prvej vlny pandémie CO-VID-19 na Slovensku. Súbor a metódy. Výskum bol realizovaný po tom, ako bol na Slovensku vyhlásený núdzový stav (N = 1011). Autori zisťovali sme subjektív-nu pohodu, aktuálne prežívanú úzkosť, tri druhy očakávaní (nádej, optimizmus a všeobecnú se-baúčinnosť) a to, do akej miery vnímali účastní-ci výskumu koronavírus ako nebezpečný. Druhý zber dát sa konal po celoštátnom lockdowne (N = 391). Tu sa autori zamerali na stratégie zvládania. Analýzy. V rámci analýzy dát boli využité dva postupy. Prvý bol reprezentovaný lineárnou re-gresiou pracujúcou s viacerými modelmi (Bay-esiánsky prístup), druhý mediačnou analýzou (Frekventistický prístup). Výsledky. V hlavnej časti (N = 1011), realizo-vanej krátko po vyhlásení núdzového stavu, sa ako dôležitý prediktor ukázal predovšetkým op-timizmus. Pozitívne predikoval subjektívnu po-hodu a negatívne prežívanú úzkosť. Zmienený vzťah bol sprostredkovaný tým, do akej miery považovali účastníci výskumu koronavírus za nebezpečný. Okrem toho, sebaúčinnosť nega-tívne predikovala prežívanú úzkosť a subškály nádeje predikovali subjektívnu pohodu. V nad-väzujúcom zbere dát (N = 391), uskutočnenom po prvom lockdowne, sa autori zamerali na rolu stratégii zvládania ako potenciálneho mediátora vo vzťahu medzi očakávaniami a kritérialnými premennými. Tu sa ako jeden z potenciálne dô-ležitých mechanizmov ukázali predovšetkým dysfunkčné stratégie zvládania stresu. Limity. Medzi limity možno zaradiť príležitost-ný výber výskumného súboru a to, že otázka, týkajúca sa toho, do akej miery tu šlo o vzťah špecifický pre pandémiu, zostáva aj naďalej otvorená. Okrem toho je nevyhnutné, aby výz-kumníci zostali pri vyjadrovaní sa k otázke kau-zality nanajvýš opatrní.
Cílem studie bylo odhalit souvislosti mezi spirituální inteligencí a duševním zdravím a ověřit vztah spirituální inteligence k demografickým proměnným. Výzkumný soubor se skládal z 223 respondentů (33 % mužů a 67 % žen) s průměrným věkem 34,46 let. Pro sběr dat byly použity dotazníkové metody Spiritual Intelligence Self-Report Inventory a Mental Health Continuum Scale – Short Form. Korelační analýza odhalila statisticky významné vztahy mezi všemi zkoumanými proměnnými. Pomocí regresní analýzy bylo zjištěno, že ze čtyř dimenzí spirituální inteligence je nejsilnějším prediktorem duševního zdraví dimenze Nalézání osobního smyslu. S mírou spirituální inteligence statisticky významně souvisí také náboženské vyznání a vyšší frekvence duchovní praxe. and The objectives of this study were to explore the relationship between spiritual intelligence and mental health and to examine the potential relationship of spiritual intelligence and demographic variables. The research sample consisted of 223 respondents (33 % male and 67 % female, mean age 34.46 years). The tools used included The Spiritual Intelligence Self-Report Inventory and The Mental Health Continuum Scale – Short Form. Basic demographic data including religious belief and regularity of spiritual practice were also administered. The results have shown a statistically significant correlation between spiritual intelligence and mental health. Regression analysis revealed that, out of four dimensions of spiritual intelligence, the personal meaning production was the strongest predictor of mental health. The level of spiritual intelligence is also significantly related to religious belief and higher frequency of spiritual practice.
This paper focuses on users’ involvement in the reform of mental-health care in the Czech Republic, which, like in other countries, is connected with the destigmatisation of mental illness and the deinstitutionalisation of care. As part of the reform process, users’ and caregivers’ representatives were invited by the key stakeholders to participate in working groups, expert committees, and government bodies that associate users’ and representatives of parents. At the same time, users and caregivers mobilised from below and participated in a number of bottom-up initiatives. Against this backdrop, this study set out to identify the main positions of patients and caregivers in the Czech process of reforming mental-health care. Moreover, the role of the different forms of knowledge that inspire civic engagement are examined. The study is based on an analysis of semi-structured interviews, primary and secondary sources, and field observations. First, the following four positions taken by users as part of their involvement in the reform of mental-health care are identified: guardians, negotiators, awakeners, and fighters. Second, this study discusses the complexity of relations between users’ participation and knowledge, showing that the key source of users’ involvement is personal experience, which is difficult to separate from expert knowledge. The paper concludes with a discussion of the implications of the complexity of relations between expertise and experience for users’ involvement.