Libreto odehrávající se v Egyptě za vlády faraónů. Etiopská princezna Aida jako zajatá otrokyně miluje Radama, který je vojevůdcem Egypta v boji proti její milované vlasti. Soupeřkou v lásce je jí osudově žárlivá egyptská princezna Amneris. Koncept příběhu Aidy pochází od francouzského egyptologa Augusta Mariette. Camille du Locle ho částečně upravil a nabídl Giuseppe Verdimu, u něhož si egyptský vicekrál Ismail I. objednal zkomponování opery. August Mariette dohlížel na scénu, kostýmy a rekvizity chystané opery. Kvůli nim se dokonce pozdržela původně plánovaná premiéra, protože byly zadrženy v Prusy obležené Paříži. Slavná premiéra se v Káhiře 24.12.1871 konala bez přítomnosti Verdiho, který za skutečnou premiéru považoval až tu před milánským publikem 8.2.1872 pod taktovkou Franca Faccia a s Terezou Stolzovou v titulní roli. Česká premiéra se konala 15.2.1884 v ND v Praze za řízení Mořice Angera.
Český překlad libreta ze života italského umělce a dobrodruha. V Římě o masopustním karnevalu se Cellinimu nepodaří uprchnout s dcerou papežského pokladníka a při rvačce navíc zabije člověka. Vykoupí se tím, že přes noc dokočí a odlije sochu Persea. Poprvé byla opera hrána v pařížské Opeře 10. 9. 1838, česká premiéra se konala v ND v Praze 10.10.1894. Před 2. dějstvím zazněla Berliozova předehra Římský karneval.
Český překlad libreta inspirovaného románem Život bohémy od Henri Murgera popisuje postavy a život bohémské umělecké Paříže. Děj opery se soustředí na bolestný příběh lásky básníka Rudolfa a půvabné, ale těžce nemocné Mimi. Světová premiéra se konala pod taktovkou A. Toscaniniho 1.2.1896 v Teatro Regio v Turíně, česká premiéra pak v Národním divadle v Praze 27.2.1898.
Český překlad libreta, jež vzniklo podle populárního románu na pokračování od Henriho Murgera, líčí několik epizod ze života pařížské bohémy v Latinské čtvrti ve 30. letech 19. století. Na jejich pozadí se odvíjí příběh tragické lásky Mimi a Rudolfa. Při své světové premiéře pod Toscaniniho taktovkou 1.2.1896 v Teatro Regio v Turíně opera nejprve propadla. Česká premiéra v ND v Praze se konala 27. 2. 1898.
Text k jenoaktové operetě zpracovává antické téma na způsob pastýřské hry. S dvojicí Dafnidem a Chloe se zde setkáme v podobě nevinných mladých milenců, jimž bakchantky a jejich vůdce bůh Pan s požitkem pootevírají dvířka k milostným hrám. Světová premiéra Daphnis et Chloe se konala v pařížském divadle Théâtre des Bouffes Parisiens 27. 3. 1860, v ND v Praze byla poprvé nastudována v sezóně 1900-1901.
Libreto s historickým námětem portugalské křížové výpravy do Maroka. Po drtivé porážce nikdo kromě přítele Camoense netuší, že krále Sebastiana před souvěrci zachránila muslimská princezna Zayda. Král je po návratu domů uvězněn jako podvodník. Opera "Dom Sébastien, roi du Portugal" měla premiéru 13.11.1843 v pařížské Opeře, v české verzi zazněla v Praze poprvé r. 1867. Děj opery se opírá o historické okolnosti smrti portugalského krále Sebastiana (1554-1578), který padl v bitvě v Alcácer Quibir (Ksar El Kebir) v sev. Maroku poté, co se nechal vtáhnout do tamního dynastického sporu. Nešťastnou "křižáckou" výpravou Portugalsko přišlo o mladého bezdětného krále, jehož tělo se ztratilo na bitevním poli, o výkvět šlechty i o samostatnost, když koruna následně připadla španělskému králi Filipu II. Portugalskem se začala šířit legenda o zmizelém králi, jenž se vrátí na portugalský trůn, a příběh se dočkal řady literárních adaptací. Ředitele paříž. opery Léona Pilleta zaujala divadelní hra P. Fouchera a zadal ji libretistovi E. Scribeovi. Látka byla nabídnuta ke zhudebnění Mendelssohnovi a Meyerbeerovi, teprve poté byl zvolen Donizetti. Dom Sebastian je jeho poslední dokončenou operou. Přípravy na premiéru byly poznamenány obtížnou spoluprácí s libretistou, neshodami se sólisty i orchestrem a zhoršujícím se Donizettiho duševním zdravím, neboť skladatel následkem pokročilé syfilis zanedlouho zešílel.
Český překlad libreta třetí a nejznámější opery čes. dirigenta a skladatele E. Nápravníka působícího v Rusku na námět Puškinovy povídky Dubrovskij zobrazuje realismus i hlubokou lyriku v příběhu lásky štvance Dubrovského a spravedlivé Máši. Česká premiéra 13.12.1896 v Národním divadle v Praze, ruská premiéra 15.1.1895 v Mariinském divadle v Petrohradu.
Upravené původní libreto ke Smetanově opeře je z roku 1892, kdy vznikl i úvodní vysvětlující text upravovatele V. J. Novotného. V této podobě byla opera nastudována a uvedena poprvé v ND v Praze 13.4.1893. Předlohou k původnímu libretu E. Züngela byla fr. konverzační jednoaktovka od Jeana Pierra Féliciena Mallefilla.
Český překlad libreta k jednoaktové opeře s exotickým orientálním námětem. Hrdinkou je otrokyně Džamile, milující svého pána, egyptského panovníka Haruna. Při pomyšlení, že si brzy najde novou lásku, se pokusí nevinnou lstí vzbudit jeho skutečný cit. Libreto L. Galleta vzniklo podle povídky Namouna od Alfreda de Musset. Bizetova opera Djamileh měla premiéru v pařížské Opéra-Comique (Salle Favart) 22. května 1872. Národní divadlo v Praze uvedlo operu poprvé 17. září 1892.