Výzkumná studie je zaměřena na prožívání životní naplněnosti a existenciálního zakotvení u souboru vysokoškolských studentů, budoucích učitelů (n = 346, z toho 294 žen) ve věku 19–27 let. Data z Logo-testu a NEO pětifaktorového osobnostního inventáře byla podrobena analýze v kontextu vybraných osobnostních rysů. Výsledky přesvědčivě prokazují dostatečně smysluplný a existenciálně zakotvený život u většiny našich respondentů (95,6 %), pouze výrazná menšina (4,4 %) vykazuje existenciální frustraci. Zjištěny byly intersexuální diference a významná pozitivní vazba mezi mírou prožívaného životního smyslu a osobnostních rysů extraverze, přívětivosti, otevřenosti vůči zkušenosti a svědomitosti. Negativní korelace se projevila ve vztahu subjektivního prožívání smyslu a osobnostní charakteristiky neuroticismus. and This research study focuses on the experiencing of fulfilment in life and existential grounding in a group of university students who were future teachers (n = 346, of whom 294 were women) aged 19-27 years. The data from the Logo-Test and the NEO five-factor personality inventory was analysed in the context of selected personality traits. The results convincingly show a sufficiently meaningful and existentially rooted life in the majority of our respondents (95.6% of the respondents), with only a significant minority (4.4%) displaying existential frustration. Differences between the sexes and a significant positive link between the degree of lived meaning and the personality traits of extraversion, friendliness, openness to experience, and conscientiousness were found. A negative correlation manifested itself in the relationship between the subjective experience of meaning and the personality characteristics of neuroticism.
Objectives. The study aimed to explore which barriers adult people perceive when deciding whether to enter psychotherapy and how these barriers influence their decision to start psycho-therapy.Sample and setting. The sample consisted of 392 adult respondents who considered entering individual psychotherapy during the last five years. They completed a questionnaire on per-ceived barriers to entering psychotherapy, the phase of decision-making, and the severity of psychological symptoms.Hypotheses. This was an exploratory study with the following questions: a) What is the per-ceived importance of specific barriers to enter-ing psychotherapy? b) What groups (principal components) of barriers to entering psychother-apy can be identified? c) What is the relationship between the perceived importance of barriers and the decision to enter psychotherapy?Statistical analysis. The number of barriers was reduced using PCA. The relationship of the decision-making phase to other variables was explored via multinomial regression analysis.Results. The most severe barrier to entering psychotherapy were price, reluctance to express emotions in front of others and the assumption that one’s problems were not as severe as the problems of people in psychotherapy. Respond-ents who decided not to enter psychotherapy were older, expressed more distrust of psycho-therapy, and perceived it as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Respond-ents who decided to enter psychotherapy (but who had not contacted a therapist) had less se-vere symptoms and perceived psychotherapy as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Study limitations. Limits of the study include a non-representative sample and the time window used for the retrospective rating of symptoms and barriers. and Cíl. Cílem studie bylo prozkoumat, jaké překáž-ky dospělí lidé vnímají při rozhodování o vstu-pu do psychoterapie a jak tyto překážky souvisí s rozhodnutím psychoterapii zahájit.Soubor a metoda. Výzkumný soubor tvořilo 392 dospělých respondentů, kteří během posledních pěti let zvažovali zahájení individuální psycho-terapie. Respondenti vyplnili dotazník zaměře-ný na vnímané překážky vstupu do psychotera-pie, fázi rozhodování vstoupit do psychoterapie a intenzitu potíží. Hypotézy. Studie měla explorační charakter, za-měřila se na následující otázky: a) Jak vnímají lidé závažnost jednotlivých překážek vstupu do psychoterapie? b) Jaké skupiny (hlavní kom-ponenty) překážek pro vstup do psychoterapie můžeme identifikovat? c) Jak souvisí závažnost vnímaných překážek s rozhodnutím vstoupit do psychoterapie?Statistická analýza. Množství překážek autoři nejprve redukovali pomocí analýzy hlavních komponent. Souvislost fáze rozhodování o vstu-pu do psychoterapie s dalšími proměnnými byla ověřována pomocí multinomiální regresní ana-lýzy. Výsledky. Jako nejzávažnější překážka byla vní-mána cena psychoterapie, následovaly zábrany v odhalování emocí před ostatními a pocit, že vlastní potíže nejsou tak závažné jako potíže lidí navštěvujících psychoterapii. Respondenti, kteří zavrhli vstup do psychoterapie, byli starší, vyja-dřovali větší nedůvěru k psychoterapii a vnímali ji jako více stigmatizující než ti, kdo kontakto-vali terapeuta. Účastníci, kteří vstup do terapie zvažovali (ale terapeuta nekontaktovali), vyka-zovali nižší míru potíží a vnímali psychoterapii jako více stigmatizující než ti, kdo kontaktovali terapeuta.Omezení studie. Limity studie jsou nereprezen-tativnost výzkumného souboru a využití delšího časového rozmezí pro retrospektivní hodnocení úrovně potíží a významnosti překážek.
The article focuses on the issue of the involvement of ethics committees in permitting biomedical research. First, the article focuses on the general regulation of ethics committees within biomedical research. Subsequently, it construes the regulation of the involvement and functioning of ethics committees for specific types of biomedical research. In the final part, the consequences of fragmentation and inadequacy of legislation are discussed and the possible solutions are outlined. and Článek je zaměřen na problematiku zapojení etických komisí do procesu povolování biomedicínského výzkumu. Nejprve se článek věnuje obecné regulaci etických komisí v rámci biomedicínského výzkumu, poté je rozebrána úprava zapojení a fungování etických komisí pro konkrétní druhy biomedicínského výzkumu. V závěrečné části se článek věnuje důsledkům roztříštěnosti a nedostatečnosti právní úpravy a nastínění možného řešení.