Výzkumná studie je zaměřena na prožívání životní naplněnosti a existenciálního zakotvení u souboru vysokoškolských studentů, budoucích učitelů (n = 346, z toho 294 žen) ve věku 19–27 let. Data z Logo-testu a NEO pětifaktorového osobnostního inventáře byla podrobena analýze v kontextu vybraných osobnostních rysů. Výsledky přesvědčivě prokazují dostatečně smysluplný a existenciálně zakotvený život u většiny našich respondentů (95,6 %), pouze výrazná menšina (4,4 %) vykazuje existenciální frustraci. Zjištěny byly intersexuální diference a významná pozitivní vazba mezi mírou prožívaného životního smyslu a osobnostních rysů extraverze, přívětivosti, otevřenosti vůči zkušenosti a svědomitosti. Negativní korelace se projevila ve vztahu subjektivního prožívání smyslu a osobnostní charakteristiky neuroticismus. and This research study focuses on the experiencing of fulfilment in life and existential grounding in a group of university students who were future teachers (n = 346, of whom 294 were women) aged 19-27 years. The data from the Logo-Test and the NEO five-factor personality inventory was analysed in the context of selected personality traits. The results convincingly show a sufficiently meaningful and existentially rooted life in the majority of our respondents (95.6% of the respondents), with only a significant minority (4.4%) displaying existential frustration. Differences between the sexes and a significant positive link between the degree of lived meaning and the personality traits of extraversion, friendliness, openness to experience, and conscientiousness were found. A negative correlation manifested itself in the relationship between the subjective experience of meaning and the personality characteristics of neuroticism.
The article focuses on the issue of the involvement of ethics committees in permitting biomedical research. First, the article focuses on the general regulation of ethics committees within biomedical research. Subsequently, it construes the regulation of the involvement and functioning of ethics committees for specific types of biomedical research. In the final part, the consequences of fragmentation and inadequacy of legislation are discussed and the possible solutions are outlined. and Článek je zaměřen na problematiku zapojení etických komisí do procesu povolování biomedicínského výzkumu. Nejprve se článek věnuje obecné regulaci etických komisí v rámci biomedicínského výzkumu, poté je rozebrána úprava zapojení a fungování etických komisí pro konkrétní druhy biomedicínského výzkumu. V závěrečné části se článek věnuje důsledkům roztříštěnosti a nedostatečnosti právní úpravy a nastínění možného řešení.