Cieľom výskumu bolo prvotné overenie psychometrických charakteristík slovenského prekladu Skríningov internalizujúceho (YIBS) a externalizujúceho (YEBS) správania mládeže. Výskumný súbor tvorilo 526 žiakov základných a stredných škôl vo veku 10 až 19 rokov (M = 12,81; SD = 2,00). Koeficienty reliability pre YIBS (ω = 0,87) aj YEBS (ω = 0,81) nadobúdajú uspokojivé hodnoty. Stredne silný vzťah bol zistený medzi školskou začlenenosťou a mierou internalizujúcich (rs = - 0,44; p ˂ 0,001) aj externalizujúcich symptómov (rs = - 0,30; p ˂ 0,001). Výsledky konfirmačnej faktorovej analýzy podporili dvojfaktorovú štruktúru dotazníka YIBS merajúceho úzkosť a depresiu. Hodnoty indikátorov v prípade YEBS boli na hranici akceptovateľnosti pre prijatie trojfaktorového modelu (problémové správanie, hyperaktivita, problémy s pozornosťou) až po identifikovaní a odstránení jednej problematickej položky. Výsledky overovania slovenského prekladu metód poukazujú na uspokojivé psychometrické charakteristiky dotazníka YIBS a zároveň na potrebu reformulácie problematickej položky v škále YEBS. and The aim of the study was an initial investigation of the psychometric properties of the Slovak version of the Youth Internalizing Behavior Screener (YIBS) and Youth Externalizing Behavior Screener (YEBS). The sample consisted of 526 10- to 19-year-old students of primary and secondary schools (M = 12.81; SD = 2.00). Both measures, YIBS (ω = 0.87) and YEBS (ω = 0.81) had satisfactory reliability coefficients. Medium-to-large associations were found between school membership and internalizing (rs = - 0.44; p ˂ 0.001) as well as externalizing behaviors (rs = - 0.30; p ˂ 0.001). Findings from confirmatory factor analysis supported the two-factor structure of YIBS, measuring symptoms of anxiety and depression. Findings for YEBS were barely acceptable to support the three-factor measurement model (conduct problems, hyperactivity, attention problems) only after the identification and removal of a problematic item. The results of the investigation of psychometric properties of methods provide satisfactory evidence in favour of the Slovak version of the YIBS while addressing the need for rewording of the problematic YEBS item.
Práce se třídami představuje v rámci náplně práce školního psychologa značný podíl. O tom, jak často a jakou formou školní psychologové na základních školách se třídami pracují, víme opravdu málo. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit zastoupení práce se třídou v činnosti školního psychologa, popsat, jakým způsobem školní psychologové se třídami nejčastěji pracují, a prozkoumat subjektivní hodnocení vlastní kompetence školních psychologů při práci se třídou. Soubor respondentů tvořilo 73 školních psychologů základních škol. Data byla sbírána prostřednictvím on-line dotazníku vlastní konstrukce. Výsledky poukazují, že práce se třídou je třetí nejčastěji uváděnou činností pracovní náplně školního psychologa. Školní psycholog vstupuje do tříd nejčastěji na žádost třídní učitelky (38,26 %), pravidelně na základě vlastní iniciativy (31,51 %) nebo když má dojem, že by to dané třídě mohlo pomoci (20,55 %). Subjektivní hodnocení kompetence školních psychologů v práci s třídními kolektivy mimo jiné ovlivňují výše úvazku, délka praxe a další vzdělávání zaměřené na práci se třídou. Signifikantní rozdíly ve stanovených kritériích však nebyly potvrzeny. and Classwork takes a considerable amount of school psychologists´ work. However, we know little about the frequency and form of their work with the class. We have defined three main goals of our research. First, to set the proportion of time school psychologists to work with the class. Second, to describe the form of their work with the class. And third, to evaluate their subjective competencies for work with the class. The sample consisted of 73 school psychologists working in primary schools. The data were collected using an online self-made questionnaire. The results show that classwork is the third most common activity of school psychologists. School psychologists most often start their classwork upon request from a teacher (38,26 %), regularly as their initiative (31,51 %) or if they find out that a class needs extra support (20,55 %). Subjective level of competence to classwork is influenced especially by the level of workload, length of experience in the field and specialised training in work with groups. However, the difference between the criteria was not significant.