Stať se zaměřuje na zkoumání příčin rostoucí mimomanželské plodnosti. Vychází z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství (SEPM) provedeného v roce 2006 v Sociologickém ústavu AV ČR. Tato data umožňují na mikroúrovni poodkrýt důvody, jakými neprovdané matky vysvětlovaly svoji vlastní rodinnou situaci při narození prvního dítěte. Analýza identifikovala tři typy motivací neprovdaných matek: nesouhlas/ absence partnera, liberální postoje a pragmatické (ekonomické) důvody. Jednotlivé skupiny neprovdaných matek se lišily nejen postoji k manželství, ale i tím, jak vnímaly budoucnost vztahu s otcem dítěte. Příslušnost k jednotlivým skupinám souvisela s tím, jestli žena v době narození prvního dítěte žila v nesezdaném soužití s jeho otcem, s výší vzdělání a jejím věkem při narození prvního dítěte. Skupiny neprovdaných matek mají navíc rozdílné vyhlídky do dalšího rodinného života. V druhé části se příspěvek zaměřuje na to, jaké partnerské uspořádání považují neprovdané matky za ideální. Data SEPM ukazují, že velká část neprovdaných matek preferuje manželský svazek po předcházejícím nesezdaném soužití.
This paper focuses on the issue of surveying older people. Increasing interest in the issue of ageing and old age has been accompanied by infrequent debate on the methodological pitfalls that might influence research into this specific, albeit very heterogeneous population. Interviewers routinely complete post-interview questions that provide important information on such criteria as respondent difficulty in answering the questions posed. This article examines such difficulty in terms of interviewer and respondent characteristics. It investigates three potential explanations of why interviewers judge an interview as difficult: (1) interviewer characteristics (age and gender), (2) socio-demographic characteristics of the respondent and (3) respondents’ sense of well-being. The data used in this study were obtained from four surveys conducted with older people in the Czech Republic between 2007 and 2011. These surveys explored ageing and old age. The findings show the crucial importance of respondents’ sense of well-being and level of education. No interviewer age or gender effects were observed.