Studie se snaží popsat vnitřní diferenciaci a vývoj mladé spirituální poezie v devadesátých letech 20. Století. Z rozsáhlého materiálu byly vybrány k analýze a interpretaci texty Martin J. Stöhra, Miloše Doležala, Pavel Kolmačky, Pavla Petra, Petr Čichoně a Tomáše Reichla. První tři jmenovaní autoři jsou zde představeni jako zástupci přírodně-rustikálního typu spirituální poezie, který byl v devadesátých letech velmi produktivní. Tento typ lyriky je typický specifickým tradicionalismem, který má své základy ve venkovanské stylizaci lyrického subjektu a v klasické formě strofy. Druhý typ, který je v této studii nazván typem gestickým, je příznačný výraznou manifestací samotného tvůrčího gesta, umisťováním fikčních světů do větší vzdálenosti od světa aktuálního a také četnými odkazy k poetice dekadentní lyriky. and This article attempts to describe the internal differentiation and development of new spiritualverse of the 1990s. Selecting from a vast amount of material, it analyzes and interprets worksby Martin J. Stöhr (b. 1970), Miloš Doležal (b. 1970), Pavel Kolmačka (b. 1962), Pavel Petr(b. 1969), Petr Čichoň (b. 1969), and Tomáš Reichl (b. 1969). The first three of these authorsare presented are as examples of the natural, rustic spiritual verse that was highly productivein the 1990s. This type of lyric verse is characteristic of a special traditionalism, rooted in therural stylization of the persona and in the classic form of the stanza. The second type, called‘gestic’ here, is characterized by a strong manifestation of the creative act itself, the locating offictional worlds further away from the present world, and numerous stylistic references to Decadentverse.