In this study, the FRIER rainfall-runoff model with distributed parameters was developed to assess changes in runoff and water balance due to changes in land use and climate. The water balance was calculated at 3 levels: on the surface and in unsaturated and saturated zones. Six basins from the central and eastern parts of Slovakia were selected on the basis of their similar size, but different topography, land use, soil texture and climate: the upper Hornád, the upper Hron, the Poprad, the Rimava, the Slaná and the Torysa River basins. Model parameters were estimated using data from the period from June 1998 to May 2000 in daily time steps. The differences and similarities of the hydrologic processes in individual basins were investigated during the calibration period. Several scenarios of changes in land use and two simple scenarios of changes in climate were developed to estimate the impact of these changes on water balance and runoff. The changes in the hydrological regime were compared and discussed. and V posledných rokoch sa veľmi často hodnotia a diskutujú vplyvy zmien využitia krajiny a klímy na procesy hydrologickej bilancie, aj keď miera ich vplyvu na hydrologický režim sa najmä pre komplexnosť týchto procesov veľmi ťažko kvantifikuje. Na odhad vplyvu zmien využitia krajiny a klímy na odtok a zložky hydrologickej bilancie bol vyvinutý zrážkovo-odtokový model FRIER s rozčlenenými parametrami. Na základe podobnej veľkosti, ale rôznej topografie, využitia krajiny a pôdnej štruktúry bolo vybraných šesť pilotných povodí: povodie horného Hornádu, horného Hrona, Popradu, Rimavy, Slanej a Torysy. Parametre modelu boli kalibrované pre obdobie jún 1998 - máj 2000 v dennom časovom kroku. Na základe simulácií hydrologickej bilancie pre súčasný stav sa hodnotili rozdiely a podobnosti procesov tvorby odtoku v jednotlivých povodiach. Odtok a zložky hydrologickej bilancie boli následne simulované pre sedem scenárov zmien využitia krajiny a dva jednoduché scenáre zmeny zrážok a teploty vzduchu. Zmeny odtoku a hydrologickej bilancie boli porovnané a diskutované.
The paper presents the logical milieu of the Paradox of ravens, identified by Hempel in his Studies in the Logic of Confirmation. It deals with Hempel’s interpretations of Nicod’s criterion of confirmation as well as with its inadmissible consequences. I, subsequently, suggest an epistemological and semantic specification of empirical properties, i.e., of their identity; then I formulate a criterion of the test of properties expressed by empirical hypothesis. Finally, I propose a procedural conception of confirmation by means of the testing procedure schema. The confirmation is, therefore, conceived as an attribute which can be ascribed to a hypothesis through the process of its testing. The methods of testing are central to the hypothesis’s qualifica-tion as confirmed., Příspěvek prezentuje logické prostředí paradoxu havranů, které Hempel identifikoval ve svých studiích v logice potvrzení. Zabývá se Hempelovými výklady Nicodova kritéria potvrzení a jeho nepřípustnými důsledky. Následně navrhuji epistemologickou a sémantickou specifikaci empirických vlastností, tj. Jejich identity; pak formuluji kritérium testu vlastností vyjádřené empirickou hypotézou. Na závěr navrhuji procedurální koncepci potvrzení pomocí schématu testovacího postupu. Potvrzení je proto koncipováno jako atribut, který může být připsán hypotéze v procesu jeho testování. Metody testování jsou ústředním bodem kvalifikace hypotézy jako potvrzené., and Lukáš Bielik