Studie rozebírá české vysokoškolské učebnice fyzikální chemie: Raýmanovu Chemii theoretickou a z francouzštiny přeloženou Reychlerovu Chemii fysikální. Stručně pojednává o české fyzikální chemii do roku 1911. Pozornost je věnována i výuce fyzikální chemie na českých vysokých školách v letech 1882-1911. Profesor Raýman, výtečný organický chemik, nepatří k představitelům české fyzikální chemie, měl k ní však velmi kladný vztah. K článku jsou připojeny jako přílohy bibliografie českých fyzikálních chemiků F. Walda, O. Šulce, J. Baborovského a J. Šebora, fyziků B. Maška, V. Nováka a B. Kučery a matematika A. Pařízka., The Czech textbooks of physical chemistry namely Raýman's ''Chemie theoretická'' (Theoretical Chemistry) and Reychler's Théories physico-chimique translated into Czech as ''Chemie fysikálná'' (Physical chemistry) are analyzed. Also, the Raýman's scientific activity is described. In a word, the Czech physical chemistry till 1911 is dealt. The attention is devoted to the education in physical chemistry on the Czech university and technical university. Professor Raýman, an excellent organic chemist, is not being to representatives of Czech physical chemistry. The Raýman relation to this discipline was however decisively positive. (Translated by Jiří Jindra.), and Překlad resumé: Jiří Jindra
The study shows that Benjamin’s conception of revolution, put forth in his essay “Surrealism: The Last Snapshot of the European Intelligentsia,” can be understood as a way to bring about a long-term transformation of reality. To not exhaust revolution in a single moment is facilitated, above all, by the relationship of Benjamin’s revolution to evolving technology, which constantly enters (in the form of new objects) into the daily life of society. “Surrealism” offers an opportunity to look at new technological objects as images and to understand them in a specific way thanks to the method of profane illumination. Understanding new technology as an image – its “reading” – enables one to use its revolutionary potential towards an active transformation of society. Thanks to profane illumination, technology proves to be a part of the collective body. It thus becomes an organ of transformation rather than an instrument of control. Since Benjamin leaves the meaning of his concepts to a certain extent open, this study will try to present a concrete interpretation of the concepts of image and profane illumination and demonstrate how they establish the author’s conception of revolution. and Studie ukazuje, že Benjaminovu koncepci revoluce, předloženou v eseji „Surrealismus“, lze chápat jako způsob dlouhodobého transformování skutečnosti. Nevyčerpat se v jediném okamžiku umožňuje Benjaminově revoluci především její vztah k vyvíjející se technice, dlouhodobě vstupující (v podobě stále nových předmětů) do každodenního života společnosti. „Surrealismus“ nabízí možnost nahlížet nové technické předměty jako obrazy a poté jim specifickým způsobem rozumět díky metodě profánního osvícení. Porozumění nové technice jako obrazu – její „přečtení“ – umožňuje zužitkovat její revoluční potenciál k aktivní transformaci společnosti. Technika se díky profánnímu osvícení ukazuje být součástí kolektivního těla. Stává se tak orgánem transformace spíše než nástrojem ovládání. Benjamin však ponechává význam svých pojmů do jisté míry otevřený, a tak následující studie navrhne konkrétní interpretaci pojmů obrazu a profánního osvícení a předvede, jak zakládají autorovo pojetí revoluce.