The critics of euthanasia and physician-assisted suicide question not only the usual arguments in favor of these controversial methods of assisted dying, based on the principles of autonomy and wellbeing. The critics also claim that these methods contradict either the professional integrity of physicians, or their personal integrity, or both. I examine and critique these claims. As far as the alleged contradiction between euthanasia and the professional medical ethics is concerned, it assumes an essentialist understanding of medicine as a discipline which has not changed for millennia. In fact, medicine has kept changing; if so, why could it not change even further to permit euthanasia? As for an alleged conflict between euthanasia and the personal integrity, or conscience, of physicians, it is first of all important to choose between an appeal to professional integrity and an appeal to personal integrity; one cannot maintain both. On the issue of personal integrity, I am inclined to the view that conscience must not be either absolutized, or ignored. As long as certain medical practices remain ethically controversial—and euthanasia will certainly belong in this category—physicians should have a right to an exception on the grounds of conscience, although no refusal must directly discriminate against any patients, or burden them in a disproportionate way. and Kritici eutanazie či asistovaného sebeusmrcení zpochybňují nejen obvyklé argumenty ve prospěch těchto kontroverzních forem asistované smrti, založené na principech autonomie či prospěchu. Kromě toho rovněž tvrdí, že tyto metody jsou v rozporu s profesionální integritou lékařů, nebo s osobní integritou lékařů, či s obojím. V článku tato tvrzení zkoumám a kritizuji. Pokud jde o údajný rozpor mezi eutanazií a etikou lékařské profese, jejím předpokladem je esencialistické pojetí medicíny jako oboru, který se po tisíciletí nezměnil. Ve skutečnosti se medicína mění. Je-li tomu tak, proč by se medicína nemohla vyvíjet i dále a připustit i eutanazii? Co se týče rozporu mezi praxí eutanazie a osobní integritou lékařů, kteří podobné metody asistované smrti odmítají z důvodu svědomí, je třeba si v první řadě vybrat mezi apelem k profesní integritě a apelem k osobní integritě; obojí zastávat nelze. V otázce osobní integrity se kloním k názoru, že svědomí nelze ani absolutizovat, ale ani ignorovat. Dokud jisté lékařské praktiky zůstanou eticky kontroverzní – a eutanazie k nim jistě bude dlouho patřit – měli by lékaři mít právo na výjimku z důvodu svědomí, ačkoli žádné odmítnutí jakéhokoli úkonu nesmí pacienty otevřeně diskriminovat nebo neúměrně zatěžovat.
In recent years the issue of the natural hydrological and meteorological time series fluctuation has been discussed more and more intensively. As the series of measured hydrological and climatological data become longer and easier worldwide accessible it is possible to deal with a large amount of historical data in their complexity. Handling these data we cannot go without new methods of mathematical statistics and mathematical analysis. In the study some methods of the long-term trends identification in the hydrological time series are presented. Apart from the classical methods, like that of moving averages, the paper focuses in detail on the Hodrick-Prescott (HP) filter. The HP filter is applicable to the trend analysis of the long-term hydrological time series. Next, a new method of the period length identification, the combined periodogramm method, is theoretically developed. Using this method the long cycles length identification becomes more precise. Here, the cycle is considered to be long when it takes the length of about 1/6 to 1/3 of the measured time series. Identification of such long cycles is important with respect to the future hydrospherical processes forecast. Results of application of these methods to the Slovak hydrological time series are presented in the second part of the study. and V posledných rokoch sa začína čoraz viac diskutovať na tému prirodzených fluktuácií hydrologických a meteorologických radov. So stále sa predlžujúcimi radmi meraných hydrologických a klimatických údajov a zlepšujúcim sa prístupom k meraným údajom na celom svete možno komplexnejšie spracovať veľký počet historicky nameraných časových radov. Pri spracovávaní týchto údajov sa nezaobídeme bez rozvoja nových metód štatistiky a matematickej analýzy. V predloženej štúdii boli opísané metódy identifikácie dlhodobého trendu hydrologických radov. Popri už klasických metódach (metóde kĺzavých priemerov) bol v tejto práci rozpracovaný Hodrickov-Prescottov (HP) filter. HP filter možno aplikovať na analýzu trendu dlhodobých ročných hydrologických časových radov. Ďalej bola v štúdii teoreticky rozpracovaná nová metóda identifikácie dĺžky periód časových radov - metóda kombinovaného periodogramu. Uvedená metóda spresňuje identifikáciu dĺžky dlhých cyklov, teda cyklov s dĺžkou okolo 1/6 až 1/3 meraného časového radu. Práve identifikácia týchto dlhých cyklov je veľmi dôležitá pri odhade budúceho vývoja hydrosféry. Praktické použitie uvedených metód na slovenských hydrologických radoch je prezentované v druhej časti štúdie.
Ústredný archív SAV v súčasnej dobe spravuje vyše 80 osobných fondov vedcov. Pre tvorbu metodických postupov na spracovávanie osobných fondov boli pre náš archív dôležité konferencie zástupcov archívov akadémií vied socialistických krajín. Na tretej takejto konferencii, ktorá sa uskutočnila 29. júna až 07. júla 1971 v Berlíne vystúpil Zygmunt Kolankowski z archívu Poľskej akadémie vied s príspevkom o hraniciach archívnej pozostalosti. Ten sa stal základom, na ktorom je s malými úpravami postavená metodika spracovávania osobných fondov v ÚA SAV dodnes. Bol obsahovo definovaný pojem osobný fond, jeho časové a vecné ohraničenie a zavedený spôsob akvizície osobných fondov., The Central Archive of the Slovak Academy of Sciences currently holds more than 80 personal records of scientists. For the creation of personal records processing practices we found important conferences of representatives of archives of socialist academies. At a third such conference held between 29th June and 7th July 1971 in Berlin, the Polish archivist Zygmunt Kolankowski read a paper on the personal records, which is still the basis of the methodology for processing personal records in the Central Archive of the SAS with some modifications. It defined the terms personal records and their time and material definition and introduced methods for acquisition of personal records. A base structure for processing the records was soon established. It comprises eight groups of documents: I. Documents about scientific activities, II. Documents about positions, III. Biographical documents, IV. Correspondence, V. Photography, VI. Documents about the creator of the collection, VII. Other authors’ works, VIII. Family papers. The inner arrangement of these groups also has an established though not unchangeable structure. The content of a personal record poses a challenge. The Central Archive has not the capacity for holding large personal libraries together with the documentation. In some cases we extract from an originally personal record documents that become part of a collection of the creator’s workplace or completely new archive documents are or their fragments are detached. A standard procedure was not applied to the family documents. In most cases they remain in the collections as group VIII but there have been cases where the quantity and quality of the documents of a family member were so important that a separate personal record was created. Translated by Paul Sinclair, and Překlad resumé: Paul Sinclair