A quantitative analysis and adequate theoretical and practical steps employing a near-field scanning optical microscope (NSOM) are currently quickly developing areas of near-field optics. The basic task of the analysis consists in the correct description of tip - surface system geometry together with an electromagnetic field propagation through the system. This article deals with the results characterising tips applied in a scanning electron microscope technique and modelling field in the scanning optical microscope. Results are compared with practical measurements obtained with simple structures.
A possible influence of comets on the growth of heavy elements abundance suggested several years ago by Tinsley and Cameron is shortly reviewed. Such an effect would be significant if the formation of comets produce cometary material equivalent to 0.01 - 0.02 M per one solar mass. In the view of current hypothesis of the formation and structure of cometary nuclei the role of comets should be considered as one of the possible moderators of the Z value variation during the chemical evolution of our Galaxy.
The paper deals with the influence of longtime exposition of typical glass - forming material at low temperatures (100 - 300 K) over its dielectric spectrum in frequency range 100 Hz - 1 MHz. Changes of the process of high-frequency part of watched relaxation maximum depending on the time of exposition are studied in the main. The transition from linear process σe ¢¢= f (εw), watched at short time of exposition, to incurvate process, watched at protraction of exposition, is explicated as a denotation of another relaxation process, which is covered with the original relaxation maximum at short time of exposition and which crops out step by step from the background. The occurrence of this second relaxation process is watched according to two arguments - temperature of the sample and time of the exposition. The microscopic mechanism is discussed, which leads to its rise. and Příspěvek se zabývá vlivem dlouhodobé expozice typického sklotvorného materiálu - při nízkých teplotách (170 - 300 K) na jeho dielektrické spektrum ve frekvenčním rozsahu 100 Hz - 1 MHz. Zejména jsou studovány změny průběhu vysokofrekvenční strany pozorovaného relaxačního maxima v závislosti na době expozice. Přechod od přímkového průběhu εe ¢¢= f(εw), pozorovaného při krátkých dobách expozice, k průběhu zakřivenému, jenž je pozorován při prodlužování expozice, je interpretován jako projev dalšího relaxačního procesu při krátkých expozicích překrytého původním relaxačním maximem a který se teprve postupně vynořuje z pozadí. Výskyt tohoto druhého relaxačního procesu je sledován v závislosti na dvou parametrech - teplotě vzorku a době expozice. Jsou diskutovány mikroskopické mechanismy vedoucí k jeho vzniku.