The article introduces a special themed issue of Theory of Science on epistemologies of spaces and places. It provides a disciplinary context of the theme and reviews some of the key arguments that led to the so-called spatial turn in social sciences and the humanities. Science studies in the broad sense (including social studies of science and technology, history and philosophy of science) have also been affected by this shift of research interest to spatial aspects of science at both micro- and macro-levels. Scientific knowledge has been subject to analyses that stress its local contingencies, mobility and dependencies on spatial arrangements. The ensuing new epistemologies require novel concepts or reconsideration of the older terms, such as universality or objectivity., Tento článek uvozuje zvláštní tematické číslo Teorie vědy věnované epistemologiím prostorů a míst. Článek představuje oborový kontext tématu a poskytuje přehled některých klíčových argumentů, jež vedly k takzvanému prostorovému obratu v sociálních a humanitních vědách. Výzkumy vědy v širokém smyslu (zahrnujícím sociální výzkumy vědy a techniky, dějiny a filosofii vědy) byly také ovlivněny tímto přesunem badatelských zájmů k jejím prostorovým aspektům na mikro i makro úrovni. Vědecké vědění je podrobováno analýzám, které zdůrazňují jeho místní nahodilosti, mobilitu a závislost na prostorových uspořádáních. Následné nové epistemologie vyžadují nové koncepty či přehodnocení starších termínů, jako univerzalita a objektvita., and Radim Hladík.