Bohumil Nuska upozorňuje na převládající omezené pojetí rytmu, který je zpravidla spojován pouze s akusticky symbolizovanými a auditivně vnímanými rytmy, přičemž je zcela opomíjena oblast výskytu rytmů, jež jsou symbolizovány opticky a vnímány vizuálně. Dvojí paralelní mentální konstruování, které vychází z protikladu slabiky a morfému jako konstituentů vyššího konstruktu slova, vytváří v lyrice rovnoběžky smíšených mentálních prostorů lineárních, ale také nelineárních rytmů (rytmu verše, rytmu situace; atmosféry verše, atmosféry situace). Společné abstraktní struktury v generických prostorech u jednotlivých smíšených prostorů lyrických rytmů jsou společnými axiologickými strukturami, které jsou reprezentovány na nejvyšší úrovni abstrakce tenzemi a detenzemi. Dynamický charakter těchto struktur vychází z nesymetrického rozložení tenzí a detenzí vzhledem k dualitnímu symetrickému modelu axiologické soustavy, vznikají tak vychýlení z jejího osového schématu, která tyto čtyři paralelní lyrické rytmizované struktury („tvarově“) zakládají. Podobnost jednotlivých smíšených mentálních prostorů je jedině možná ve fraktální dimenzi. V této úvaze se v podobě pracovní hypotézy předpokládá, že tvary rytmu verše, rytmu situace, atmosféry verše a atmosféry situace budou soběpodobnými tvary, jejichž fraktální soběpodobnost z textu vynořuje lyrický smysl. and Bohumil Nuska points out the predominant limited conception of rhythm,which is usually linked only with acoustically symbolized and aurally perceivedrhythms, while the rhythms that are optically symbolized and visuallyperceived are utterly ignored. In lyric verse, the double, parallel mentalconstruction, which stems from the opposition of syllable and morpheme asconstituents of a higher construct of the word, creates parallel lines of mixedmental spaces of linear and non-linear rhythms (the rhythm of verse, therhythm of the situation; the atmosphere of the verse, and the atmosphere ofthe situation). Shared abstract structures in generic spaces within individualmixed spaces of lyric rhythm are shared axiological structures, represented atthe highest level of abstraction by tension and relaxation (detension).The dynamic nature of these structures stems from the asymmetricdistribution of tension and relaxation with regard to the dualistic symmetricalmodel of the axiological system. And thus deviations from its axial schemeemerge, creating these four parallel rhythmicized lyric structures (in terms ofform). Similarity amongst the individual mixed mental spaces is only possiblein a fractal dimension. In this theory, presented as a working hypothesis, it isassumed that the forms of the rhythm of the verse, the rhythm of the situation,the atmosphere of the verse, and the atmosphere of the situation, will besimilar to each other, and their fractal mutual similarity emerges from thetext.