Archivy sociálních dat mají specifický význam jako infrastruktura pro mezinárodní komparativní výzkum. V této oblasti slouží nejen jako zdroj dat, ale podílejí se i na organizaci mezinárodních šetření a zapojují se do výzkumu v oblasti harmonizace dat a vývoje standardizovaných indikátorů. Od počátku archivace dat v Evropě se proto uvažuje o budování společného evropského systému datových služeb. Řada stávajících národních archivů je sdružena v organizaci CESSDA. Jejich spolupráce zahrnuje dohodu o mezinárodní výměně dat, k reálnému propojení datových služeb ale dosud nedošlo. Problémem je vzájemná nekompatibilita stávajících systémů datových služeb, informací o datech i obecná nekompatibilita produkce v sociálněvědním výzkumu. Dosud bylo dosaženo dílčích úspěchů v překonání bariér, zejm. bylo vyvinuto uspokojivé softwarové a hardwarové řešení pro propojení datových služeb (NESSTAR), dochází k standardizaci metadat (DDI), vyvíjen je multilinguální thesaurus ELSST a došlo k částečnému propojení několika datových knihoven ve společném katalogu C-CAT. Vytvoření evropského systému datových služeb je připravováno v projektu CESSDA-PPP. Není však jisté, zda budou získány prostředky na jeho realizaci.
This article explores the potential of using a simple self-rating question to measure respondents’ perceived level of workplace stress in standard cross-sectional surveys. This aim is based on practical experience: while there is a range of theoretical-empirical approaches to measuring workplace stress, the design and size of the research instruments derived from them often exceed the limits for being included in a typical cross-sectional survey questionnaire. The potential of using a simple self-rating scale is evaluated in terms of the scale‘s statistical relationships with (a) subjective quality of working life measured with a standard work satisfaction question, (b) Subjective Quality of Working Life Index, and (c) a discrepancy index. The research results reveal some problems concerning context, validity and reliability in using simple self-rating scales for measuring complex phenomena such as workplace stress. Notwithstanding these limits, this study shows that a short subjective stress measure does yield satisfactory results and offers an interpretative potential.