This paper summarizes the discussion of ethnology in Slovenia between ‘narodopisje’ and anthropology from the point of view of its theoretical and methodological issues. At the same time it delineates some characteristics of ethnology and folklore studies in Slovenia in the 20th century, whereby the discussion on the wider social implications is omitted. Considerations put forward here are limited to those disciplinary issues which are the fruit of self-reflexive and critical insights in ethnology, which enable to highlight the origins, the formation and changes of research patterns from predominant philological and cultural-historical roots of ‘narodopisje’ to anthropologically oriented contemporary research. Some general observations, a retrospective view of the status of theory and methodology, the tradition of ‘narodopisje’, the ‘farewell to folk life’, the new methodological horizons, the predicament of the ‘two-headed ethnology’ and recent anthropologization are considered. and Článek shrnuje debaty o etnologii ve Slovinsku, její vývoj od „národopisu“ {narodopisje) k antropologii, se zvláštním zřetelem k teoretickým a metodologickým problémům. Nastiňuje některé charakteristiky etnologie a folkloristiky ve Slovinsku ve 20. století, vyhýbá se ale diskusi o širších sociálních souvislostech. Omezuje se pouze na ty problémy disciplíny, které jsou produktem sebereflexe a kritického přístupu k etnologii, což umožňuje zdůraznit její počátky, formování a změny stylu výzkum, od převážně filologických a kulturně-historických kořenů „národopisu“ k antropologický orientovanému výzkumu v současnosti. Připojeny jsouněkteré obecné postřehy, a také retrospektivní pohled na status teorie a metodologie, úvahy o tradici „národopisu“, „rozloučení s lidovým životem“, o nových metodologických horizontech, dilematu „dvouhlavé etnologie" a aktuální antropologizaci.