Chlorophyll (Chl) fluorescence technique was ušed to monitor Cu damage in photosynthetic process in intact leaves of a Cu-tolerant {Silene conipacla) and a non- Cu-tolerant {Thlaspi ochroleucum) species. The initial fluorescence level (Fq) increased whereas the variable fluorescence (Fy) decreased in T. ochroleucum under low and high Cu-dose, suggesting injuries both in reaction centie level and in photooxidizing side of photosystem 2 (PS2). The photochemistiy activity of PS2, Fy/Fp, revealed a slight increase under 8 pM Cu in both species, while at 160 pM of Cu a strong inhibition in T. ochroleucum was observed. The Fp/F() ratio appeared to increase under low Cu dose, however the high Cu dose in nutrient solution resulted in damage to the thylakoid structure affecting the PS2 donor and acceptor side, mainly in T. ochroleucum. The slow part of the Chl fluorescence induction cuiwe was affected more by Cu stress, than the fast one. At low Cu concentration the Rfd value increased in S. compacla but decreased in T. ochroleucum. Fligh Cu dose induced an almost complete inhibition of this parameter, that was more severe in the non-tolerant plants. Yet, low Cu dose enhanced the Chl content in S. compacla but on exposure to 160 pM Cu the symptoms of chlorosis were more visible in T. ochroleucum. Thus, excess of Cu has direct negative effects on the photosynthetic electron transport that may be accounted for by the destruction of the photosynthetic pigments.
Jaderné štěpení prostřednictvím jaderné energetiky otevřelo lidstvu důležitou cestu k výrobě energie s malou uhlíkovou stopou. K jadernému štěpení docházelo při experiementech v laboratořích už od roku 1934, jen o tom vědci nevěděli. Otto Hahn, Lise Meitnerová a Fritz Strassmann si tehdy jako první uvědomili (po velmi detailních experimentech a rozborech), že při jejich pokusech došlo ke štěpení jader uranu.1 Během 2. světové války se následně rozběhl jaderný program v řadě zemí. První řízená řetězová štěpná reakce se uskiutečnila 2. prosince 1942 v reaktoru CP-1, který postavil tým Enrica Fermiho v podzemí stadionu Chicagské univerzity. V České republice jsou v současnosti provozovány dvě jaderné elektrárny, a to v Dukovanech a Temelíně. O technologii výroby, bezpečnostních otázkách, nárocích na zaměstnance i celkovém vlivu jaderné elektrárny na okolí jsme hovořili s Ing. Václavem Havlíčkem, vedoucím II. reaktorového bloku jaderné elektrárny Temelín. and Václav Havlíček, Jana Žďárská.