Studie se zabývá principem vizualizace v raněnovověké kultuře. Vychází z teoretického přístup k obrazu a jeho funkci v západní křesťanské kultuře, tak jak se rozvinul od raného středověku, a ukazuje, jak se toto chápání odráží především v náboženské literatuře modlitebního a meditačního charakteru. Na dobových textech dokládá jejich vizualizační potenciál, který slouží nejen k názornosti, ale především k vytváření fyzických vnitřních paměťových obrazů, které mají další důležité kultické uplatnění. Ukazuje tak provázanost vizuálních i literárních památek, jejichž společnými východisky jsou již z antiky jdoucí teorie vnímání a paměti, spojené raněnovověkým chápáním obrazu v katolické zbožnosti. Studie nabízí nové úhly pohledu na raněnovověké slovesné památky, ukazuje určité mechanismy, které jsou v nich skryty, a vybízí k jejich mezioborovému studiu. and This article is concerned with visualization in Early Modern culture. It is based on the theoretical approach to the image and its function in Western Christian culture from the Early Middle Ages onwards. The article demonstrates how this understanding is reflected chiefly in devotional literature in the form of prayers and meditation. Using period texts it demonstrates their potential for visualization, which serves not only to illustrate, but also, indeed mainly, to form the mnememes, which have other important uses in religion. The article also demonstrates the links between visual and literary documents, of which the theory of perception and memory have been its shared starting points since Classical Antiquity, linked by an Early Modern understanding of the image in the Roman Catholic religion. The article offers new perspectives on Early Modern documents of literature, reveals certain mechanisms concealed within them, and calls for their interdisciplinary study.