This paper deals with the application of a fluidized layer of granular material (FLGM) for the direct separation of destabilized impurities during drinking water treatment. Further, it investigates the effect of operation parameters (fluidized layer grain size, technological arrangement, velocity gradient, retention time, dosage of destabilisation reagent and temperature) on the aggregation and separation efficiency of the layer. The tests were carried out in a pilot plant scale. Aluminium sulphate was used as the destabilisation reagent. The highest separation efficiencies were achieved, when the particles entered the fluidized layer immediately after the dosing of the destabilisation reagent, when they had the lowest degree of aggregation. The separation efficiency (ϕ) also increased with increasing velocity gradient and the maximal value was reached at the velocity gradient of about 250 s-1. The most efficient separation of aluminium was achieved at 5 °C, but the effect of temperature on the efficiency of organic matter separation (ϕTOC) was not very significant. The maximal efficiency of separation on the layer grains reached the values ϕAl = 0.81 at the optimal dosage DAl = 1.55 mg L-1 and ϕTOC = 0.31 at the optimal dosage DAl = 2.36 mg L-1. The indisputable advantage of using FLGM for the separation of impurities is that they are intercepted on the layer grains in a form of solid, water-free shell (or coat) with the density of 2450 kg m-3, and there is no need to deal with the sludge dewatering. and Příspěvek se zabývá využitím fluidní vrstvy zrnitého materiálu (FLGM) pro přímou separaci destabilizovaných nečistot při úpravě vody a vlivem provozních parametrů (velikost zrn náplně, technologické uspořádání, gradient rychlosti, doba zdržení, dávka destabilizačního činidla, teplota) na agregační a separační účinnost vrstvy. Testy byly prováděny na poloprovozním modelu fluidní vrstvy. Jako destabilizační činidlo byl použit síran hlinitý. Nejvyšší separační účinnosti byly dosahovány, pokud částice nečistot vstupovaly do fluidní vrstvy bezprostředně po nadávkování destabilizačního činidla, kdy byl jejich stupeň agregace nejnižší. Separační účinnost (ϕ) se také zvyšovala s narůstající hodnotou gradientu rychlosti ve fluidní vrstvě a maximální hodnoty dosáhla při gradientu kolem 250 s-1. Hliník byl nejúčinněji separován při nízké teplotě (5 °C), nicméně na účinnost separace organických látek (ϕTOC) teplota příliš velký vliv neměla. Maximální účinnost separace na zrnech fluidní vrstvy dosáhla hodnot ϕAl = 0,81 při optimální dávce DAl = 1,55 mg L-1 a ϕTOC = 0,31 při optimální dávce DAl = 2,36 mg L-1. Nespornou výhodou využití fluidní vrstvy jako separačního prvku je skutečnost, že nečistoty jsou na zrnech FLGM zachycovány ve formě pevné skořápky (hustota 2450 kg m-3), která neobsahuje kapalnou vodu, a kal tudíž nemusí být odvodňován.
The idea of the Forward Observers (FO) and the Forward Air Controllers (FAC) use is relatively new element in the history of the armies. The first observers and the Controllers have appeared directly in the compositions of the small units (the company, the platoon) approximately fifty years ago. Although the specific difference between the activities of the observer and the controller exists, in practise their functions blend together often. The primary task of the observer is to search out the targets on the battlefield to ensure their location and afterwards to ask for the relevant fire support because of their elimination. The controller shall not only ensure the target but also mark it so that this fire support could be guided to it often autonomous. The observers are used chiefly for the artillery fire’s direction. The controllers are used for direct fire support of the air power. Nowadays both functions are often joined together and the combined teams of observers and controllers are formed. In addition, the new optoelectronic devices enable us to automate acquisition of the target so that it becomes the part of the imaginary digitalize battlefield. This permits to cut down all reactive times markedly. and Idea nasazení předsunutých pozorovatelů (FO - Forward Observer) a předsunutých leteckých návodčích (FAC - Forward Air Controller) je v dějinách vojenství poměrně novým prvkem. První pozorovatelé a návodčí se přímo v sestavách malých jednotek (rota / četa) objevili přibližně před padesáti lety. I když mezi činností pozorovatele a návodčího existuje jistý rozdíl, tak v praxi často dochází k prolínání jejich funkcí. Primárním úkolem pozorovatele je vyhledávat na bojišti cíle, zjišťovat jejich polohu a následně na jejich eliminaci žádat příslušnou palebnou podporu. Návodčí má naopak daný cíl nejen zajistit, ale i označit tak, aby na něj mohla být tato palebná podpora často autonomně navedena. Pozorovatelé se tedy používají především pro řízení palby dělostřelectva, návodčí zase pro přímou palebnou podporu letectva. Nyní jsou však obě funkce často spojovány a jsou vytvářeny kombinované týmy pozorovatelů a návodčích. Nové optoelektronické prostředky navíc umožňují zautomatizovat akvizici cíle tak, aby se stal součástí pomyslného digitalizovaného bojiště, což umožňuje podstatně zkrátit všechny reakční časy.
The article focuses on the political views and attitudes of the poet Viktor Dyk, his activities in the internal resistance during World War I and his literary reflections on the establishment of Czechoslovakia in October 1918. and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou