Šestá sbírka veršů významného literárního historika, divadelního teoretika, překladatele, germanisty a básníka je především svědectvím o hledání jeho identity, prokládaném osobními prožitky i názory na tehdejší společnost., Sbírkou "Hlasy" uzavírá Otokar Fischer své první básnické období a poté se jako autor poezie na dlouhých osm let odmlčuje. Fischer často v tomto cyklu zdůrazňuje motiv samoty, která se však pro něho zároveň stává prostorem pro úvahy a přemítání. Jejich hlavním obsahem je pak ujasnění básníkova vztahu ke společnosti i snaha definitivně v ní zaktovit. Současně ale s touto problematijkou si básník klade řadu otázek, z nichž nejpalčivější je patrně uvědomění si vlastní totožnosti. Tato identifikace je patrná nejvíce v básní "Ke kořenům", kde autor s pronikavou naléhavostí odhaluje nelehkou a bolestnou historii židovského národa, k němuž se i on sám hlásí: "...mnou vrstvy věků, strmé propasti, / svou křičí touhu, touhu po slasti; // mnou, jenž jsem krůpěj, šumí moře běd; / mnou, jenž jich neznal, úpí hoře ghett;..."., Obsahuje básně:
Křídla
Ostrov
Písek
Bezvětří
Prstýnek
Troilus
Letní noc
Stvořitel
Svatokrádce
Ke kořenům
Orestes
Západ a Východ
Norderney
Mystika krve
Píseň aristokratická
Hlubiny
Poselství, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti
Sbírka básní z konce 19. století inspirovaných zákoutími Hradčan a osiřelého Pražského hradu., Ve sbírce Hradčanské písničky básník vyjadřuje smutek nad Hradem bez krále (Sirý trůn, s. 18-19, Lví sluj, s. 33-35, Žluté kvítí, s. 36-37, Rajská zahrada, s. 49-50), nad Královskou hrobkou (s. 12-13), Královským letohrádkem (Belveder, s. 46-47), Zlatou uličkou (s. 75-76) a Zpívající fontánou (Plačící fontána, s. 82-83) a přidává několik výpravných balad (Bezhlavý jezdec, s. 65-69; o ulici Úvoz), (Milost Jeho Milosti, s. 60-62; o r. 1621). Sbírka Písničky kovářova syna obsahuje přírodní lyriku z Moravského krasu, básníkovo smuteční rozloučení se Svatoplukam Čechem (s. 121-123) a báseň o soše na nádvoří v Klementinu (Píseň o klementinském studentu, s. 234-239)., and Beletrie o Praze.
Text přednášky, která byla proslovena známým literárním historikem v pražském lingvistickém kroužku 4. ledna 1932. and Otokar Fischer se ve své přednášce zabýval především tím, jakým způsobem dokázal František Ladislav Čelakovský zpracovat původní předlohu, jak přistupoval k danému materiálu a jak jej přebásnil. Uvažoval i o tom, co při této práci českého básníka nejvíce povzbuzovalo, co mu dávalo "vzor, pobídku a posilu obrazivosti". Zároveň však Fischer v tomto textu naznačuje, že jeho zkoumání uvedených otázek nedospělo ještě do definitivní podoby, proto se domnívá, že jeho proslov je možné chápat jako platformu k další diskusi o této literární problematice.
Výbor z veršů pražského židovského básníka, prozaika a dramatika Huga Saluse, vycházející v překladu Antonína Kurze v renomované edici Světová knihovna v Ottově nakladatelství., I v tomto výboru se objevují charakteristické znaky poezie Huga Saluse: jde tu především o obrazy z pražských starobylých zákoutí, o reflexivní a intimní poezii, která je interpretována se snahou o jemný, kultivovaný výraz. Salusova tvorba dále čerpá z každodenních pocitů, z okouzlení přírodou, mnohdy také vykazuje inspiraci téměř romantickými prvky: v této antologii si například básník všímá nostalgicky padajících dešťových kapek, smutku v očích mladé dívky nebo idylického prožitku ve venkovských kulisách., přeložil Antonín Kurz, Přeloženo z němčiny, Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti., and Obsahuje básně:
Prolog
Brkové pero
Tiché báně
Bůh směje se
Madona
Mírný déšť
Smutné oči
Vzdechy
Malá balada
Truchlící dívky
Můj strom v mlze
Vzkaz
Na krásu
Stupeň
Legenda
Nenaivní legenda
Dva lidé
Angelika
Jaro na hrobech
Píseň
Setba
Na venkově
Ženci
Obraz
Temný strom
Praeludium
Ranní déšť
Labutě
Plachetní loď
Pohled na město
Matky
Českoněmecká legenda
Babička
Touha
Socha na kašně
Poslední hled
Pohádka o štěstí
Útvar šíje
Předzvěst manželského jara
Růženec sv. Antonína
V klidném přístavu
Tiché štěstí
Komorní hudba
Oči duše
Pozdrav od moře
Temno
Krásný chlapec
Damoklínos
Italské madony
Na jednom podstavci
Nalezenec
Vlna
Osamělé mračno
Michelangelo
Erbovníci
Anděl smrti
Zastaveníčko
Štědrý večer
Večerní chorovody
Pyšnější chůze
Slza
Vory
Píseň o předcích
Píseň krve
Bez vlasti
Ruská lípa
Nové dějiny
Výbor z literárního díla českého i německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře židovského původu., Editor Jan Krejčí představuje Siegfrieda Kappera (1821-1879) především jako ve své době zcela neobvyklého tvůrce, který sice pocházel z německé židovské rodiny, přesto se ale pokusil propojit své kořeny s českou kulturou. Kapper se dokonce naučil češtině a začal v tomto jazyku psát své verše. Kapperovy básně, z nichž je vytvořeno jádro tohoto souboru, jsou tak nejen odrazem autorovy náklonnosti k českému domovu, ale zachycují i jeho silné sociální cítění a snahu vyrovnat se po formální stránce tehdejším literárním proudům. V knize jsou rovněž publikovány některé Kapperovy prózy a úvahy, které jsou inspirovány jeho zájmem o jihoslovanské národy., uspořádal Jan Krejčí, Poezie pro dospělé čtenáře, mládež a starší děti v češtině, and Obsahuje názvy básní:
K východu
Ben-oni
Návrat k vlasti
V srpnu 1844
W.,B. Nebeskému
Na devátý Ab
Na nový rok
Ve spolku Čechů
D. K....ovi
Ludvíku Franklovi
Diplomatům
Dorozumění
Sluneční svit
Jen práci
Dohazovačům
O spolcích
Písařům
Vánoce 1847
Tell
Mene, thekel, ufarsin!
Povznesení
V před!
Viget Mars, silet Ars
Kněz Lazar
Synům kmene mého v Čechách
Z "Osvobozených písní"
Písně chudého
Z knihy "Křesťané a Turci"
Jihoslovanský rhapsod
O jihoslovanské poesii
Z "Jihoslovanských cest"
U Knićanina
Objížďka