Das Krankenhaus als jahrhundertelanger Verhandlungsgegenstand zwischen staatlichen und städtischen Behörden. Die Verwaltungsgeschichte des allgemeinen Fakultätskrankenhauses und sein Bestand im Prager Stadtarchiv.
Druhá básnická sbírka současného autora, ukrývajícího se pod pseudonymem Elsa Aids, přináší poezii s vypjatými erotickými a milostnými motivy., "Myslím, že nenávidět lidi je obvyklé," vyjadřuje se Elsa Aids v jedné básni k titulu této sbírky. Její verše jsou sice plné nenávistných invektiv, zároveň z nich ale prosvítá i zárodek lásky. A to i tehdy, když se básnickým subjektem stává agresivně pojatý mužský jedinec, jehož role je v tomto cyklu dominantní. Projevuje se tu jako vyhraněný vypravěč milostných a sexuálních eskapád, které mu ovšem nepřinášejí uspokojení, ale především (i přes ony avízované záchvěvy citu) krajní znechucení. Ve vypjatých pasážích se doslova protínají a řežou znásilnění a zvrácenosti, pohrdání a opovržení, znechucení či nánosy špíny. I přes tato bezcitná a syrová vymezení zůstávají však tyto texty v básnické rovině svědectvím o skličující situaci uvnitř lidského nitra, které je schopno vnímat náklonnost pouze skrz zaujetí žlučovitého a záštiplného postoje k životu., and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.